Když se dvaatřicetiletého gólmana zeptáte, co se mu při vyslovení protivníka vybaví, dlouho neváhá. „Těžký soupeř. Hodně bruslivý, urputný s výbornou defenzivou. Bude to o detailech a o tom, kdo bude šťastnější. Musíme tomu jít naproti a budeme to my. Věřím tomu,“ hlásil jednoznačně a sebevědomě Ondřej Kacetl.

Přitom se psal rok 2013, když jako dvaadvacetiletý přišel z mateřského Znojma právě do Hradce. „Každý klub, ve kterém jsem působil, se nějak do paměti zapíše. Čtyři roky jsem tam byl, takže vzpomínky jsou,“ přiznal, přičemž ví, že mužstvo se od jeho odchodu v ročníku 2016/17 téměř absolutně proměnilo.

„Jediný, kdo se vrátil zpátky, je Boby Jank. Je tam Patrik Miškář, se kterým jsme se poznali, a Radek Pilař. To je asi všechno,“ vypočítal. Jméno Patrika Miškáře přitom bylo jednou z hlavních v semifinále, jelikož útočník, který celou sezonu působil v druholigové Jihlavě, srazil Vítkovice dvěma vítěznými góly.

„Já ho znám jako šikovného kluka,“ přitakal Kacetl. „Letos jsem proti němu hrál, když jsem byl ve Frýdku, a on v Jihlavě. Má dobrou střelu. My si ale musíme dát pozor na devadesát pět procent jejich hráčů. Nezaměřujeme se na nikoho zvlášť,“ upozornil s tím, že je zvyklý na střety s bývalými spoluhráči.

Motivace mu nechybí 

„V Pardubicích to byli Ráďa (Radil), Zohy (Zohorna), Kousy (Kousal). Je to play-off, ať si říkají, co chtějí, tohle mi vůbec nevadí,“ pousmál se nad možným popichováním ze strany soků.

Nachystaný je i na variantu dlouhých prodloužení, jako tomu bylo právě ve zmíněné sérii Vítkovic s Hradcem. „Bylo mi líto všech hráčů, protože to musí být strašně náročné hlavně na psychiku a fyzičku. Bruslí se tam a zpátky a musí se pořád soustředit. Spíše je obdivuji,“ uznal Kacetl.

Sám by se něčeho takového nerad účastnil. „Osobně bych nechtěl prodloužení, ani nájezdy vůbec. Ať se to rozhodne v normální hrací době a je klid,“ dodal Kacetl, který se nastavenému času nevyhnul. Po úvodní výhře 4:2 uspěli Oceláři na východě Čech i na druhý pokus. V 71. minutě navýšil vedení v sérii hrdina Daniel Voženílek.

Ačkoli fantom Ocelářů mezi třemi tyčemi nejvyšší soutěž už dvakrát vyhrál, motivaci má pořád. Stejně jako zbytek mužstva. „Titul je to nejcennější, co se může v extralize vyhrát, jdeme si za tím celý tým. Je to vidět, snažíme se všichni bojovat jako jeden,“ uzavřel Ondřej Kacetl před víkendovými odvetami v Třinci.