Při zpětném ohlédnutí je jasné, že to byla bouře ve sklenici vody. Když mistrovský Třinec angažoval kanadského rabiáta Darcyho Verota, vzedmula se nebývalá vlna negativních reakcí.

„Když jsem to četl, byl jsem hodně naštvaný. Já vím, čeho je ten hráč schopný. Není férový, je to s prominutím sráč,“ dal se k silným slovům vyprovokovat i Jaromír Jágr.

A když něco řekne český hokejový bůh, spousta ostatních se hned přidá. Najednou to vypadalo, že s Verotovým příchodem budou extraligové ledy zality potoky krve.

Jenže kanadský forvard se špatnou pověstí odehrál za Třinec jediný zápas, do statistik se zapsal trestem 2 plus 10 minut za vražení zezadu a odporoučel se do CSKA Moskva, odkud dostal lukrativnější nabídku.

„Chci jen pomáhat týmu, být užitečný pro spoluhráče a plnit pokyny trenérů. O nic jiného mi nejde,“ hlesl ještě na rozloučenou. Marně. V Česku už bude Verot navždy bídákem, který ještě v dresu Čechova v KHL napadl Jágra.

Za pěsti vyloučení do konce zápasu

Emoce opadly, zlý Kanaďan je pryč. V souvislosti s jeho jepičí extraligovou kariérou se ale objevuje jedna otázka: jaké místo vlastně mají v tuzemském hokeji bitkaři? A proč tu kolem drsných pěstních soubojů není taková tradice jako v zámoří?

„Vždyť v Americe chodí na hokej 80 procent lidí jen kvůli bitkám. Komu to vadí, ať si na pět vteřin zacpe uši a zavře oči,“ říkal před časem vyhlášený tvrďák Libor Ustrnul.

Patřil k těm několika borcům, kteří se zaoceánské „mravy“ nebáli provozovat i v extralize. Dalším známým drsňákem, který nikdy nešel pro ránu daleko, byl třeba Roman Vopat. V loňském play-off zase zvedla fanoušky ze sedadel ukázková pěstní výměna názorů mezi třineckým Václavem Varaďou a slávistou Jiřím Vašíčkem.

Ale asi o nikom z jmenovaných nelze říct, že by se specializoval pouze na bitky. Ono by to v extralize ani nešlo, už kvůli neúprosnému pravidlu, že po pěstním souboji následuje vyloučení do konce zápasu. „Přitom je to férovější způsob vyřizování účtů, než když vás někdo přetáhne hokejkou zezadu. Takhle se jeden postaví druhému, dáme si pěstí a jeden vyhraje a druhý je poražený,“ prohlásil Vašíček.

Kočí: Kdyby nebylo bitek, bylo by víc zraněných

Právě jeho jarní souboj s Varaďou ukázal, že správný bitkař má i svůj kodex. Slávista se ocitl na kolenou a jeho sok okamžitě přestal mlátit. V zámoří běžná věc, u nás kde hokejové bitky nemají takovou tradici to tak obvyklé není.

Ale i v NHL, kde si každý tým hýčká jednoho či dva muže s pádnou pěstí, se nad touto pikantní příměsí hokeje možná smráká. V krátké době totiž tragicky zemřeli hned tři bitkaři Derek Boogaard, Rick Rypien a Wade Belak. A sílí hlasy po zákazu pěstních soubojů.

„Šéf ligy Gary Bettman teď má argument, kterým může umlčet neandrtálce, kteří pořád dokola opakují, že rvačky jsou součástí hokeje,“ napsal známý novinář Jack Todd v listu Montreal Gazette.

Tento názor má pochopitelně řadu oponentů. „V rámci bitek došlo k několika vážným zraněním. Kdyby ale nebyly, ke zraněním by docházelo daleko častěji. Bitkař vlastně dohlíží na to, aby se hra nevymkla kontrole,“ povídal David Kočí, první česká „mlátička“ v NHL.