Potíž je v tom, že extrémní výroky obou stran jaksi znemožňují vidět problém v celé jeho šíři a složitosti. Král si jistě zaslouží uznání, že zbídačelou a zadluženou organizaci finančně stabilizoval, jenže to nic nemění na prohlubující se nouzi na sportovním poli a chaosu ve výchově nových generací hráčů a hráček.

Tomáš Král.
Kdo místo Krále? Nového šéfa českého hokeje čeká boj se zažitými (ne)pořádky

Dědek má zase pravdu, když poukazuje na podezřelé kšeftíky hokejové generality a jejích kamarádíčků. Na Krále a spol. však tento miliardář útočí tak hystericky, že tím automaticky ztrácí důvěryhodnost a možné spojence. Svazu pak stačí tvrdit, že ani Dědek nemá zameteno před svým (daňovým) prahem, což je jistě jednodušší než se vypořádávat s jasnými kritickými argumenty.

Bylo by krásné, kdyby volba nového šéfa svazu s tímto šampionátem v překřikování něco udělala. Poměry v českém hokeji však nabádají spíše ke skepsi.