Běžela už 122. minuta sedmého semifinálového zápasu, když třinecký Miloš Roman ukončil zdánlivě nekonečné utkání a zavřel ambiciózní Spartě cestu za titulem. Cíl zůstal znovu nedobyt a zatímco na jedné straně vládlo obrovské veselí, na té druhé převažoval stejně velký smutek. A to hlavně u jednoho hráče. Jan Buchtele dobře věděl, že se jedná o jeho poslední sezonu ve sparťanském dresu a málokoho překvapilo, když v jeho očích viděl slzy.

„I když už mám ve Spartě nějaké porážky za sebou, vždycky jsem věděl, že přijde další šance. Letos to tak nebylo. Věděl jsem, že je to moje poslední sezona, i proto se to ve mně se semifinálovým neúspěchem nahromadilo. Když jsme v sedmém zápase dostali rozhodující gól, padlo to na mě. Byl jsem zlomený a prázdný, protože jsem udělal pro úspěch maximum a strašně jsem to chtěl urvat,“ vzpomíná na hořkou porážku Buchtele na klubovém webu.

Vladimír Růžička
Dycky Most. Internet se baví novým angažmá trenéra Růžičky. Přetřásá se i Rajchl

Sezona, která se až do té chvíle vyvíjela výborně, tak rázně skončila ještě před vysněným finále titánů proti Pardubicím. A Buchtele si do své sparťnaksé sbírky přidal ke dvěma stříbrným medailím už třetí bronz. Dva tituly získal jen s Pardubicemi.

„Všechno se zdálo být perfektní. Měli jsme asi nejlepší brankářskou dvojici v lize i skvělé trenéry. Myslím, že jsme to herně i výsledkově potvrzovali v základní části, kterou jsme prošli bez většího klopýtnutí. I ve čtvrtfinále jsme si dokázali s Libercem poradit, ačkoliv zápasy byly nepříjemné a vyrovnané. A pak jsme šli na Třinec, který jsem si popravdě trochu přál, protože jsem jim hrozně chtěl vrátit vyřazení a neúspěchy z předešlých let. Bohužel se mi to vrátilo jako bumerang. Kdybych tohle věděl, asi svoje přání přehodnotím,“ říká hráč, který se výrazně zapsal do sparťanské historie.

Ve Spartě si vytvořil domov

I proto se na posezonní autogramiádě dočkal od fanoušků snad jen pozitivních reakcí. „Fanoušci se v poslední sezoně přimlouvali, abych ve Spartě pokračoval, za což jsem ohromně rád. Vnímal jsem to. Navíc mi vytvořili gólovou písničku, kterou nemá kdekdo. Ocením to asi až časem, protože mi to aktuálně asi tolik nedochází,“ přiznává Buchtele.

Za jedenáct let v hlavním městě se stihl prosadit mezi nejvýraznější osobnosti klubu. Víc zápasů než on odehrálo v historii Sparty už jen 13 hráčů.

„Přicházel jsem jako mladé nevyblázněné kuře. Měl jsem dva tituly a myslel si, že bude přibývat jeden za druhým. Jak ale přibývaly roky a zkušenosti, začal jsem si uvědomovat, že to tak není. Jsem o jedenáct let starší, ženatý s dvěma dětmi a celkově jsem klidnější. Dokážu si některé věci lépe vyhodnotit, koukám na ně z více úhlů. V kariéře bych asi nic neměnil. Ve Spartě jsem byl strašně rád, vytvořil jsem si tady domov,“ říká dojatě královehradecký rodák.

Podle nejrůznějších spekulací by nyní měl posílit Mladou Boleslav. I tak ale bude přát Spartě vysněný titul. „Sparta čeká dlouho a fakt by si titul zasloužila. Letos jsem nám hodně věřil, protože jsme měli fakt dobrý tým. Když se dobře doplní, tak bude ještě silnější,“ dodává Buchtele závěrem.