Kliknutím zvětšíteA ruku na srdce: za normálních okolností by obvyklé reprezentační opory jako Dominik Furch, Roman Will, Jakub Kovář, Jakub Jeřábek, Jakub Krejčík, Tomáš Hyka, Lukáš Radil a další s návratem na rodný led ještě nějaký ten pátek počkali. Ale okolnosti nejsou normální. Válka na Ukrajině zamávala vším, i tak podružnou maličkostí, jako je hokejový trh s hráči.
Rusko už není pro tuzemské borce zemí zaslíbenou, kde si lze (byť za cenu jistých omezení v soukromí) vydělat velké peníze a ještě se tužit v druhé nejkvalitnější soutěži světa. Češi, Švédové, Finové i hokejisté z dalších zemí zamířili z KHL ve velkém pryč. A ti kdo zůstali – nebo dokonce podepsali nové smlouvy – doma čelí ostré kritice.
Méně volných míst
Sami hráči to tak vyhroceně nevidí. „Je to každého věc, jak se rozhodne. Vyrojila se teď spousta lidí, kteří hrozně rádi radí a kritizují sportovce, ale je přece každého věc, kudy se chce v kariéře ubírat,“ poznamenal brankář Dominik Furch, který už v KHL úspěšně působil a i před novou sezonou chvíli váhal, zda se tam neupsat. Místo toho někdejší slávista kývl na nabídku z Brna. Má ale pochopení i pro ty, kteří vábení z východu podlehnou.
Jak Furch, tak i další výše zmínění výtečníci se během léta z pochopitelných důvodů nejprve rozhlíželi, zda se po Evropě nenajde lukrativnější angažmá než na českých zimácích. Pozici nejlákavější destinace převzalo Švýcarskos kvalitní ligou, vysokými příjmy a s prostředím k životu, které je přece jen o něco vábnější než dejme tomu Magnitogorsk či Novosibirsk.
Jenže hromadný exodus z KHL způsobil, že volných míst v předních soutěžích bylo méně než jindy. Švýcarsko, Skandinávie – všude plno. „Samozřejmě jsem nejprve čekal na zahraniční nabídku, ale ta nakonec nedorazila. Respektive dorazila, ale nedávali mi téměř žádný smysl,“ popsal obránce Jakub Krejčík, proč se nakonec rozhodl pro návrat do rodné Prahy a plácl si se Spartou.
Komplikované útěky
Obecně vzato se však jen těžko odhaduje, kolik hokejistů by za „neválečných“ okolností pokračovalo v Rusku, případně by kývli na tamní nabídky. „Je to otázka velkých spekulací, takové to co by bylo, kdyby bylo. Leckdo možná čekal ještě větší příliv hráčů, ale určitě se dá mluvit o jistém posílení extraligy,“ myslí si bývalý extraligový hokejista a nyní komentátor Jakub Koreis.
Ten patří k lidem s pramalým pochopením pro hráče, kteří se v dnešní době rozhodnou vydělávat v mezinárodně izolovaném Rusku. Upozorňuje i na skutečnost, že v tomto případě prostě nejde jen o „ryzí“ hokej bez přívlastků. Není tajemstvím, že KHL a její hvězdy jsou důležitou součástí propagandistické mašinerie Putinova pochmurného režimu. Většina hokejistů, kteří po odchodu z Ruska zakotvili v extralize, je ráda, jak to nakonec dopadlo. Když koncem února začala invaze na Ukrajinu, oni uvízli ve svých klubech.
I když netoužili po ničem jiném než co nejdřív se dostat domů, nebylo to tak snadné. V případě porušení kontraktů riskovali sankce a samozřejmě i ztrátu tučného výdělku, mezinárodní federace IIHF se přitom dlouho tvářila, že se vlastně nic vážného neděje. Nakonec tak záleželo především na individuální domluvě s klubem. I za cenu, že se nepodaří dojednat ukončení, ale jen přerušení smlouvy. „Vedení Čeljabinsku mi naštěstí se vším vyhovělo, za to jsem vděčný. Neházeli mi klacky pod nohy a pustili mě,“ řekl Tomáš Hyka, který byl v Rusku i s manželkou a malým synem, ale hned po vypuknutí války je poslal domů.
Teď je Hyka posilou Pardubic, stejně jako další bývalý hráč Čeljabinsku Roman Will. Jejich parťák Lukáš Sedlák zkusí štěstí v NHL.Mezi vítěze celé zašmodrchané situace bezesporu patří čeští fanoušci – extraliga bude po příchodu celé řady zvučných jmen pestřejší, zajímavější, snad i kvalitnější. Otázka je, jak dlouho stávající pořádky vydrží.
6
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
