„To slovo v kabině už zaznělo. Děláme všechno pro to, abychom se jí vyhnuli," vzkazuje 23letý Kašík, který navzdory pátečnímu předčasnému střídání v polovině zápasu po kolapsu s Karlovými Vary (3:5) je bezkonkurenčně nejlepším hráčem PSG v dosavadním průběhu extraligy.

Jak jste si zanalyzovali, co se vlastně v pátek ve druhé třetině stalo, že jste inkasovali pět gólů?
Vždycky rozebíráme góly, které dostaneme. Bylo tam moc chyb. Bohužel se to stalo v tak důležitém zápase. Ale abych řekl pravdu, už jsem na to zapomněl. Bylo to nejlepší, co jsem mohl udělat. Je potřeba dál makat a připravit se na další zápas. Z druhé třetiny si můžu vzít maximálně to, že se to nesmí opakovat. (úsměv)

Vyčítáte si některý ze svých tří inkasovaných gólů?
Možná hned ten první od modré čáry. Vím přesně, co jsem tam možná udělal blbě. Vyjížděl tam hráč zpoza branky, měl jsem stát a najet si ho. Ale nahrál a já nebyl úplně vyjetý. Přejel mi tam hráč a propadlo mi to. Mohl jsem být o půl kroku víc vyjetý z branky a třeba by mě to trefilo. Ale to jsou detaily, které rozhodují. Jinak těžko říct, jestli jsem některý z dalších gólů mohl mít. Ale pravda je, že se dá chytat všechno. Ale taky všechno pustit. Je potřeba se poučit z chyb a o to se s Ríšou Hrazdirou snažíme.

Střídal jste sám, nebo vás odvolal trenér Vlach?
Viděl jsem, že se Štůry (Štůrala) oblíká, tak jsem z branky utekl. (úsměv) Kdyby mě ale trenér nevystřídal, chytal bych dál. Někdy ale výměna gólmana týmu pomůže a tým začne makat. V našem vystřídání chyba nebyla.

Měl kolaps ještě dodatečnou dohru v kabině?
O tom nechci mluvit. Někdy dostanu vynadáno, když něco řeknu.

Nechybí právě v těchto situacích osobnost Petra Čajánka, který by vás dokázal seřvat a podpořit?
To bychom se opakovali. Říká to většina kluků. Čája je stejně jako Lešoun (Petr Leška) nebo Jarda Balaštík nenahraditelný. To jsou hráči, kteří nám chybí. Ale takový je hokejový život. Hráči se mění a po nich to musí převzít postupem času někdo jiný. Pořád tu jsou natolik zkušení hráči, kteří si dokážou v kabině udělat pořádek.

I vy si vezmete slovo v kabině, když je potřeba?
Zatím ne. I když někdy mám chuť. Ale ještě nemám takovou pozici v týmu, abych mohl s prominutím zdrbat některé hráče. Myslím, že někteří by to ode mě ani nevzali. A upřímně, ani já bych to od sebe nevzal. Je to dané, že to berete od starších. Navíc ani mi nepřísluší, abych po někom v kabině řval, protože k tomu nejsem předurčený.

O baráži už se mluvilo

Odchytal jste už dvanáctý zápas za sebou. Nepotřebujete si už psychicky odfrknout?
Takhle jsem to nebral. Navíc psychicky jsem si odpočinul půlku zápasu. Takže uvidíme, co bude v úterý. Třeba půjdu zase do brány. Budu stoprocentně připravený. Byl bych rád. Raději chytám, než abych seděl.

Zřejmě se vám to bude hodnotit složitě, když s týmem prohráváte, ale od začátku sezony se vám osobně daří, což potvrzují i statistiky. Cítíte se ve formě?
(přemýšlí) Fakt se snažím makat. I když nemůžu, jsem unavený, zůstávám déle na ledě a dám si střelbu navíc i přes bolest a únavu. A vím, že další den na tréninku je to zase lepší a cítím se mnohem lépe. Takhle to mám letos nastavené. Snažím se tomu dávat maximum a chci ještě víc, ale zase to nemůžu přehánět. Hrajeme nyní docela často. Snad je to ode mě lepší, ale to musí posoudit diváci. Doufám, že jim dělám radost a nejsou na mě naštvaní.

Při každém rozhovoru připomínáte i velkou zásluhu trenéra brankářů Richarda Hrazdiry na vašem růstu. Věnujete se zavedeným a osvědčeným metodám, nebo zkoušíte i novinky?
Jak kdy. Někdy ale přijdeme i s něčím novým. Když mi něco v zápase nevyšlo, zkusíme to na tréninku zlepšovat. Přijít na to, jak situaci příště řešit. Většinou ale děláme to, s čím jsme vyhráli titul. Nejlepší recept je ale co nejvíc střelby a pořád chytat puky, řešit situace ze všech stran.

Pomohla vám loňská sezona v tom, že jste odolnější a v krizových situacích klidnější?
Asi jo. Ale stejně když dostanete tři góly a střídáte, je to na prd. Je to ale lepší v tom, protože si vzpomenu, že může být i hůř. A nikdo z nás nechce, aby to tak bylo. Když se dostanete do takových situací, lépe je zvládáte a máte v brance větší klid.

Padlo v kabině už slovo baráž, nebo se pořád díváte v tabulce nahoru?
(přemýšlí) To slovo už v kabině padlo, ale koukáme pořád nahoru. Děláme pořád maximum, aby to slovo, které se nevyslovuje, aby se nám vyhnulo.

Je to velký strašák?
To je horší než play-off. Tam si to užíváte, v baráži prostě musíte. Je to na prd. Pokud tedy nehrajete baráž z první ligy. To se hraje mnohem lépe. Zažil jsem to s Olomoucí, ale to nám tenkrát už došly síly.

Hamrlíkovým nájezdům se vyhýbá

Už jste chytil nové lotyšské akvizici Robertsi Bukartsovi nájezdový blafák, který má precizně nacvičený?
Za to jsem vždycky hodně rád, má neskutečně šikovné ruce. Už mě ale na tréninku nachytal. Díval jsem se na video a čtyři nájezdy jsem mu chytil. Zapamatoval jsem si to. A když jsem viděl to naznačení, tak už jsem věděl. Udělal to zhruba stejně. Jenže pak viděl, že jsem vyčůraný. Pak jsem mu říkal, že jsem ty jeho nájezdy viděl. Pak mě ale dvakrát vykoupal takovým způsobem, že jsem si sbalil věci a šel domů.

Chytá se těžko tenhle šikula?
Dost těžko. Ale vzhledem k tomu, že ho mám na tréninku a jezdí proti mně často, je to pro gólmana lepší. Jenže i on přibližně tuší, co gólman čeká. Na nájezdy je ale šikovný, dokáže zareagovat na pohyb gólmana, na poslední chvíli svůj úmysl změní a umí dát gól. Třeba jako proti Chomutovu.

Znal jste ho?
U mě je to těžké. Já znám maximálně Jardu Jágra a Dominika Haška. A pak už asi nikoho. (smích) Jsem už takový neználek. Ale vážně. Mezi Lotyši je jeden z nejlepších a hraje fakt dobře. Šikovné tady máme ale i další kluky, jako je třeba Čachy (Tomáš Čachotský). Ale stejně, když na mě jezdí jeden nejmenovaný trenér beků, chytím mu to jen díky štěstí nebo risknu stranu. Jinak je to nechytatelné.

Bývalý obránce Martin Hamrlík to má pořád v ruce, co?
Ještě jsem nepotkal hráče, který by to měl v rukou stejně jako on. Hodně záleží, jaký má den. Když je normální, ještě se to chytat dá. Ale někdy je nenormální a jezdí pořád dokola, tak je neuvěřitelný. Bojím se mu puky vypichovat, abych ho nezranil. Ale u něj je to jedno. Vytáhnete proti němu hokejku, dá vám to mezi nohy. Když tam dáte beton, loupne vám to navrch. Když tam jdete betonem a lapačkou, stáhne si to do bekhendu a máte tam tři fíky. Z pěti nájezdů tři promění a dva mu chytím jen díky tomu, že správně risknu stranu. Přesně to se mi nedávno stalo. U něj se už chytání nájezdů vyhýbám. (směje se)

Soutěžíte o svačiny, nebo o peníze?
Hrajeme o dřeváka. Jezdí série tří nájezdů, a když jednou nedá, je dřevák. Platí se za to do kasy. Když jezdí deset hráčů, není to sice velká částka, ale na šampony a podobné věci se to naskládá.