Ani tři operace zad nepomohly. Urostlý centr se v minulé sezoně na ledě v dresu Dallasu neobjevil ani jednou, v té předcházející si připsal pouhých sedm startů. „Začátkem září jsem odletěl do Dallasu a sám jsem netušil, co bude dál. Další operaci už jsem podstupovat nechtěl. Ani kluboví lékaři nevěděli, jestli by mi vůbec pomohla. Možná ano, ale možná také ne. Nakonec jsme se shodli s doktorem i vedením klubu, že už mám nějaký věk, a nemělo cenu podstupovat takové riziko, abych si třeba kariéru prodloužil o rok nebo o dva. Domluvili jsme se, že to nemá cenu,“ vrací se ještě na začátek uplynulé sezony. „Tím jsme vlastně uzavřeli hned na začátku celý ročník, ve kterém bylo jasné, že nenastoupím. Odcestoval jsem zpátky domů a byl jsem tady v Čechách,“ dodává.

Od hokeje se ale úplně neodloučil. Doma v Budějovicích dohlížel na sportovní růst svého syna. „Jako asistent trenéra jsem pomáhal Ríšovi Heřmánkovi u základny Motoru. U hokeje jsem zůstal pořád. Musel jsem si najít něco, čím bych se zabavil. Hodně času jsem strávil s dětmi. O víkendech už jsme jezdili na zápasy a turnaje, takže jsem se nenudil. Občas jsem si také zacvičil, abych se udržoval v kondici,“ usměje se.

Menší fyzický zápřah se pochopitelně pozitivně projevil na stavu jeho páteře. „Je to lepší, to určitě. Ale musím pořád chodit cvičit. Dvakrát nebo třikrát v týdnu, jak mi to vyjde. Už to není žádné bláznivé cvičení, ale břicho a záda potřebuji posílit. Jednou v týdnu jsem si chodil zahrát s hobíky hokej, abych se trošku zpotil, protože zase tak moc jiného toho dělat nemohu,“ vysvětluje.

Že se po Budějovicích pohybuje hráč se sedmi stovkami startů v NHL, to pochopitelně nemohli uniknout ani pozornosti vedení Motoru. „S Vencou Prospalem jsme jen tak lehce mluvili. On věděl, že jsem na listině dlouhodobě zraněných hráčů, takže nemohu nastoupit v jiném klubu. Ta pravidla jsem si ani přesně nezjišťoval, protože nebylo vůbec aktuální, abych hrál na nějaké vyšší úrovni, nebo se o to pokoušel. V Dallasu mi měla vypršet smlouva prvního července, teď se to navíc kvůli koronaviru ještě asi prodlouží. Aktuálně ale neřeším, že bych měl někde jinde hrát. A myslím, že to ani řešit nebudu,“ neskrývá, že jeho působení ve velkém hokeji je zřejmě u konce. „Ale nechci říkat, že jsem to úplně uzavřel. Za rok nebo za dva třeba může být situace jiná,“ nechává si stále pootevřená zadní vrátka. „V této chvíli ale pro mě extraliga ani první liga nepřipadají v úvahu. Myslím, že bych na to ani fyzicky neměl,“ míní.

Z nejlepší ligy světa do krajského přeboru

Hokej ale rozhodně hrát nezapomněl. Dvakrát v týdnu si chodí do Pouzar centra zahrát s partou bývalých českobudějovických hráčů a vysokému tempu tréninkových zápasů stačí v pohodě. „Takhle mi to plně vyhovuje. Už jsem zase na ledě a není to špatné,“ připustí. „Tempo je opravdu svižné. Ale nevím, jestli by mé tělo vydrželo každodenní zápřah v profi hokeji a letní přípravu k tomu,“ zapochybuje.

Z profesionálního hokeje sice Martin Hanzal vypadl, ale na nižší úrovni se v nějaké roli objevovat bude. Stojí totiž za vznikem nového týmu HC Samson, jenž se přihlásil do krajského přeboru. „Napadlo nás to s bráchou Jirkou, Frantou Mrázkem a Bohoušem Lidralem. Začali jsme zjišťovat, co by obnášelo hrát krajský přebor. Domluvili jsme se v Pouzar centru, abychom tam mohli hrát domácí zápasy, a postupně jsme to dali dohromady. Sehnali jsme sponzora, kterým je jihočeský pivovar, a kraj jsme přihlásili. V září se do toho pustíme,“ těší se na novou zkušenost.

Kádr týmu by měli tvořit bývalí českobudějovičtí hráči. „Finalizujeme soupisku, už na ní máme nějakých dvacet jmen a ještě jich pár dolaďujeme,“ pochvaluje si. „Počítáme také s tím, že by si občas mohli přijet zahrát nějací moji kamarádi, kteří hrávali na nejvyšší úrovni u nás i v zahraničí. Myslím, že by to bylo velké zpestření pro celou soutěž,“ ujišťuje s tím, že konkrétní jména by ještě prozrazovat nechtěl. „Zveřejníme je až před sezonou. Času na to bude dost. Nechceme předbíhat, kdyby to pak třeba náhodou nevyšlo. Teď stejně ještě nikdo neví, jestli se vůbec budou zápasy hrát s diváky.“

Hanzal by se také rád sám objevil v dresu svého týmu. „Vyjádřím se k tomu, až mi vyprší smlouva s Dallasem. Teď ještě opravdu nedokážu říct, jestli budu hrát, nebo ne,“ nechce však slibovat svou aktivní účast.

Trenéry mužstva budou Milan Stárek a Norbert Král. „Milan mě trénoval v žácích a dorostu, Nora je bývalý výborný hráč, jenž si zahrál na mistrovství světa i Kanadském poháru. Myslím, že to bude kvalitní trenérské složení,“ pochvaluje si.

Od července si začne nový tým chodit jednou v týdnu zahrát a od půlky srpna už by začaly dvakrát v týdnu klasické organizované tréninky. „Čekáme od toho hlavně radost ze hry, aby nás to bavilo a abychom pobavili i lidi, když se na nás třeba někdo přijde podívat. Cíle si žádné nedáváme. Každý chce vyhrávat, ale v týmu budeme mít kluky, kteří také hokej rok nebo dva nehráli, a nějakou chvíli jim bude trvat, než se do toho zase dostanou. V kraji jsou přitom týmy, které trénují třikrát nebo i čtyřikrát týdně, takže to nebude žádná sranda,“ je si vědom.