„Krásné mistrovství. Celou sezonu se vlastně nemluvilo o ničem jiném a každý chtěl být u toho,“ vzpomíná útočník Jan Kovář. Pro rodáka z Písku, který se na mezinárodní scénu odrazil z Plzně, šlo o třetí účast na vrcholné světové akci. Poprvé si ale výjimečný zážitek užíval spolu se svým starším bratrem Jakubem.

„Brácha byl v týmu jako třetí gólman, bydleli jsme spolu na pokoji a bylo to super,“ vypráví Kovář. „Vůbec celé mistrovství bylo neskutečné. Na každý náš zápas vyprodaná O2 aréna a zážitkem byla už jen cesta z hotelu na stadion. Všude spousta nadšených lidí, kteří nás zdravili. To jsou nezapomenutelné vzpomínky,“ zdůrazňuje třicetiletý borec, hrající za švýcarský Zug.

Tehdy průbojný centr ještě válel v ruské KHL za Magnitogorsk. Na šampionátu Kovář nastupoval nejprve s Jakubem Klepišem, chvíli také s Martinem Eratem a v přesilovkové lajně pro změnu po boku Jaromíra Jágra. „Růža (trenér Vladimír Růžička) hledal optimální sestavu a v základní skupině se to různě točilo,“ vysvětluje Kovář.

Zasáhl do všech deseti zápasů české party s úctyhodnou bilancí tří gólů a šesti asistencí. Jeho velké chvíle přišly ve čtvrtfinále, v němž k porážce Finů 5:3 přispěl stejně jako Jágr dvěma zásahy a asistencí.

Zklamání na závěr

„Hlavním hrdinou byl Jarda Jágr. Těžil jsem z jeho parádních přihrávek, navíc dal v závěru rozhodující gól,“ míní Kovář. „Jinak to byly obrovské nervy, mlelo se to. Klíčový moment přišel za stavu 2:2, kdy soupeř skóroval, ale gól nebyl kvůli faulu uznaný. A my jsme pak v přesilovce čtyři na tři dali na 3:2,“ říká autor důležitého gólu. „Jarda mi posunul puk a přede mnou byla už jen prázdná brána,“ vzpomíná.

Češi sice zlomili brány čtvrtfinále, ale v zápasech o medaile si vylámali zuby na zámořských celcích. Hlavně prohra 0:3 v duelu o bronz s Američany Kováře i po letech mrzí. „Semifinálový souboj s neskutečně silnou Kanadou nás stál spoustu sil. Navíc svou roli sehrálo i zklamání. Chtěli jsme si zahrát o zlato, což nevyšlo, ale i tak je na co vzpomínat,“ dodává Kovář.