Kliknutím zvětšíteZaplněný Eden, kolem vás rodina, kamarádi i hokejoví parťáci. Dá se říct, že rozlučka proběhla na výbornou, nemám pravdu?
My jsme to od samého začátku směřovali tak, aby se podařilo přilákat co největší množství fanoušků, což se nakonec povedlo, takže samozřejmě panuje spokojenost. Nebudeme si ale nic namlouvat, velkou zásluhu na tom mají i naši kamarádi z NHL a další sportovní osobnosti, díky kterým akce dostala ještě větší prestiž. Z ohlasů se nám však dostává, že se rozlučka vydařila, i my jsme si to moc užili.
Co všechno se vám honilo hlavou v průběhu posledního utkání kariéry?
Hodně jsme si s klukama povídali na střídačce, vtipkovalo se, vlastně celý večer se nesl v duchu zábavy a dobré nálady. Takže na nějaké historické vzpomínání moc času nebylo. To přišlo až v závěrečném proslovu k fanouškům a rodinám, kdy to pochopitelně dolehlo i na city. Ale jak říkám, my jsme to směřovali hlavně tou zábavnou formou, aby se všichni pobavili.
Neříkal jste si chvílemi, že byste přeci jen ještě pár zápasů mezi profíky zvládl? Na ledě jste podle mě rozhodně neztrácel.
Neříkal. (smích) Samozřejmě bylo super si zase s klukama zahrát, navíc po boku staré party, se kterou jsme tehdy ve Slavii hrávali hrozně pěkný hokej. Dorazily i současné hvězdy, takže o kvalitu na ledě bylo taktéž postaráno. I když jsem si to moc užil, tak vím, že to tělo už je natolik opotřebované, že by další zátěž zkrátka nezvládlo. Jak se říká, věk člověk nezastaví. Beru to tak, jak to je, takže jsem nad nějakým návratem rozhodně nepřemítal.
Kdo byl nakonec z dvojice Bednář-Tomica po zápase více naměkko?
Byl to Mára (Marek Tomica), bez debat. A to neříkám, že já jsem nebyl, ale tím, jak měl u sebe i ty děti, tak to na něj dolehlo o něco více. Ale to je naprosto v pořádku, tak to má být.
Exhibiční loučení Bednáře a Tomici - Exhibiční hokejové utkání: HC Slavia Praha - Výběr hvězd, 24. srpna 2022, Praha. Zleva Jaroslav Bednář a Marek Tomica ze Slavie, kteří se utkáním rozloučili s kariérou.
V podstatě celou vaši kariéru provázela pražská Slavia, v jejíž dresu jste postupně zažil snad úplně všechno. Je však stále něco, co jste si v sešívaném dresu nesplnil?
Přiznám se, že jste mě teď malinko překvapil. (zamyslí se) Se Slavií jsme vyhráli titul, měli jsme velice úspěšné období, navíc šlo o klub, kde jsem vyrůstal od těch nejútlejších let. Takže bych jen těžko hledal něco, co jsem si v sešívaném dresu nesplnil. Samozřejmě mě dodnes velice mrzí ten sestup, ale určitě převažují jen ty hezké vzpomínky.
Vzpomínek je bez debat mnoho, přesto nejde opomenout památný titul z roku 2008. Nejkrásnější okamžik hokejové kariéry?
To by bylo asi příliš odvážné označení, ale rozhodně jej řadím mezi ty nejlepší momenty kariéry, to ano. Já měl to štěstí, že jsem těch památných okamžiků mohl prožít více, takže nerad dělám rozhodnutí o tom, které je to úplně nejlepší. Ale titul se Slavií určitě patří na ta nejvyšší patra.
A mohlo být ještě lépe, kdyby se v následující sezoně podařila obhajoba.
To máte pravdu, tam jsme bohužel narazili na hladovějšího soupeře. Karlovy Vary si pro ten titul šly mnohem dravěji a nám bohužel chyběly ty detaily, které z nás naopak udělaly šampiony o rok dříve. Ale mě osobně třeba o mnoho více trápí prohrané finále se Spartou (sezona 2005/06), kde se nám sešla velice dobrá parta, která si titul rozhodně zasloužila. Bohužel jsme však nezvládli koncovky zápasů a titul nakonec putoval na Spartu. To mrzí dodnes.
Jaroslav Bednář vybojoval v dresu Slavie mistrovský titul a dvě stříbrné medaile.
Když jste poté působil v Rusku nebo Švýcarsku, měl jste to v hlavě nastavené tak, že pokud návrat domů, tak jedině zpátky do Slavie?
Stoprocentně. O tom není třeba debatovat. Slavia pro mě vždycky byla domácí číslo jedna a když jsem se ze zahraničí vracel domů, nic jiného jsem v hlavě ani neměl.
Nakonec to příliš vydařený návrat nebyl. Narážím na zlomový rok 2015 a sestup do 1. ligy. Jak to s vámi tehdy zamávalo?
Sestup je to nejhorší, co vás může jakožto hráče potkat, takže samozřejmě šlo o možná nejhorší sezonu v kariéře. Nevzpomíná se na to vůbec dobře, ale také nemá cenu se k tomu více vracet. Nyní je naopak čas udělat všechno pro to, aby se Slavia vrátila tam, kam patří.
Měl jste obavy, že to může být definitivní konec Slavie mezi elitou?
Na to člověk vůbec nemyslel. Už jen zejména z toho důvodu, že my jsme v baráži do poslední chvíle věřili v to, že extraligu udržíme. Nedokázali jsme si ani ve snu představit, že by to mohlo dopadnout jinak. Bohužel se to nepovedlo, ale myšlenky na definitivní konec mě určitě minuly.
Z truchlivého království jste poté zamířil do Hradce Králové. Nemrzí vás dodnes, že jste byl označen za někoho, kdo takříkajíc opouští potápějící se koráb?
O tom bych se asi nechtěl vůbec bavit, myslím si, že už o tom bylo napsáno a řečeno hodně. Teď to nemyslím vůbec zle, ale tehdy jsem si vyslechl takových fám a spekulací na mé jméno, že to ve mně přetrvává až do dneška. A není to téma, ke kterému bych se nyní chtěl vracet.
Comeback domů přeci jen přišel, byť jste si na východě Čech vysloužil velké uznání. V kanceláři sportovního manažera jste se našel?
Asi ano, za takovou šanci po hokejové kariéře jsem samozřejmě velice rád. Tehdy mě kontaktoval majitel Slavie, který mi představil svou vizi a já to s chutí přijal. Postupně se snažím nabírat nové zkušenosti a zdokonalovat se tak, abych byl pro klub prospěšný.
Bývalý vynikající hokejový útočník Jaroslav Bednář se stal novým sportovním ředitelem Slavie.
Nyní vám však pod křídly roste velice zajímavý tým, který to s ambicemi myslí vážně. Cítíte i vy šanci?
Za vedení Slavie mohu říct, že se budeme chtít prezentovat atraktivním hokejem, který by měl diváky hlavně bavit a snad také někoho přitáhnout. Cílem je mimo jiné zapracovat mladé talentované hráče ke zkušeným borcům, na něž jsme si před sezonou ukázali a věříme, že společně vytvoří silný a konkurenceschopný tým. To další se pak ukáže až na ledě.
Když zmíním návrat sešívaných do extraligy, je to v rámci horizontu několika málo let reálná varianta?
Tohle je spíše otázka na vedení a pana majitele, ovšem za nás si myslím, že letos to ještě na postup asi nebude. Ale znáte to, může se stát cokoliv. (úsměv)
Oproti dalším prvoligovým týmům ovšem pracujete s výrazně nižším rozpočtem. Je to jeden z faktorů, kde Slavia stále ztrácí?
Rozhodně, ale to není záležitost pouze Slavie, to je všeobecný problém v českém sportu. Jakmile nemáte peníze, nemůžete si pořídit kvalitní věc, takže pak je velice těžké pomýšlet na nějaké vyšší mety. Je to takové omleté klišé, ale opravdu je to všechno o penězích.
I přesto ale zůstáváte nadále optimističtí, ne?
Žádné panice nepodléháme. Samozřejmě kdyby se objevil nějaký movitý investor, tak se ambiciózní tým na postup skládá mnohem snadněji, ale momentálně máme v kádru několik nadějných kluků, ze kterých se mohou brzy stát ikony Slavie. Doufejme, že už té extraligové.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
