Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

František Ptáček: Občas je těžké ukočírovat pětadvacet loupežníků

Se Spartou slavil čtyři mistrovské tituly. Zatím poslední pohár zvedal nad hlavu jako kapitán. S klubem svého srdce se potom musel rozloučit, ale nezanevřel na něj. Po konci hráčské kariéry se jako spousta jeho bývalých spoluhráčů vrhl na práci trenéra. V Holešovicích působí v mladším dorostu jako asistent Tomáše Hamary.

11.12.2017
SDÍLEJ:

František Ptáček. Foto: Deník/ Václav Pancer

Užíváte si trenérskou práci u mládeže?

Nevím, jestli je to entuziasmus začínajícího trenéra, ale zatím mě to moc baví a naplňuje.

Je těžké ukočírovat kluky ve věku patnácti a šestnácti let?

Ano. (směje se) Nebýt mého kolegy, který má s trénováním už několikaleté zkušenosti, tak bych na ně byl moc hodný a měkký.

Z domova už však máte zkušenosti s dětmi podobného věku. Nepomáhá to?

Nějakou zkušenost mám, ale ono je něco jiného ukočírovat dvě nebo tři děti než patnáct až pětadvacet loupežníků.

Jako velká persona Sparty jste ale neměl problémy získat si respekt, že?

Kluci si pamatují, že jsem se ještě nedávno honil za pukem, takže přirozený respekt tam díky tomu je.

Snažíte se působit i v otcovské roli, hodně s nimi mluvit?

Tahle práce je hlavně o výchově, nejen o hokeji. Snažíme se je učit zásady slušného chování v kolektivu. Když nejsou doma, tak je to dřina. Možná větší než samotný hokej. (usměje se)

Vidíte na nich, že se doba změnila proti tomu, kdy jste byl vy v podobném věku?

Co se týče chování, je to stejné. Holt je to takový věk, kdy se s tím těžko něco dělá a musí se najít schůdná cesta pro obě strany.

A co v jiných směrech? Technologie jsou někde jinde, frčí sociální sítě…

Samozřejmě to se změnilo. Když jsme my přišli dřív na trénink, tak jsme se někde honili za balónkem, bylo jedno za jakým a s čím. Dnes kluci přijdou a koukají do telefonů a navzájem si něco ukazují. Občas mi přijde, že bez nich by nevěděli, co dělat.

Do trenérské práce jste naskočil hned po konci kariéry. Bylo to ideální řešení?

Měl jsem takovou představu, ale nečekal jsem, že to půjde tak rychle. Byl jsem připravený, že se nějak budu muset živit, ale nabídka byla dobrá, přišla ze Sparty, takže nebylo co řešit.

Přepadá vás nostalgie, když chodíte opět na stadion, kde jste zažil největší úspěchy?

Samozřejmě se mi vybavují vzpomínky. Prostředí mě žene dál, stále pracuji, využívám prostory i pro sebe, když se nevěnuji svěřencům. Takže jsem připravený. Nevím na co, ale jsem. (usmívá se)

Vzpomínáte nejraději právě na tituly se Spartou?

Samozřejmě, ale taky na dobrou partu a jak jsem tam rád chodil. S kamarády jsme něco tvořili a měli společné cíle. Většinou trénujeme v malé hale, ale když jdeme do velké, tak je hezké si říkat: „Jo, tak tady jsem něco zažil.“

Byla naopak období, k nimž se nerad vracíte?

Během kariéry jsou takové chvilky. Dvakrát jsem odešel ze Sparty, z toho jednou jsem musel, ale naučil jsem se bojovat tam, kde jsem hrál. Odchody nejsou příjemné, ale skočíte mezi kluky, kteří mají stejný zájem, hokej je baví a mají stejnou radost z vítězství jako vy. Takže na ty horší chvilky rychle zapomenete.

 

 

V extralize jste nastoupil k 1209 zápasům, byl jste nějakou dobu na vrcholu historických tabulek. Na druhou stranu jste si nezahrál v zahraničí. Netrápí vás to?

Měl jsem nabídky ze zámoří už v šestnácti. Ale hlavu jsem měl správně posazenou a chtěl jsem si dodělat alespoň střední vzdělání a pak se případně posunout dál. To se samozřejmě příliš nelíbilo lidem, kteří mě lákali ven. Byly pak další možnosti, ale to už jsem zase dal přednost rodině. Nechtěl jsem být někde sám. Jsem s tím ale celý život srovnaný.

Konec kariéry jste přijal v pořádku, nebo jste ještě věřil, že můžete pokračovat?

Odchod z Komety byl těžký, ale pak už jsem to bral. Věděl jsem, že se konec blíží. Přihlásil jsem se i do školy, už jsem se orientoval jiným směrem.

Co studujete?

Vysokou školu tělesné výchovy a sportu Palestra, obor Sportovní kondiční specialista. Studium se točí kolem toho, co dělám.

Jste pilný žák?

Docela se snažím. Některé věci jdou hůř, ale tak to je všude. Když je více zkoušek v krátkém termínu, tak je třeba těžké se na to naučit.

Na Palestře studují i další známí sportovci, že?

Na škole je hodně studentů, kteří jsou reprezentanti. Obohacuje mě, když potkávám úspěšné olympioniky a vidím, jak zvládají při tréninku školu.

Máte čas sledovat výkony A-týmu? Co na ně říkáte?

Mrzí mě to. Sparta je jméno a pojem v extralize i v Evropě a zasloužila by si lepší umístění. Sám vím, že to není jednoduché a kolikrát to prostě nejde. Když chce člověk ještě víc, tak to bývá ještě horší. Doufám, že se poperou o lepší výsledky.

Na trenérské a manažerské pozice se vrátili další bývalí hráči. Jak to vnímáte?

Nikde není psáno, že budeme super trenéři, ale něco o klubu víme a prožili jsme s ním spoustu věcí. Chceme mu to vrátit.

U Sparty se často hovoří o tom, že chybí srdíčko. Mohou právě v tomto směru bývalí hráči pomoct?

Je důležité to odmala pěstovat. Ne cíleně, ale aby to děti do sebe nevědomky dostávaly.

Jaké jsou vaše ambice na prahu trenérské kariéry?

Jsem na startovní čáře, tak uvidíme, kam mě to vynese. Chci se něco naučit, zapracovat se, taky dodělat školu.

František Ptáček
- narozen 4. dubna 1975
- v extralize odehrál 1209 zápasů druhý nejlepší počin (Sparta, Karlovy Vary, České Budějovice, Hradec Králové, Brno)
- se Spartou slavil čtyřikrát mistrovský titul
- bývalý obránce působí jako asistent trenéra u mladšího dorostu Sparty

Autor: Michal Sedlák

11.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trénink fotbalistů Viktorie Plzeň před zápasem s CSKA Moskva
33

Jako před pěti lety: Plzeň jde v Lize mistrů proti ruskému velkoklubu CSKA

Tomáš Berdych.
5

Kouzlo života bez tenisu. Berdych si užívá potřebné volno

Skvělou šluknovskou jízdu podporují i na zápasech venku fandící bubeníci

Ačkoliv mají v září velmi náročný program, tak stejně fotbalový Šluknov na začátku sezóny válí. První čtyři zápasy v I. B třídě vyhrál, vše navíc při impozantním skóre 18:1.

Bum, srážka hlavami. Divíšek byl po střetu se Slavistou Coufalem v bezvědomí

Krajní obránce Slovácka má ze zápasu proti pražské Slavii na hlavě čtyři stehy, ale soupeře ze zranění neviní.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT