Tatínkem obou hráčů je někdejší plejer Minnesoty, Calgary, Ottawy či Edmontonu v NHL, mistr světa z roku 1985 František Musil. Maminka Andrea je zase bývalá profesionální tenistka, vítězka Fed Cupu, který československý tým získal rovněž v „plodném“ roce 1985.

František: Fandili jsme oběma

Jak táta vzájemný souboj obou bratrů prožíval? „Těšil jsem se na to, ale neprožíval jsem to nějak zvlášť. Člověk si to třeba představoval trochu jinak, je to svým způsobem zážitek. Bylo to poprvé,“ usmíval se po utkání František Musil, který si zápas užil s manželkou Andreou, rozenou Holíkovou. „Manželka má hokeje tak akorát a ráda vidí, když jsou kluci spokojení a dělají, co je baví,“ doplnil.

Co jste myslel tím, že jste si to představoval trochu jinak?
Každý je trošičku v jiné situaci, možná potřebuje jeden trochu více pomoct, to k tomu hokeji patří. Už nejsem jejich kouč, ale táta, který má radost, když si kluci užívají toho, co dělají. 

Co jste jim řekl po zápase?
Že jsem je rád viděl v akci, že se tady sešli. O hokeji nepadlo moc řečí.

Adam pořád čeká na první gól. Co byste mu poradil?
Uklidnit se. Adam je impulzivní, chce, aby se věci staly hned. Člověk musí mít v životě trpělivost a chvíli počkat. Ale to se mladému hráči těžko říká. Jsem přesvědčený, že to přijde.

Nejste smutný, že nejsou kluci v jednom týmu?
Nevím, kluci se takhle rozhodli a co si přejí rodiče, je nepodstatné. To by se měli vyjádřit oni. My jsme rádi, že je baví to, co dělají, a že to dělají úspěšně.

Bylo by asi hezké, kdyby se Třinec opět utkal s Libercem ve finále, že?
Je to tak (úsměv).

David: Nechtěl jsem, aby dal brácha gól

Šestadvacetiletý David Musil už toho má v kariéře odehráno o dost více než o čtyři roky mladší Adam. A také to byl on, kdo se po utkání mohl radovat z výhry 5:2. „Bylo to zajímavé, když jsme hráli proti sobě. Včera jsme zašli na večeři, trochu pokecali. Bylo pěkné ho vidět hrát na ledě a docela se mu i dařilo,“ zhodnotil v kostce mladšího bráchu David.

Komu fandili rodiče?
Oni asi nefandili konkrétnímu týmu. Fandí nám a nedívají se na to, který tým zrovna vyhraje.

Jaký to byl pocit hlídat bratra?
No, neměl jsem z toho radost, ale vycházelo to tak, že skoro celou třetí třetinu jsme hráli proti sobě (smích). To je hokej. Vnímal jsem ho na ledě, nechtěl jsem, aby dal gól. Nedá se říct, že bych to vnímal nějak jinak, ale věděl jsem o bráchovi, když byl proti mě na ledě.

Opravdu jste bráchovi první extraligový nepřál? Jako starší? Pomohl by mu…
No, jednou mi ho tam málem dal z teče od modré. Na jednu stranu jsem mu to přál, ale chci, abychom vyhráli. Takže mu přeji gól až v dalších zápasech (úsměv).

Máte pravdu, z bratrovy teče byla tyčka. Zatrnulo vám?
Ne, prostě zazvonila tyčka a hrálo se dál. 

Ve 25. minutě jste měli šance oba dva, všiml jste si? Asi zajímavá minuta, ne?
To spíš pro rodiče. 

Před sezonou byla šance, že by šel Adam do Třince. Bylo by to lepší?
Určitě lepší, ale rozhodl se hrát za Liberec a já mu přeju, aby se mu dařilo v Liberci. 

Jste na bráchu důraznější?
Ne, hraju pořád stejně a jen se snažím, aby nám nedal gól.

Adam: Trochu jsem si bráchy všiml

Adam Musil se narodil v Kanadě a v mládežnických kategoriích také zemi javorového listu reprezentoval. Když se mu nedařilo dostat do NHL, zvolil jinou cestu a od roku 2017 má i české občanství a pokouší se prorazit v extralize.

S týmem jste znovu prohráli, takže pocity nejsou asi nic moc že?
Po porážce není nikdy dobrý pocit, je to už třetí zápas v řadě, co jsme prohráli. Musíme to zlepšit. Třinec ale vyhrál zaslouženě, byl lepší. 

V čem byl problém? Šance jste měli…
To jo, šance byly, ale byly i proti nám. A soupeř těch svých dokázal využít. Musíme začít více bojovat, vyhrávat osobní souboje. 

Zato jste poprvé nastoupil proti bráchovi. Tak jaké to bylo?
Hezké, byli tady i rodiče, takže to byl takový fajn pocit si zahrát proti bráchovi.

Splnilo to vaše očekávání?
V zápase jsem to už moc nevnímal, ale před ním jsem si říkal, že to bude hodně zajímavé si proti bráchovi zahrát. Jak ale začne zápas, tak už o tom nemáte šanci moc přemýšlet.

Stihl jste si všimnout, zda jste se potkali přímo na ledě?
Ale jo, ve třetí třetině jsme proti sobě měli pár střídání. Trochu jsem si ho všiml, ale že bych ho sledoval, to zase ne. 

Před zápasem jste se bavili o prvním střetnutí proti sobě?
Včera jsem byl u něj doma i s rodiči. Na chvilku jsme pokecali, nejen o hokeji. Pak před zápasem už moc času není, to jsme se stihli jenom pozdravit.

Když se potkáte na ledě, jak to vnímáte? Přibrzdíte, nebo naopak přitvrdíte?
Hra je rychlá, takže ani moc nevnímáte, proti komu právě jste v souboji. Hrajete naplno proti všem, takže asi tak.