Jablkem sváru ostré výměny názorů na tiskové konferenci byl útok olomouckého útočníka Petra Strapáče na vítkovického obránce Tomáše Černého, který sudí neviděli a nepotrestali. Přinášíme její znění tak, jak ho zaznamenal server hokej.cz:

Jakub Petr (trenér Vítkovic): Věc, která tam byla… není to k rozhodčím, mají to těžké, jsou jen čtyři. Je to bezkouláctví v podání hráčů Olomouce, a není to jen dneska. Bylo to i v minulých zápasech, klidně doložím klipy. Tohle je bezkouláctví a tohle do hokeje nepatří. Ať se na mě nikdo nezlobí. Dneska si našeho hráče – doufám – odvezeme z nemocnice. Ale jak říkám, rozhodčí za to nemůžou. V Americe se tomu, co udělal, říká evropská měkkota, když to řeknu slušně. Udělal to vloni Výtiskovi, udělal to ve více zápasech. My se známe, je tady mezi těmi týmy fluktuace. Jsme soupeři šedesát minut, pak se potkáváme, ale tohle je bezkouláctví. To ať se na mě nikdo nezlobí. Jsem rád za dva body.

Zdeněk Moták (trenér Olomouce): Já bych předně řekl, existuje nějaké elementární chování, existuje nějaká trenérská kolegialita, nebo aspoň elementární slušné chování. Jestliže, vážený pane kolego, nezvládáte svoji práci a budete mě nazývat dámskými přirozeními… já na to nejsem zvědavý.

JP: Co to sem taháš?

ZM: Já jsem mírný člověk…

JP: Co to tady taháš? Já mám magisterské vzdělání, procestoval jsem celý svět. Co to tady taháš takové věci na tiskovku?

ZM: Tím se chvástáte, nebo si stěžujete, že máte magisterské vzdělání?

JP: My si vykáme? Zdeno, my si vykáme?

ZM: Ode dneška ano, chlapče.

JP: Na co si hraješ? Na profesora? Nejsi profesor, jestli si to o sobě myslíš.

ZM: Ne, já si to nemyslím.

JP: Tahat věci ze střídačky…

(Černý skončil na nosítkách po krosčeku do hlavy.)

ZM: Hele, já jsem tě nechal domluvit. Nebo, já jsem Vás nechal domluvit. Takže buďte tak laskav pane a nechejte domluvit i vy mě. Abyste mi nadával do dámských přirození… já jsem mírný člověk, já na to nejsem zvyklý. Svým hráčům, svým kamarádům, klidně tak říkejte. Ale já na to opravdu nejsem zvyklý. Nechci to a nedovolím to. Možná, že na to existuje nějaká diagnóza. Co myslíte? Zkuste. Nějaký erudovaný odborník by Vám možná něco předepsal.

JP: (na novináře) Máte na mě ještě nějaké otázky?

Novinář: Jo…

JP: Jo? Tak já počkám…

ZM: Takže k hokeji… padesát, nebo padesát pět minut jsme zvládali zápas velice dobře, bohužel pak přišla dvouminutovka, kterou jsme nezvládli. Od toho se odvíjel další vývoj zápasu. Jsme rádi, že po těch peripetiích jsme získali aspoň bod. Vážíme si ho, ale měli jsme udělat body tři.

Otázka na Jakuba Petra: Nevím, jestli jsem to správně pochopil, ale vy si myslíte, že hráči Olomouce hráli neférově od začátku utkání?

JP: Ne, já se bavím o situaci před druhou brankou Olomouce. Není to náhoda, že se to stalo.

Otázka na JP: Co říkáte na obrat?
Souhlasím s kolegou – od dneška si vykáme – energie se do mužstva dostane. Olomouc hrála velmi chytře, mám respekt ke hře, kterou hráli. Ale dáte branku a ti zkušenější hráči se v tu danou chvíli trochu odchýlí od systému. To samé bylo, když to bylo 3:2, Olomouc dala na 3:3 a bylo to naopak. Olomouc doma umí vytvořit tlak, v tu chvíli jsme brali bod i my.

Otázka na JP: Už se ví alespoň zhruba, co je s Tomášem Černým?
JP: Ještě ne, vypadá to na otřes mozku, další informace budeme teprve mít. Ale znova… já neobviňuju rozhodčí, v žádném případě. Sami věděli, že je to průser. Ale když to nevidí, tak to nemůžou písknout. Ať to není zase stavěno tak, že Petr nebo Trnka si stěžují. Patří to do hry, ale říkám, tohle není náhoda.

Záznam z tiskové konference: