Co říkáte tomu, jak se hráči od podzimního startu Školy hokejových talentů zlepšili?
Jsou šikovní. Je pro mě ale těžké to srovnávat, protože neznám úroveň jiných hokejistů ze šestých tříd. Ale jsou opravdu šikovní.

Dva hráče ze Školy hokejových talentů jste s sebou vzal i do Pittsburghu, kde vám Penguins vyvěšovali dres.
Ale nevím, jestli byli na tomhle kempu v Mělníku. Byli to Kladeňáci, ale možná jsou teď na stejném kempu v Kutné Hoře. Na vyvěšení dresu jsem je vzal, aby viděli, kam se můžou dostat, když budou makat. Pro mě to bylo obtížnější, měl jsem tam jiné povinnosti, ale i tak viděli věci, které se málokomu poštěstí vidět. Jít do kabiny, kde je Crosby a takové hvězdy, být s nimi a vidět trénink NHL i zápas. To se málokomu poštěstí.

Po základní části jste pak letěl do Pittsburghu s talentovaným obráncem Kladna Jiřím Ticháčkem. Jak vznikla myšlenka takhle se mu odměnit?
To bylo samozřejmě o něčem jiném, i když Tícha občas chodí sem na Školu hokejových talentů ukazovat nějaké cviky. Byla to pro něj taková odměna. Neměl nikdy možnost vidět zblízka NHL, vidět to zázemí a další věcí.

Jaromír Jágr děkuje fanouškům Pittsburghu. Během slavnostního ceremoniálu bylo Jágrovo číslo vyřazeno a zamířilo pod strop PPG Paints arény.
Poprask v Pittsburghu. Ukradli zásilku figurek Jágra, zloději požadovali výkupné

Dodalo mu to další motivaci, aby se tam dostal?
No to uvidíme, jak bude hrát.

Spolu jste v Pittsburghu i trénovali? Jaký byl váš program?
Mario Lemieux tam měl kemp, ještě na sobě mám odtamtud bundu, kterou jsem si zapomněl v báglu. Mario tam má charitu, není to jako hokejová škola, je to pro dospělé, je to pro lidi, kteří mají hokej rádi a chtějí být nablízku legendám. Mario byl samozřejmě největší legenda, ale byli tam i další hráči jako Pierre Turgeon, Bryan Trottier, Darjus Kasparaitis, Matthew Barnaby nebo Tie Domi. Všichni tihle hráči tam byli a my s Tíchou jsme byli součástí toho kempu. Hráli jsme některé zápasy, ale ne úplně všechny. Bylo to docela náročné, hráli dvakrát denně, takže šest zápasů za tři dny. To je šílené. Je ale vidět, že když to někoho baví, tak se dokáže obětovat. Jsou to starší lidi kolem padesáti let, jsou to amatéři, ale udělají si čas, jedou na kempy a soutěživost tam byla neskutečná.

Jaká může být cesta Jiřího Ticháčka do NHL? Letos může stále ještě projít draftem.
Všechno vždycky záleží na hráčích, jak k tomu přistoupí. U Tíchy vidím neskutečný skok nahoru v porovnání s ostatními. Ještě předminulý rok jsme mu na začátku sezony nedávali šanci a po roce skočil ze Chance ligy do nároďáku a vyhrál bodování obránců. I to je motivace pro ostatní hráče, že to je možné. Někteří říkají „my jsme nedostali šanci, nemají nás rádi trenéři, jsme v Chance lize, nikdy to nemůžeme dokázat.“ Ale on to dokázal. Taky byl v Chance lize, taky byl v Litoměřicích v předminulé sezoně. Ale udělal skok. Všechno je o příležitostech a když příležitost přijde, tak musíš být připravený. Jinak je to zbytečné. Je důležité, aby se hráč soustředil na sebe, měl trpělivost a věřím, že příležitost vždycky přijde, pokud budeš poctivě pracovat a makat. Akorát jde o to ji využít.

Draft není důležitý

Myslíte, že je tedy reálné, že si Ticháčka letos na draftu někdo vybere?
Záleží na manažerech, do hlavy jim nevidím. Není to ale vůbec důležité v jeho cestě. Je to jenom malinká zastávka, možná trochu větší šance se tam jednou dostat. To ale nic neznamená, pořád je mladý, je mu 21 let. I kdyby draftovaný nebyl, možná by měl o to víc otevřenou cestu kamkoliv. Když tě někdo draftuje, ještě to neznamená, že to je lepší. Když nejsi draftovaný, může o tebe mít zájem kdokoliv.

Na sociálních sítích kolovala videa, jak v Americe trénujete a snažíte se hubnout, což se úplně nedařilo. Připravujete se na baráž?
Já se udržuju. Tam se ale ani nedá zhubnout, pohostili nás, jako bychom byli králové. Nejde to, když vám pořád nosí něco sladkého, steaky, obrovské snídaně… Já mám jídlo rád. Na druhou stranu se ale udržuju. Neříkám, že budu v baráži hrát, ale udržuju se.

Plán na baráž, jestli naskočíte, tedy ještě nemáte?
Zatím jsem třináctý útočník. Někteří hráči se někdy zraní, někdy nemůžou na trénink, protože je něco bolí, takže zaskakuju. Někdy jsem v obraně, někdy jsem v útoku. Většinou jsem v obraně, protože obránců teď nemáme osm.

Sledujete, jak se vyvíjí play-off Chance ligy?
Na zápasy jsem vyloženě nekoukal, ale podívám se na ně. Vím, že do finále postoupil Vsetín a teď se čeká na druhého. My se ale pořád musíme starat o sebe, pořád před sebou máme dvacet dní tréninku.

Sezona se chýlí ke konci, znamená to, že už se vám rozjíždí i manažerské povinnosti?
Jo, všechno se řeší. Hráče podepisujeme, to, že se to neohlašuje, nic neznamená. Ani to nejde, sezona nám ještě neskončila. Samozřejmě se na tom ale pracuje.