"Ve finále to dobře dopadlo, takže dojmy jsou pozitivní, ale vypadalo to všelijak. Bylo to jako na houpačce. Nejdřív jsme si mysleli, že je smeteme. Byli jsme na začátku jasně lepší, podařilo se nám dát dva rychlé góly. Bylo z toho pěkné drama až do posledních sekund. Můžeme být rádi, že máme dva body," oddechl si Francouz po zápase, v němž si český tým v power play díky teči Michala Řepíka vynutil prodloužení.

Za stavu 2:0 neproměnili čeští hráči další šance a Lotyši po trefě Mikelise Redlihse z 58. minuty sahali po vítězství. "Odrazili se od toho, že se nám nepodařilo skórovat z tutových šancí. Otrkali se, zvedli se a šli do nás. Bylo to těžké, když jsem neměl moc práce a čekal na ošemetné situace," podotkl gólman, který loni pomohl k titulu Litvínovu.

Takových zápasů podle něj mohou Češi čekat více. "Je dobře, že jsme si hru proti papírově slabším soupeřům vyzkoušeli. Byli jsme nad propastí a podařilo se nám vyrovnat. Někdo by mohl říct, že jsme bod ztratili, ale vzhledem k vývoji jsme ve finiši dva body získali," řekl Francouz.

Koncert šikovných rukou

Při nájezdech vychytal Rodriga Abolse, pak měl štěstí, že Kaspars Daugavinš zakončil blafák do tyče. "Ulevilo se mi. Takhle dobře provedenou penaltu jsem dlouho neviděl, byl to koncert šikovných rukou. Ke konci jsem se snažil co nejvíc roztáhnout, abych to zabral na ledě. Věděl jsem, že to nemůže dávat nahoru, ale z opakovaného záběru jsem viděl, že tam ještě místo bylo. Dal to naštěstí do tyčky a ne do té skulinky," líčil.

Po trefě Lukáše Kašpara, neproměněném pokusu Jana Kováře a tyčce Petra Koukala ukončil rozstřel Roberts Bukarts. Útočníkovi Zlína ještě před zakončením utekl puk a Češi mohli slavit výhru. "Spadl mi kámen ze srdce, že mu to ujelo z hokejky do rohu," prohlásil Francouz, který je na třetím světovém šampionátu.

Jako trojka byl v roce 2013 ve Stockholmu a o rok později v Minsku, před třemi roky ve Švédsku se objevil ve dvou utkáních. V duelu se Švédskem (1:2) na půl minuty zaskočil za Alexandera Saláka a proti Norsku (7:0) dochytal posledních více než šest minut místo Ondřeje Pavelce.

"Moc jsem se těšil, že tady můžu hrát. Člověku se to jen tak nepoštěstí, každý zápas na světovém šampionátu je takový menší svátek pro každého. Někdo to zažil víckrát, někdo míňkrát. Vážíme si toho, že tady můžeme být," řekl Francouz, který se o místo v brance dělí s Furchem.

"Gólmanská chemie tady působí nadprůměrně dobře, ať už se to týká mě, Dominika Furcha, potažmo (trojky) Matěje Machovského i trenéra gólmanů (Petra Jaroše)," pochvaluje si. Trenéři nasazení gólmana před každým zápasem tají a Francouz nesmí ani naznačovat, jak by to mohlo být v pondělí proti Švédsku. "Nemůžu," smál se.