Hadamczik vládne tuzemskému hokeji od poloviny loňského června, kdy nahradil Tomáše Krále, který byl v čele svazu 14 let. Jednasedmdesátiletý bývalý kouč reprezentace je přesvědčený, že společně se svými spolupracovníky nastavili prostředí, které hokeji v Česku pomůže po všech stránkách. Příští rok Česko pořádá světový šampionát v Praze a Ostravě.

„Za ten rok jsme to tvrdě odpracovali. Vypořádali jsme se s minulostí, nastavili kontrolní mechanismy, vyměnili jsme lidi, kteří nepracovali odpovídajícím způsobem. Vytvořil jsem tým odborníků v oblasti sportovní, ekonomické i právní. Teď jsme transparentnější a silnější. Získali jsme důvěru sponzorů, máme jich i více, než jsme měli, někteří z nich byli i více štědří. Pro nás je to samozřejmě hodně důležité, protože potřebujeme peníze na výchovu mladých hokejistů, to je ten hlavní cíl,“ prohlásil Alois Hadamczik.

Zcela zásadním krokem byl konec spolupráce s BPA, která se starala o marketing ČSLH téměř patnáct let. Loni v prosinci však svaz po rozsáhlém auditu oznámil, že v červnu spolupráci ukončí. Když se tak stalo, mimo jiné přišel tímto krokem i o správu účtů na sociálních sítích.

Všechny investice nebyly optimální

„Český hokej se ocitl na pomyslné křižovatce, jak bude fungovat dál. Po pečlivém vyhodnocení všech informací jsme se rozhodli jít vlastní cestou, což ale obnáší, že se snažíme vybudovat téměř vše od základů. Není to snadná cesta, ale jsme rádi, že jsme se na ni vydali,“ uvedl generální sekretář ČSLH Jan Černý.

Připustil, že svaz v současnosti pracuje s výdaji a rozpočtem mnohem pečlivěji, než tomu bylo v minulých letech. „Po domácím mistrovství světa v roce 2015 bylo na účtu okolo 450 milionů korun. A v dalších letech se pracovalo se ztrátovým ročním rozpočtem přibližně ve výši mínus padesáti milionů, docházelo k rozpouštění zisků z roku 2015. Investovalo se do různých věcí, třeba včetně Síně slávy, ale ne všechny ty investice byly optimální,“ řekl Černý.

Ještě pro rok 2022 byl rozpočet nastavený s výsledným deficitem 65 milionů korun. „S tím jsme začínali, ale takhle nastavený rozpočet, jako jsme měli na začátku, určitě mít nechceme. Chceme pracovat s vyrovnaným rozpočtem. Teď atakujeme nulu a věříme, že se nám to podaří. Pohybovat se kolem nuly je i cíl pro nejbližší období, přirozeně by bylo fajn, kdyby se nám do budoucna dařilo končit v plusu,“ uvedla ekonomická ředitelka svazu Markéta Kabourková.