David Routa měl dva hokejové vzory přímo doma. Ledový sport hrál jak jeho táta, tak jeho o devět let starší bratr. Právě ten se v dorostu sebral a zamířil do Finska. Na severu Evropy svoji kariéru po několika letech i ukončil a dodnes tam žije. I proto chtěl podobnou cestou zamířit jeho mladší sourozenec, který je odchovancem Kladna.

„Chtěl jsem zkusit něco jiného. Brácha a táta mi radili, ať do toho jdu. Říkali, že mě to může posunout nejen hokejově, ale taky lidsky. Není možné si něco podobného doma vyzkoušet,“ popisuje Routa, proč se rozhodl zamířit do Finska.

Petr Haken na střídačce juniorů BK Mladá Boleslav
Negace je v hokeji až moc. Hráči musí být pod tlakem už od žáků, říká Petr Haken

V jeho cestě mu hodně pomohl právě starší bratr, který mu v týmu Lukko Rauma, kde dříve sám hrál, domluvil zkoušku. „Čtrnáct dní jsem trénoval s týmem a bylo jen na mně, jestli trenéry přesvědčím, nebo ne,“ vzpomíná Routa.

Trenéry nakonec přesvědčil a s dorostem odehrál kompletní sezonu. Po ní se přesunul do juniorky, kde už ale nastoupil jen k sedmnácti utkáním. „Jako týmu se nám moc nedařilo. Mně osobně to tam docela padalo, ale jako cizinec jsem šel jako první. Asi bych tam mohl zůstat, ale určitě bych neměl takové vytížení, jaké bych chtěl,“ vysvětluje Routa svůj konec v týmu.

Skvělá zkušenost

Přestože by to mohlo působit jako hořký konec finské mise, mladý hokejista vzpomíná na sezonu a půl ve Skandinávii jen v dobrém. „Hrozně mi to pomohlo. Posunul jsem se v jazyku, získal jsem schopnosti postarat se o sebe i určitou pokoru. Člověk si začne víc vážit věcí, když tam žije sám. Byla to skvělá zkušenost,“ říká Routa.

Největší rozdíly mezi Finskem a Českem vnímal hlavně v životě a povaze místních lidí. Co se týče tréninku, pilovaly se totožné věci jako u nás. „Neřekl bych, že je to tam jiné po hokejové stránce. Jsou tam jiní lidé a jinak k tomu přistupují. V počtu tréninků a způsobu tréninku je to třeba úplně stejné. Vnímal jsem to ale tak, že tam k tréninku přistupují zodpovědněji. Naučí se tak hrát systém, ale na druhou stranu zase nejsou tak kreativní,“ vyjmenovává Routa plusy a mínusy.

Stadion Litoměřice - Dukla Jihlava, Chance liga 2021/2022. Martin Kadlec
Pochvala od Jágra? Jako by prý viděl sebe před dvaceti let, potěšilo Kadlece

Dvacetiletý hokejista se proto snaží brát z obou přístupů trochu. Snaží se zachovat si českou kreativitu a k tréninku přistupovat s finskou zodpovědností a zarputilostí. Zatím se mu to zřejmě daří. Přestože o poslední juniorský rok přišel vinou koronaviru, v dospělém hokeji se dokázal prosadit. V prvoligové Kadani, která ročník nedohrála, byl letos nejproduktivnější a postupně si řekl o šanci u extraligových Rytířů Kladno. V Karlových Varech zapsal i svůj první gól v nejvyšší soutěži, v rozletu ho však zastavilo zranění.

„Samozřejmě je hezké se za tím ohlédnout, ale nedělal bych z toho nějaké závěry. Je to jen jedna sezona, kdy se mi celkem dařilo. Raději se budu soustředit na to, abych se uzdravil a mohl navázat na tyhle výkony. Brácha i táta skončili kvůli zranění. Vím tedy, že se může stát cokoliv,“ zakončuje s pokorou Routa.