V posledních třech letech to byli právě oni dva, kdo dovedli své celky k mistrovskému titulu. Po historickém triumfu Bílých Tygrů v sezoně 2015/16 se dvakrát radovali Brňané. I proto se oba trenéři ocitli v hledáčku reprezentace. Zábranský však odmítl a před Pešánem nakonec dostal přednost Miloš Říha.

Vysokou kvalitu svých schopností ukazují i letos. Liberec vyhrál základní část, Kometa v ní naopak tradičně nepředvedla žádnou suverenitu, ale jakmile začalo play-off, přidala na obrátkách.

Oba muži na lavičkách mají jedno společné. U týmu jsou prakticky neomezenými vládci. Pešán funguje zároveň v roli sportovního ředitele, jeho brněnský protějšek je majitelem klubu. Příliš lidí jim tedy do práce nemluví. I to je důležitá část úspěchu.

Komeťácká rodina

Jinak jsou ale velmi rozdílní. Zábranský (foto vlevo) příliš nevyhledává pozornost médií, nechává za sebe mluvit hlavně svou práci. V čem tkví jeho kouzlo?

Na jihu Moravy vytvořil jednu velkou rodinu, která drží při sobě v časech dobrých i zlých. I s hvězdami, jako jsou Erat, Mueller nebo Němec. To je právě největší zásluha Zábranského, který dokazuje, že na trhu s hráči je perfektním rybářem. V moři hokejistů si totiž vybírá přesně ty, kteří zapadají do jeho koncepce.

Na základě toho pak vzniká skvadra, která nikdy nezmatkuje, nepanikaří a dokáže zvládat všemožné scénáře. „Nepamatuji, že by v Brně byla někdy absolutní panika. Přitom byly chvíle, kdy jsme na tom byli relativně špatně. Když to třeba srovnám se Spartou, kde jsem hrál předtím, tam byla panika ve čtvrtém kole po třech prohrách. Zábranský býval vždy klidný, věří svým hráčům,“ vypráví bývalý útočník Jakub Koreis.

Hlavní boss Komety na lavičce působí až ledovým dojmem, emoce u něj vidíte jen stěží. Po sporném verdiktu negestikuluje směrem k rozhodčím. Ne. Tohle není jeho styl. „Soustředíme se jen sami na sebe,“ říká obvykle. Typická věta. Otřepané klišé, které ale prostě funguje.

Jasná liberecká vize

Pešán naopak umí rozčeřit vody. Již několikrát schytal pokutu za výroky k sudím. Nebojí se pustit do psychologické hry. Rozhodit soupeře a chránit své hráče, to umí dokonale. „Spousta lidí si myslí, že je arogantní. Ale je to dobrý člověk,“ myslí si reprezentant Michal Řepík, který pod Pešánem pomohl k libereckému titulu.

Jednačtyřicetiletý kouč je od svých začátků spjatý s libereckým hokejem. Působil u mládežnických celků, ve třiceti si pak jako nejmladší trenér extraligy odbyl premiéru u „áčka“. Později u něj působil jako asistent a znovu jako hlavní trenér. Velké úspěchy však nepřišly.

Až při jeho třetím angažmá slavili Severočeši vysněný titul. „Má jasnou vizi a systém, jakým chce hrát. Umí ho navíc propojit s dobrými hráči, které dovede přivést. Liberec je jednou z nejlepších organizací v Česku. Zázemí pro áčko i mládež je fantastické. A dá se říct, že on tam tomu šéfuje,“ dodává Řepík.

Nejen na ledě se tak chystá velký boj. Při semifinálovém šlágru se vyplatí sledovat také obě trenérské osobnosti. Nuda to rozhodně nebude.