Kliknutím zvětšítePo náročných a strastiplných měsících v Rusku se konečně zase mohl těšit z hokeje. Se svými kamarády Tomášem Hykou a Romanem Willem podepsal zajímavou smlouvu v Pardubicích a zdálo se, že domácí extralize skutečně vyroste nejžhavější adept na zisk titulu právě v městě perníků. Uběhlo však jen pár týdnů a Lukáše Sedláka najednou vítají zpět mezi zámořskou hokejovou smetánkou.
„Už nějakou dobu jsme tuto variantu řešili, takže v hlavě jsem byl připraven na všechno. A že je to právě Colorado? Asi si skutečně umím vybírat,“ vtipkoval šikovný útočník, který tak svou premiéru v Česku zase odložil do šuplíku.
A pokud hokejisté Avalanche zvládnou i finálovou sérii proti obhájcům titulu z Tampy, zavítá rodák z Českých Budějovic rovnou mezi čerstvé šampiony. „Určitě tam bude tlak, ten boj o místo bude o to těžší. Ale za ty tři roky jsem zase trochu vyspěl. A také zestárl,“ pousmál se.
Možná poslední šance se do NHL ještě pro jednou podívat. Je to tak?
Určitě, není třeba si nic nalhávat. Abych byl upřímný, tak už tehdy, kdy jsem opouštěl Columbus, jsem si říkal, že žádnou další šanci se do zámoří vrátit zřejmě nedostanu. Ale tady aspoň vidíte, jak je život nevyzpytatelný a člověk nikdy neví, co mu osud nabídne. Na druhou stranu už taky nejsem nejmladší, takže to jako poslední šanci jednoznačně vnímám.
Věděl jste o chystané nabídce ze zámoří, nebo skutečně dorazila naprosto nečekaně?
Nebylo to úplně tak, že by nabídka z ničeho dorazila na stůl a celé se to seběhlo během horizontu několika málo dní. Obě strany už se nějaký ten týden vzájemně oťukávaly, o zájmu Colorada jsem tedy věděl s určitým předstihem a s agentem jsme to řešili poměrně dlouho.
Bude to boj, ale chci si to hlavně užívat
Přitom v hlavě už jste musel být pomalu připravený na svůj premiérový ročník v domácí extralize, ne?
Připravoval jsem se na obě varianty, jak tu českou, tak i tu případnou zahraniční. Ale samozřejmě tím, že došlo k přestupu do Pardubic, jsem pochopitelně začal řešit potřebné věci tady doma, hledal v novém působišti bydlení, připravoval se na sezonu v Česku a už si tak pomalu chystal hlavu na to, že nadcházející rok zkrátka strávím v extralize. V podstatě až tím finálním podpisem v zámoří dostaly všechny věci okolo mě takový nečekaný spád.
Když se Colorado ozvalo, přemýšlel jste aspoň chvíli, že byste tuto nabídku zkrátka odmítl a zůstal v Pardubicích?
Asi ne. Colorado to celé navíc usnadnilo tím, že se jedná o klub s velkými ambicemi, navíc na lavičce s trenérem, kterého dobře znám, takže to rozhodování bylo o to snadnější. Ale nebudu si tu nic nalhávat, téměř stoprocentně bych kývl na jakoukoliv nabídku z NHL, přeci jenom je to stále a pořád nejlepší soutěž na světě a taková šance se zkrátka neodmítá. Ještě navíc když si uvědomím, kolik kluků okolo mě takovou možnost nedostane ani jednou za celou kariéru.
Co ve vás vyvolala ta skutečnost, že si po třech letech zase zahrajete v NHL?
Řekl bych, že snad všechny pocity, které člověk jenom může mít. (smích) Nějaká ta nervozita tam určitě je, ale já do této štace půjdu s tím, že si to chci hlavně užít a netrápit se zbytečnostmi, které třeba při minulém angažmá v Columbusu byly poměrně velkou překážkou. Bude to boj, to si dobře uvědomuji, ale beru to i z té stránky, že jsem zase o něco starší a zkušenější, což mi snad bude hrát v klíčových chvílích aspoň trošičku do karet.
Řešil byste dneska v dresu Columbusu některé věci s odstupem času jinak?
Jednoznačně, těch věcí se tam zejména v závěru seběhlo vícero najednou. Ale pokud bych měl něco opravdu zmínit, tak bych nyní velice rád z hlavy vytěsnil takové ty myšlenky typu „pokud dnes nezahraju, tak možná vypadnu ze sestavy“ a tak podobně. Však to znáte. Jakmile člověk nemá jistý flek, tak začne přemýšlet i nad těmi nejčernějšími scénáři, a to ve finále nedělá vůbec žádnou dobrotu. Tohle snad v Coloradu nebudu muset řešit, ale hlavně chci hrát, vybojovat si adekvátní místo v kabině a užívat si každý moment zase mezi těmi nejlepšími.
Naposledy oblékal Lukáš Sedlák v zámoří dres Columbusu.
Z hvězd Colorada běhá mráz po zádech
Předčila touha návratu do zámoří i pevné přátelství s parťáky Tomášem Hykou a Romanem Willem?
(smích) Tak nebylo to úplně jednoduché jim oznamovat, že se od nich stěhuji daleko za moře. Přeci jen jsme spolu strávili krásné chvíle v Rusku, i ten současný návrat do Česka byl podmíněn tím, že budeme hrát zase společně. Ale já věřím, že to kluci pochopili, ostatně jsme hokejisté a takový je bohužel náš úděl. Navíc jsem přesvědčen o tom, že se tato trojice se v budoucnu ještě rozhodně potká.
Nebude se jim po vás malinko stýskat?
Nevím, jestli přímo stýskat, slzy určitě neproběhly a také neproběhnou. (smích) Jak už jsem ale říkal, tak to prostě v naší branži chodí, navíc kluci ví, že jde o NHL, takže tam jdou jakékoliv rozmluvy vždycky stranou. Hráči zkrátka přichází, potom zase odchází, je to takový jeden velký kolotoč. A asi jsme si všichni už tak nějak zvykli.
Jak se k celé situaci postavilo pardubické vedení? Nepřemlouvalo vás ani chvíli, ať přeci jen zůstanete v Česku?
To vůbec ne, naopak jsem byl velice příjemně překvapen z toho, jaké k této pro obě strany nepříjemné situaci zaujalo stanovisko. Vzali to celé s grácií, fanoušci na sociálních sítích místy i s humorem, takže si troufám říct, že všechno dopadlo tak nějak dobře. Absolvoval jsem poté i několik hezkých telefonátů, po většinou gratulace a přání k tomu, ať mi to za mořem klapne. A kdo ví, třeba to spojení Sedlák a Pardubice není navždy uzavřenou kapitolou.
Pojďme však konečně do zámoří. Colorado Avalanche. Organizace, která dost možná za pár dní pozvedne nad hlavu pověstný Stanley Cup. Vybírat si teda umíte.
Naplánoval jsem si to skutečně geniálně, to máte pravdu. (smích) Je to obrovská porce pozitivní energie i nervozity zároveň, ale ta vidina úspěchu to všechno hladce přebíjí. I to byl ostatně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl na tuto nabídku kývnout. Colorado navíc letos zažívá skvělý ročník, disponuje naprosto výjimečným kádrem, takže člověk si tak nějak pyšně říká, že si asi opravdu vybral tu ideální organizaci pro svůj růst.
V kabině budete sedávat vedle opravdu výjimečné hokejové smetánky. Máte tam nějakého svého oblíbence?
Mně mnohdy stačí pouhý pohled na tu jejich soupisku a už mi běhá mráz po zádech. Je to hvězda vedle hvězdy, jeden geniální hokejista střídá druhého. Ale představte si, že zrovna Colorado sleduji už nějaký ten pátek poměrně často, líbí se mi jejich hokej i styl, jakým propagují svou značku a jak se zkrátka prezentují navenek. A oblíbenec? Jednoznačně Cale Makar. Na toho chlapíka se dívá skutečně krásně. Už se vážně těším na to až to všechno zažiju na vlastní oči přímo tam.
Osvědčené duo kamarádů z Čeljabinsku: Lukáš Sedlák (vpravo) a Tomáš Hyka.
Vstávání v noci? Naposledy na střední škole
Nemáte v plánu se v zámoří poptat, jestli by neměli zájem i o vaše parťáky?
Tak zeptat bych se asi mohl, ale myslím si, že tohle zřejmě nebude práce přímo pro mě. (smích) Už jen ta samotná představa je opravdu nádherná, ale já tam nejspíše vyfasuji úplně jiné úkoly, takže tento rádoby přátelský skauting spíše přenechám těm zkušenějším. A také povolanějším.
Už si dopředu ladíte budík na sledování finálové série proti Tampě?
Pamatuji si ty časy na základce a střední škole, kdy jsem v noci vstával na NHL poměrně pravidelně. Ale nezlobte se, na takové výkony už jsem taky trochu starý, nemyslíte? (smích) Ne, nad vstáváním nyní rozhodně nepřemýšlím, ráno mám pravidelně tréninky a musím fungovat, takže si zápasy případně pustím ze záznamu, nebo kouknu na nějaké sestřihy.
Favorizujete ve finále své nové spoluhráče, nebo se spíše nakláníte na stranu zlatého hattricku Tampy?
Popravdě asi nedokážu říct. Na jedné straně velezkušená Tampa, která tyto zápasy prostě umí, ale na té druhé zase rozjeté Colorado hrající v životní formě. Bude to velká série, možná nejlepší za poslední roky, ale na určování favorita si tady skutečně netroufnu. Ale jestli se ptáte na to, komu budu fandit, tak už jen z podstaty věci řeknu samozřejmě Avalanche.
Nemrzelo vás někde daleko v hloubi duše, že s nabídkou přeci jen nepřispěchal i bývalý zaměstnavatel z Columbusu?
Ani ne, vlastně to asi chápu. Každý tým se momentálně nachází v jiné situaci, takže ta skladba kádru se všude výrazně liší. V Coloradu jsem evidentně zapadl do jejich herní koncepce, jinde by mi zase na mou pozici nedokázali ušít adekvátní místo na míru. Takže naprosto rozumím tomu, že v Columbusu nyní přemýšlí úplně jinak než třeba právě před třemi lety.
Když se však ještě vrátíme na úplný začátek přestupového kolotoče, tak se dá říct, že nebýt vstřícného gesta ze strany Čeljabinsku, dnes možná řešíte úplně jiné problémy.
Je to přesně tak, jak říkáte. Díky tomu, že jsme s Traktorem nalezli společnou řeč a bylo nám vyhověno, dnes můžeme nadále hrát a těšit se z hokeje v nových působištích. Těší mě to i z toho důvodu, protože vím, že někteří cizinci tam určité problémy řeší dodnes. Ale kdo ví, jakým směrem tam jdou jednání v současné době. To už naštěstí já ze své pozice nemusím řešit.
Do řeči vám pochopitelně příliš není. Máte alespoň nějaké čerstvější informace z Čeljabinsku?
S pár klukama jsme stále v kontaktu, ale spíše spolu řešíme hokejové věci, o tamější současné situaci se nikomu nemluví nějak dobře. Teď mi třeba gratulovali k přestupu, to mi udělalo velkou radost. Opravdu nevím, do jaké míry to tam nyní oni vnímají, jak moc se tím zaobírají, veškeré naše konverzace se snažíme vždycky odklánět od válečné situace.
14
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
