Prohra s Boleslaví byla výsledkově celkem krutá. Jak byste ji hodnotil hodnotil vy?

Prohráli jsme. Co se dá dělat. Jedna krásná věc je, že když se nám teď nedaří, tak za měsíc může být úplně jinak. A právě ten měsíc máme, než to začne naplno, a to se musíme zlepšit. Jsou tam nějaké světlé stránky, ale pořád prohra je prohra.

Co zlepšit, abyste více skórovali?

Musíme být důraznější. Ale to si říká většina týmů. V tom je asi ten největší rozdíl mezi druhou nejvyšší soutěží a extraligou. Když uděláte chybu v první lize, ne vždy jste za to potrestaní. Tady už jsou hráči kvalitnější a dovedou chyby využít. To se nám teď stává. A naopak my, abychom dali gól, tak potřebujeme mnohem víc šancí.

Boleslav trénuje váš bývalý spoluhráč Pavel Patera. Stihli jste se před zápasem třeba vsadit?

Určitě nic neprobíhalo. Na to nebyl ani čas, viděl jsem ho, jen když jsem šel na led. I když jsme byli spoluhráči, některé turnaje jsme spolu vyhráli, tak teď je to soupeř.

Jak se cítíte bezprostředně po zápase?

Těžko říct, na to se těžko odpovídá. Moje tělo už je tak naučené, že když se cítím špatně, tak si polevím. Takže to vždycky nějak přežiji. To ale není moc dobré – měl bych jet naplno, naplno a stále naplno. Pak bych se také do toho dostával rychleji. Bohužel to ale není tak jednoduché. Budu se opakovat, ale soutěž začíná až za měsíc a je na čem stavět. S tím jsem ale počítal, že to půjde pomalu.

Váha? Nemyslím, že se to dramaticky zlepšilo

Před začátkem přípravy jste si stěžoval na váhu. Už šla dolů?

Jedna věc je, že jsem se od té doby nevážil. Nemyslím, že se to nějak dramaticky zlepšilo. Protože když se podívám do zrcadla, vypadá to pořád stejně (směje se). Ale to není tak důležité. Mám zkušenosti, že tělo s tím dlouho bojuje a pak ta váha spadne během jednoho týdne. Ale to platí i na druhou stranu. Když člověk začne žrát, tak to také nepocítí hned druhý den. To se stalo mně a teď musím mít trpělivost, abych to vydržel i na tu stranu druhou.

Také jste říkal, že odehrajete v přípravě všechna utkání. Minule jste ale v Plzni chyběl. Můžete prozradit důvod?

Je pravda, že jsem to řekl. Ale minule jsem se necítil moc dobře, tak jsem radši zápas vynechal. Samozřejmě, že kdybychom neměli hráče a bylo potřeba jít, tak bych to přežil. Ale pokud se necítíte dobře a jdete hrát, pak je velká šance, že se můžete zranit. A to jsem nechtěl riskovat. Jinak jsem opravdu měl v plánu hrát všechna utkání.

Během přípravy se týmu výsledkově moc nedaří. Co se dá změnit?

Je to sport. Kdybych neměl zkušenosti, jak to funguje, tak bych možná trochu panikařil. To ale není moje povaha – stále věřím. To, co je pravda teď, neznamená, že to tak bude i za měsíc. Všechno se dá změnit takhle (luská prsty). Nahoru i dolů. Bohužel se nám nedaří, ale o to je větší motivace, abychom se zlepšili. Možná, kdyby se nám dařilo, tak bychom si mysleli, že jsme moc dobří (směje se).

Na zkoušce je v Kladně Martin Réway. Jak se vám zatím jeví?

Martin je v jiné pětce, takže se potkáváme jen na přesilovkách a ty se nám moc nedaří. Ale hráči, kteří je budou hrát, tu ještě nejsou – zatím nepřijeli ze zahraničí nebo jsou zranění. Ani se na ty přesilovky zatím moc nesoustředíme. Určitě to není ideální, ale soutěž začíná až za měsíc. Za Martina jsme ale rádi. Věříme, že se dostane do té správné formy a pomůže nám.

Nevzal jste ho třeba také i na vyhlášený noční trénink?

Musím říct, že je hodně aktivní sám od sebe. I když já třeba na led nejdu, tak jde sám. To je velké pozitivum. Naopak není moc dobré, že v posledních třech letech neodehrál tolik utkání. Musí mít ale trpělivost. Nemůže si myslet, že rázem bude hrát jako před třemi roky. To prostě nejde, nejsme stroje. Důležité je, aby se nesrovnával s tím, co bylo před třemi lety, a měl trpělivost. Pak už je jen otázka času, kdy se tam zpět dostane.

Jan Šejhl