Jestliže se u nás v posledních letech nahlíželo na někdejší hokejovou modlu jako na „běžného“ hrajícího majitele, který akorát stahuje kladenské Rytíře do barážových louží a jehož sláva mezi domácími fanoušky klesá každou další sezonou, po nedělní ceremonii v Pittsburghu musela dojít slova i tomu největšímu kritikovi.

Dres s číslem 68 a s Jágrovým jménem právě stoupá ke stropu arény v Pittsburghu.
Číslo 68 zamířilo pod strop, Jágr děkoval i vtipkoval: Pittsburgh je druhý domov

Akce, kterou pro Jágra uspořádala organizace Penguins, byla naprosto přesným vykreslením toho, co legendární osmašedesátka znamenala pro všechny hokejové nadšence. Za velkou louží, ale také doma v Čechách. Kladenskému majiteli aplaudovaly ve stoje i ty největší hvězdy NHL, se kterými v minulosti přepisoval všemožné rekordy slavné zámořské soutěže.

Suma sumárum, snad každý si v ten den chtěl ulomit kousek z Džegra. S jeho slavností se však pochopitelně vyrojila také řada ikonických vzpomínek, které postupně vytahovali z šuplíku někdejší i současní kolegové. Od úplných začátků na kladenském zimáku, přes zlaté časy v Pittsburghu i reprezentaci, až po loučení s nejslavnější ligou světa.

Strach z 68? Trenér nás seřval, vzpomíná Broš

V pořadu Bomby na ledu si na několik vzácných momentů s Jágrem vzpomněl čtyřnásobný extraligový šampion se Spartou a Vsetínem Michal Broš. Ten si proti české legendě zahrál během výluky NHL v sezoně 2004/05. V dobách, kdy se i našlapaná kabina Pražanů obávala z příjezdu výjimečného útočníka v kladenském dresu.

„Já si pamatuju, že my jsme na Spartě měli také hodně kluků ze zámoří, právě kvůli té výluce. A obzvlášť na zápas proti Jardovi jsme se hodně připravovali. Tehdy nás navíc trénoval Marian Jelínek, který byl ještě do toho osobním koučem Jardy,“ prozradil současný trenér mládeže v Jihlavě.

„Vzpomínám si, že jsme to s klukama v kabině neustále řešili, jestli bude hrát, nebo ne. A jednoho dne přišel Marian, bouchnul do stolu a strašně nás seřval. Říkal, že my přece chceme, aby Jarda hrál, aby byl v tom nejlepším rozpoložení a my ho takhle dokázali porazit. V tu chvíli jsme všichni na sebe jenom koukali, ale nakonec jsme to Kladno i s Jardou porazili,“ smál se Broš.

Jaromír Jágr pózuje s dresem Philadelphie. Přestupem k rivalovi si poštval proti sobě fanoušky Pittsburghu.
Jágrova katarze. V Pittsburghu nebyl vždy jen modlou, dokázal vyvolat i nenávist

Zkušenost s 68 v zámoří měl pro změnu útočník litvínovské Vervy Ondřej Kaše. Tehdy jakožto hráč Anaheimu sledoval Jágrovo řádění na Floridě. „Pořád byl vnímaný jako někdo, na koho si musíte dávat sakra velký pozor. Ale stejně nám v tom zápase dal gól,“ zavzpomínal rodák z Kadaně.

„Ale pro mě to byl opravdu velký zážitek a byl jsem rád, že jsem ještě stihnul si proti němu v Americe zahrát,“ dodal starší z bratrů Kašových. „A jestli mě Jarda pozdravil? Myslím si, že ne. Možná jsem na něho při rozbruslení koukal, ale on na mě určitě ne,“ zakončil s úsměvem.

Nezapomenutelná třetina s Jágrem v útoku

Jak těžké je odstavit od puku hrajícího majitele i v 52 letech, o tom se zase letos přesvědčil obránce hradeckého Mountfieldu Tomáš Pavelka. „Je to pořád stejné, jak říkal tady Ondra. Musíte se mít na pozoru a vědět, že je zrovna na ledě. Stále se umí do toho zakončení dostávat a také silově je na tom velice dobře,“ řekl extraligový mistr s Litvínovem z roku 2015.

Načež Broš přispěchal s další ikonickou vzpomínkou. „Tohle se nikde moc nepsalo, ale já jsem odehrál s Jardou v útoku jednu památnou třetinu. Bylo to na mistrovství světa 2002 proti Japonsku, kdy mě trenéři dali k němu na centra. Já z toho byl samozřejmě úplně nervózní a nebyl jsem schopen nic udělat,“ přiznal.

„Vzpomínám si, že jsem mu chtěl asi dvakrát přihrát. Jednou to skončilo na střídačce soupeře a podruhé zase někde jinde. Pak jsem viděl, jak Jarda na trenéry mrká, a od druhé třetiny už jsme spolu nehráli. A asi to bylo správné rozhodnutí, protože on dal dva góly a my jsme díky němu vyhráli 5:3,“ rozesmál publikum bývalý útočník.

Jaromír Jágr
Odpuštění po 25 letech. Jágr se setkal s novinářem, který jej připravil o triumf

Nejvíce překvapený však byl poté, co mu na telefon začaly chodit gratulace ke gólu roku. „Už nevím, kdy přesně to bylo, ale on vstřelil nejhezčí branku v sezoně, když se na Kladně rozjel od vlastní branky, prokličkoval okolo pěti hráčů a zavěsil. No a já byl ten první frajer, kterého vymíchal. Takže jsem se takhle podílel i na Jardově gólu roku,“ vybavil si na závěr Broš.