„Dostával jsem spoustu příležitostí, trenér mi věřil. Jako tým jsme ale zklamali, měli jsme hrát o Stanley Cup,“ uvedl 23letý forvard.

Už se nová smlouva rýsuje?
S agentem jsem na telefonu, první nabídku přišla, vše se řeší. Začátkem srpna by mělo být jasno.

Potěšilo vás, když vás Dallas zařadil mezi chráněné hráče při rozšiřovacím draftu?
Zvedlo mi sebevědomí, když jsem věděl, že tým se mnou počítá a nechce mě vyměnit. V Dallasu jsem spokojený, město je super, kolektiv a vedení taky.

Obával jste se o pozici po zranění na Světovém poháru?
Otřesy mozku nejsou žádná sranda, nejde si s nimi zahrávat. Ještě když jsou krátce po sobě, můžete mít problémy do konce kariéry. Měl jsem za sebou jen jednu sezonu v NHL, neměl jsem nic jistého. Ale trenér mi věřil, dostával jsem příležitosti a zabydlel se v sestavě. 

Jak jste zaháněl chmury po sezoně?
Byl jsem dva týdny doma v Česku a další tři na dovolené s Alešem Hemským a našimi partnerkami. Byli jsme v Japonsku a Thajsku, kde je krásná příroda. Navštívili jsme sloní rezervaci, což byl neskutečný zážitek.

Pak jste se vydal na fotbal do Dortmundu. Užil jste si to?
Vždy byl můj sen vidět nějaké fotbalové utkání v zahraničí. Byl to snad větší zážitek než dovolená. (usměje se) Město žilo zápasem celý den. Hrálo se poslední kolo, oni bojovali o poháry a nakonec vyhráli 4:3, paráda.

Co očekáváte od nové sezony?
Po neúspěchu logicky přišly změny. Asi nad námi chtějí tvrdou ruku, proto angažovali trenéra Kena Hitchcocka. V Dallasu už si udělal jméno, vyhrál Stanley Cup. Zase tedy musím ukázat, že tam patřím. Jako tým se hlavně musíme poučit z loňských výpadků a postoupit do play-off.

Neříkáte si někdy, jestli se vám všechno jen nezdá?
Vždycky přemýšlím, co by se stalo, kdybych udělal jiná rozhodnutí. Mezi úspěchem a neúspěchem je tenká hranice, potřebujete i štěstí. Když občas stojím na modré lajně před zápasem, uvědomuju si, že jenom nesním, ale jsem doopravdy v NHL.