Od zvláštního zpravodaje Deníku

Po konci prvního tréninku si pak Jakub Voráček střihl jednu specialitu, u které mu asistoval gólman a obránce Zdeno Chára. Nejtvrdší střelec NHL pálil, útočník se snažil ostré puky líznout, aby měnily směr. Strach? Na ten nebylo místo.

Asi by nebylo příjemné jednu „ostrou" od Cháry koupit, že ne?
Vypadá to, že budu muset stát před brankou při přesilovkách. Je to těžká práce, ale nesmím se pohnout. Jakmile bych to udělal, hned bych ji dostal. Zdenovi věřím, a když to bude pálit jenom okolo mě, dostane pochvalu.

Musí to být zajímavý pocit, když vidíte, jak se přímo proti vám napřahuje…
To si pište. Ale museli jsme si to vyzkoušet, potřeboval jsem vidět, kam to střílí. Když se mi povede nějaká teč, může takováhle maličkost rozhodovat zápasy.

Pojďme k jinému tématu. Neotravuje vás už to věčné čekání, jestli v zámoří skončí výluka?
Po pravdě? Vůbec nevím, jak to vypadá. Jsem ten nejhorší zdroj, u kterého se můžete informovat na start NHL. Jenom čekám, kdy mi zazvoní telefon, že mám jít na letadlo. A já navíc moc rozhovorů nedávám, aby se mě na to někdo vyptával. Takže neotravuje (usmívá se).

Ani evropské angažmá vás ještě neomrzelo?
Hlavně jsem dopadl dobře, mám práci a to je hlavní. Hodně kluků tu práci ani najít nemůže… My tady máme navíc super partu, můžu bydlet doma na Kladně, a když nejede NHL, hraju vlastně pořád nejkvalitnější soutěž na světě.

Mluví se o tom, že by do Ruska mohli zamířit další dva odchovanci Kladna, Jiří Tlustý s Ondřejem Pavelcem. Ptali se vás na KHL?
Moc jsme se o tom nebavili. Rozhodnou se stejně sami. Jirkovi se dařilo od začátku sezony v Kladně, Ondra chytal v Liberci, kde to byla dřina. Viděl jsem tři zápasy a byl dvakrát vystřídán. Měl to ale hrozně těžké, čtyřikrát dostal gól do prázdné a z toho aby se v té brance zbláznil. Naposledy ve Zlíně ale inkasoval jenom jeden gól, v nároďáku na Karjale dostal trofej pro nejlepšího gólmana. Je vidět, že jakmile se mu trochu pomůže, ohromně vás podrží.

Sledujete, jak se daří ostatním spoluhráčům z Philadelphie?
Jo, samozřejmě. Nedávno byl za mnou „G" (Claude Giroux), někam jsme v Praze zašli. V Německu hraje s Dannym Brierem, v Liberci byl Simmon (Wayne Simmonds). Jsem rád, že kluci pravidelně nastupují. Je to lepší než být nerozehraný.

Užil si Kanaďan Claude Giroux pobyt v České republice?
Párkrát jsme byli na pivu, ale jenom lehce. On tady byl s přítelkyní, tak zatímco my jsme měli tréninky, prošli se po Praze a říkal, že se mu tady líbilo.

České pivo mu chutnalo?
Údajně bylo moc dobré (usmívá se).

Nemyslíte, že německá liga je pro Girouxe málo?
Myslím, že Eisbären Berlín je jedním z německých top týmů, na zápas přijde klidně 15 tisíc lidí na zápas. Jo, liga asi nebude tak kvalitní, jakou by jeden z nejlepších hráčů na světě potřeboval, ale rozhodl se tak sám a podle mě si to užívá.

Bavil jste se s Waynem Simmondsem, jak moc ho zasáhly primitivní rasistické urážky v Chomutově?
Ptal jsem se ho, napsal mi, že ho přece znám, že má nadhled a nic takového ho rozhodit nemůže. Chtěl bych toho pitomce s mikrofonem vidět, jestli by to řekl Simmonovi do očí. Podle mě by ten borec asi moc daleko nedošel. Tohle jsou holt takoví blbci, ale přece nejde, aby byl svět plný chytrých lidí.

Jste v kontaktu i s Jaromírem Jágrem, i když po minulé sezoně skončil ve Philadelphii?
Jasně, párkrát jsme si zavolali. Viděli jsme se v úterý, když jsme s klukama vyrazili na večeři. Probírali jsme všechno možné.

Zase dokázal Česko a extraligu slušně pobláznit. Překvapilo vás to?
Ani trochu. On by celý národ zblbnul i za deset let, kdyby mu bylo padesát, on pořád hrál NHL a přišla by další výluka. Má všechno, sílu, ruce, přehled… Klidně může vydržet ještě hodně dlouho.