„Všechny ty individuální ceny jsou samozřejmě fajn, ale vyměnil bych je za Stanley Cup,“ řekl Kučerov upřímně. Jeho slova výmluvně ilustrují fakt, že můžete nastřílet sebevíc gólů, pokud to ale nekorunujete ziskem poháru, není to prostě ono. A Kučerov patří mezi nejlepší aktivní hokejisty, kteří Stanley Cup ještě nikdy nevyhráli.

Šestadvacetiletý útočník Tampy prožil famózní základní část (posbíral 128 bodů v 82 zápasech) a zaslouženě převzal Hart Trophy a Ted Lindsay Award pro nejužitečnějšího hráče zámořské ligy podle novinářů i samotných hráčů. Jenže v play-off nečekaně vyhořel i s celým týmem Blesků. Individuální ocenění jsou jen slabou náplastí.

„Stanley Cup je můj jasný cíl pro další sezonu. Je mi jedno, kolik nasbírám bodů, když týmu pomůžu k poháru,“ podotkl Kučerov. „Lidé v Tampě si to zaslouží. Hráli jsme letos dobrý hokej a věřím, že když udržíme tým pohromadě, můžeme to zvládnout,“ dodal muž, který v základní části zaznamenal nejvíc bodů od dob Maria Lemieuxe.

Čekatel ze San Jose

Pokud jde o hvězdy NHL, kterým se zatím nepoštěstilo zvednout nad hlavu pohár lorda Stanleyho, je Kučerov v dobré společnosti. Mezi čekatele patří takoví velikáni, jako brankář Henrik Lundqvist, ostrostřelec John Tavares, Kučerovův parťák z Tampy Steven Stamkos či ostřílení veteráni kanadského hokeje Patrick Marleau a Joe Thornton.

InfografikaPrávě vousáč Thornton může posloužit jako příklad, jak náročné je získat vysněný pohár. Za pár dní oslaví čtyřicátiny, v NHL odehrál přes 1700 zápasů (nejvíc ze všech aktivních hráčů), ale do finále se podíval poprvé a zatím i naposledy teprve před třemi lety. Splnění snu bylo blizoučko, ale San Jose nestačilo na Pittsburgh. Letos Žraloci pro změnu skončili v semifinále.

„Podívejte se na Joea, jak těžké je vyhrát Stanley Cup. Jeho kariéra je skoro u konce, on ale kvůli tomu pořád dře. My všichni jsme kvůli němu tolik makali a bylo nám strašně, když jsme viděli, jak ho naše vyřazení sebralo,“ řekl Tomáš Hertl, Thorntonův spoluhráč ze San Jose.

I mezi legendami NHL z dob minulých najdeme proslulé hráče bez prstenu pro šampiony. Mezi ty nejvěhlasnější patří například Marcel Dionne, Pavel Bure, Peter Šťastný, Mats Sundin, Adam Oates, Pat LaFontaine či Gilbert Perreault.

Některým chybělo ve finále trochu štěstí navíc, jiní zase měli smůlu, že největší část kariéry strávili v průměrných mužstvech (jako třeba slovenský velikán Šťastný v Quebecu).

Jágr měl kliku

Jiní se zas k nejcennějšímu hokejovému pokladu dostanou, ani nevědí jak. Třeba Jaromír Jágr: s Pittsburghem vyhrál Stanley Cup hned ve svých prvních dvou sezonách za mořem. V rozhovoru pro magazín Sports Illustrated pak mladičký Čech leckoho šokoval prohlášením, ať ho Pittsburgh klidně vymění někam, kde jsou pláže. „Mám dva prsteny za Stanley Cup, víc už jich nepotřebuju,“ plácl tehdy Jágr.

Sám pak během let poznal, že účast ve finále play-off není zdaleka samozřejmostí. Od té doby si na pohár nesáhl, i když po tom čím dál víc toužil. Nepoštěstilo se.

Pohádku o naplněné touze prožil Ray Bourque, jeden z nejlepších obránců hokejové historie. V Bostonu zářil 21 sezon, ale Stanley Cupu se nedočkal. Na samém sklonku kariéry tak odešel do Colorada, kde v roce 2001 konečně triumfoval. Kapitán Joe Sakic tehdy porušil letitou tradici, a místo aby zvedl pohár nad hlavu jako první, předal ho nejprve Bourqueovi.

Dočkají se podobné slávy i Thornton, Kučerov a spol.?