Co se stalo?
Nevím… (přemýšlí) Ani nevím, jak rychle nám to tam napadalo. Začal bych první třetinou, ve které jsme měli spoustu šancí a tlaku i přesilovek, ze kterých jsme měli jeden dva góly dát. Pak by se hra uklidnila. Ale došlo k tomu, co se nám v poslední době „daří" a jako první jsme inkasovali. Pak to chceme strhnout, ale uděláme zbytečné chyby. Snahou zvrátit se dostaneme do jiných pozic, propadneme a soupeř nás potrestá. A bylo po zápase.

To vás tolik srazí první inkasovaný gól?
Myslím, že ano. Už jsme pod tlakem, doma se nám nedaří. Už nám to tak svazuje ruce v gólových příležitostech. Sami jste viděli, že když jsme neměli ve třetí třetině co ztratit, tak góly dát umíme. Ale když je v první třetině potřebujeme v klíčových momentech, nedáme je. Je to vyloženě v hlavě. Prohráli jsme si to ne ve druhé třetině, ale hned v první. Mohli jsme zápas dovést aspoň do nerozhodného stavu. Takový výpadek je doma neomluvitelný.

Chtěli jste na soupeře vletět?
Snažíme se, abychom soupeři odskočili a dali gól. To nám spíš vyhovuje, než bránit a čekat. Zápasy jsou o gól a je psychicky náročné to dotáhnout. Proto jsme dnes chtěli zápas nějak urvat od začátku. Hrát aktivně, donutit soupeře k chybám. Bohužel jsme své šance neproměnili. Když nevyužijete úvodní přesilovky, pak už se to na sebe nabaluje.

Pamatujete, kdy jste zažil pět gólů během jedné třetiny?
Jo, zažil. To se stane. Ale zažil jsem i obraty z 1:5 na 6:5. I to jsme si říkali po druhé třetině. Chtěli jsme hrát pro další zápas, abychom třetinu vyhráli jakýmkoliv způsobem, což se podařilo. A málem jsme dali i čtvrtý. Soupeř měl asi nahrané, ale pro nás je to důležité. Musíme se od toho odrazit a tento zápas hodit za hlavu.

Co se dělo po druhé třetině v kabině?
Nebyl ani velký řev. To podle mě nemá cenu na sebe řvát. Zkoušíme spoustu věcí. Jen jsme si řekli, že třetí třetinu chceme vyhrát a zkusit to.

Jenže na domácí výhru za tři body dál čekáte. Nedočkali jste se ani v desátém zápase a série už trvá dva a půl měsíce…
Nepamatuju. To jsem nezažil. Je to pro mě nová zkušenost. Doma se musí vyhrát, venku podobné série bývávaly, že se body nesbíraly. Ale doma by se mělo hrát dobře a bez cestování. Věřím tomu, že se odrazíme. Nic jiného nám nezbývá. Nemůžeme čekat a smířit se s tím, že budeme hrát baráž. Vloni jsme byli v podobné situaci. Tedy zmobilizovat síly a doma zápas urvat. Venku výkony nejsou špatné, ale doma musíme vyhrávat.

Nejste už pod tlakem fanoušků? Opět na vás pískali…
Já ho nevnímám, je mi to jedno. Ale je fakt, že na mladší hráče to působí jinak. Nejsou zvyklí, aby na ně lidé pískali. Od mantinelu jde od lidí slyšet každé slovo. Bohužel to pak máte v hlavě. Ať už jste v jakémkoliv zaměstnání. Dáváme jim k nespokojenosti podnět, ale pískotem nám nepomůžou. Musí nám pomoct jedině fanděním, třebaže to nejde.

Přesto pořád jich chodí dost, ne?
Samozřejmě. Za to děkujeme. To klobouk dolů. Být to jinde, možná už by nikdo nechodil. Je fantastické, že chodí, ale my se jim to musíme snažit vrátit.

Potěšil vůbec alespoň gól, který byl pro vás druhým v sezoně?
Jsem rád za každý gól. Co vám na to mám říct. Byl to gól o ničem za stavu 1:4. Mám raději vítězné góly, které lidi strhnu. Tohle byl plivanec do vzduchu.

Po třetím gólu střídal Libor Kašík, který byl dosud ve formě. Tomu jste moc nepomohli, co?
Přesně tak. Měl výtečnou fazonu. Bylo až neuvěřitelné, jak dlouho nás držel. Chytal fantasticky. My toho ale nedokážeme využít a nedáme víc gólů. Nepomohli jsme mu, ani jemu to nevyšlo, jak by si představoval. Je potřeba, aby si odpočinul.