„Když jsem to četl, tak jsem byl docela v rozpacích. Ale máme s klukama skupinu, kde jsme si psali a zjišťovali, co je na tom pravdy. Informace máme takové, že je to fáma. Někdo to vypustil, překroutil, další se toho chytli,“ řekl Deníku zadák s reprezentačními zkušenostmi.

Proto jede v normálním režimu a vzhledem k tomu, že se s Amurem nedostal do vyřazovací části, a sezona mu tak skončila velmi brzy, už odstartoval přípravu na tu další.

Žádný plán B není

„Poslední informace jsou takové, že všechno běží a všechno je připravené na další sezonu. Počítá se s tím, že to tam bude fungovat,“ uvedl prostějovský rodák. Nicméně oči má otevřené. „V dnešní době nikdo neví, co bude. Takže asi na sto procent nemůžu říct: Jo, takhle to bude,“ konstatuje.

Žádný plán B zatím nemá. „Až se to změní, tak to teprve budu řešit. V tuto chvíli ale nic jiného neřeším.“

Když do KHL před třemi lety zamířil, upsal se Chanty--Mansijsku, který už v soutěži nepůsobí. Pak se oblékl do dresu Kunlunu, který sídlí v Číně. Země, z níž se nový typ koronaviru rozšířil do celého světa.

„Když to vezmu takhle zpětně, tak se ani nedivím, že něco takového je,“ hořce se usměje bývalá opora libereckých Bílých Tygrů. „Většinu času jsme pobývali v Šanghaji.

A když jsme se šli projít do centra, tak vidíte uličky, kdy si říkáte, že to snad ani není možné. Vidíte zvířata v klecích, nebo jak se tam lidi stravují. V některých chvílích to byl docela masakr,“ vzpomínal mistr české nejvyšší soutěže z ročníku 2015/2016.

Čína mu otevřela oči

„Přišlo mi, že ruští obyvatelé jsou nevychovaní, když jsem ale přišel do Číny, tak jsem docela změnil názor,“ pokračoval ve vyprávění poznatků z nejlidnatější země světa.

„Co si pamatuju, tak lidé na mě nepůsobili moc ohleduplně. Neměli takové návyky, jako máme my v Evropě, případně v Rusku. Třeba jen to, že když jdete po ulici a kašlete, tak si zakryjete pusu. V podstatě se tam ani nemůžete napít vody z kohoutku. Máte strach, že něco chytnete,“ kroutil hlavou Vitásek.

„Když víte, na co jsme zvyklí, a pak přijdete tam, tak si opravdu říkáte, že to fakt ani není možné. Koukáte s otevřenou pusou a jen si říkáte: Zlaté Česko.“