Je to dračice.

Tedy je hráčkou hokejového týmu Dračic z Karlových Varů hrajících první ligu, druhou nejvyšší soutěž u nás. „Bohužel vzhledem ke studiu, praxi a výpomoci na covidovém oddělení jsem v sezoně odehrála zatím jen pár zápasů. A dala jsem asi jen gól (úsměv). Ale hokej mě pořád baví,“ říká pravoruká hráčka.

Češky to dokázaly a jedou na olympiádu v Číně, která se koná na jaře 2022. Maďarsko porazily 5:1 a mohly se radovat v chomutovské Rocknet Aréně přímo na ledové ploše za účasti skvělých více jak 1800 diváků
Šatny na záchodě, týmy s kluky, předsudky. Ženský hokej se přesto dere vzhůru

Pochází ze sportovní rodiny a na bruslích se v rodné Sušici proháněla od malička. Nejprve na těch krasobruslařských. Jenže ve chvíli, kdy se rodiče těšili, jak dcerku uvidí skákat axely, tak vzala do ruky hokejku. „Oba starší bráchové hráli hokej a já chtěla být jako oni,“ komentuje Simona svůj přestup. „Rodiče to vzali skvěle a stále mě podporují,“ dodává.

Začínala v Sušici, ale záhy přešla do smíšených žákovských družstev v Klatovech. „V týmu jsem nebyla jedinou holkou, takže to šlo. Tedy až do puberty, kdy kluci začali dorážet,“ říká s úsměvem.

Ve třinácti už hrála ligu

Jako třináctiletá už hrála v Plzni ligu žen. „To byla skvělá zkušenost. O deset let i o víc starší hráčky se nám mladým snažily všemožně pomoct, a vůbec tu byla úžasná parta. Jenže po čase se tým stěhoval do Tachova a pak to skončilo úplně,“ vzpomíná Simona na období kolem roku 2016.

Následně si dala od hokeje na čas pokoj. „V Plzni jsem začala studovat vejšku, navíc jsem zkoušela hrát i fotbal, ale nedalo mi to a k hokeji jsem se zase vrátila,“ říká.

Ruská hokejová brankářka Anna Prugovová.
Půvab pod ochrannou mřížkou. I tyhle krásky jsou postrachem hokejových kluzišť

Stala se součástí dračí smečky v Karlových Varech. „Ono moc možností nebylo a teď vím, že to byla dobrá volba. V týmu si navzájem přejeme, povzbuzujeme se a v zápasech je to znát,“ tvrdí.

I když Dračice vedou prvoligovou skupinu A, tak na jejich domácí zápasy se sejde jen pár desítek diváků. „Vesměs rodiče nebo kamarádi,“ přitakává.

Sní o reprezentaci

O to víc jí těší postup českých hokejistek na olympiádu. „Je to skvělý úspěch. Zvedne to zájem o ženský hokej a je to motivace i pro stávající hráčky,“ míní Simona. A připouští, že hrát jednou za národní tým je i pro ni velkým snem. Jenže ona jich má víc.

V minulé zimě si totiž s úspěchem vyzkoušela Ice Cross Downhill, při němž se závodníci řítí ledovým korytem na bruslích. A hned při svém druhém startu v rakouském Judenburgu skončila třetí. „Chytilo mě to. Adrenalin, led, brusle, rychlost, to je kombinace všeho, co miluji. Takže uvidíme, co bude,“ říká s velkým otazníkem v hlase.