Kliknutím zvětšíteDevětadvacetiletý útočník Dynama ale září v této sezoně štěstím. Není divu, není to tak dávno, kdy se v této části sezony strachoval o existenci v nejvyšší soutěži. „Jsem tady jeden z mála, který si všechny ty útrapy zažil. Však jsem měl takový menší proslov v kabině. Řekl jsem klukům, ať si prvního místa po základní části užíváme. Zmiňoval jsem sám sebe, že jsem podobnou sezonu v Pardubicích ještě nezažil. Také jsem jim povídal, že dílčí prohry jsou pro mě v tom celém kontextu příjemnou starostí. Když se podívám zpátky do minulosti, tak jsme prohráli třeba pětkrát za sebou. Ten pohled na tabulku se ziskem 43 bodů za sezonu byl velice stresující,“ říká Poulíček v rozhovoru pro Deník.
Patrik Poulíček odehrál v Pardubicích již 400 zápasů.
Vyhráli jste základní část, co to pro vás znamená?
Začnu tím, že závěr sezony pro nás bude daleko důležitější než základní část. Nicméně se jedná o velký úspěch, který v Pardubicích dlouho nebyl. V konečném důsledku to však nic neznamená.
Pro zajímavost: víte, kdy naposledy opanovaly Pardubice základní část?
Myslím si, že to bylo v ročníku 2003/2004. A pak jsme vypadli hned ve čtvrtfinále s Plzní.
Ovládli jste ji s předstihem čtyř kol. Takhle nějak jste si to představoval? Nebo co jste si před sezonou vlastně přestavoval?
Upřímně řečeno, raději jsem si nepředstavoval nic. Před sezonou byla vzhledem k posilování týmu velká očekávání. Do toho přišel nový trenér s novými systémy. Nevěděl jsem, jak si s novými kluky sedneme, jestli jim budou vyhovovat role v týmu. Jsem rád, že nám všechny kamínky zapadly do mozaiky a že jsme takovým způsobem pozvedli pardubický hokej.
Smůla: hrajeme dál na sto procent
Jak přistoupíte k závěrečným čtyřem zápasům? Pojedete naplno, nebo už budete šetřit síly na play off?
Jistotou prvního místa pro nás nic nekončí. Máme před sebou čtyři kola, které chceme odehrát naplno. Každým zápasem se míníme zlepšovat. Takže se s největší zodpovědností připravujeme na páteční zápas proti Brnu a doma budeme chtít vyhrát.
Patrik Poulíček je velmi platným hráčem i v zadních řadách.
Nehlodá vás někde vzadu hlavě červíček z loňské sezony, kdy jste měli našlápnuto ke druhému místu a pak se nevešli mezi první čtyřku?
Ani jsem si na to vzpomněl. To už je minulost. Hlavy máme nastavené tak, že nesmíme žádný zápas, třetinu, minutu vypustit. Nemůže se vypnout, protože v play off by se těžko startoval vychladlý motor. Navíc můžeme bez nějakého tlaku vypilovat věci pro vrchol sezony. Nasazením a přístupem musíme naši formu postupně gradovat.
Nebojíte se zranění, v tom smyslu, že teď už nemá cenu riskovat a chodit do soubojů naplno?
Právě naopak. Spousta zranění vzniká podceněním nebo úplným vypuštěním souboje. Musíme chodit do všeho na sto procent. Jasně, stát se může kdykoli a cokoliv. To je hokej…
Hrajete s týmy, které ještě potřebují z nějakých důvodů body. Vaše slova je jistě zarmoutí…
Mají smůlu. Základní část trvá 52 kol a my do každého deme naplno. Když budou lepší, tak ať vyhrají. My ji to ale zadarmo nedáme.
Ve hře je vytvoření extraligového rekordu, který činí 118 bodů. Čeká vás tedy nelehký úkol všechno vyhrát v základní hrací době. Myslíte na jeho překonání?
Tato skutečnost mi je známa. Někde v hlavě na to myslím. Bylo by to pěkné, protože už se podobná možnost nemusí opakovat. Přesto… Nechci, aby to vyznělo alibisticky, ale pro tuto sezonu máme daleko důležitější cíl než získání 119 bodů po základní části.
Víte, že byste překonali Liberec, který vám v sezoně uťal myšlenky na dorovnání jeho rekordu v počtu vítězství v řadě?
Vážně? Mám ten zápas v živé paměti, ale na nějakou odvetu nepomýšlíme. Bylo by to hezké, ale opakuji není to naše priorita. Může to vyjít a naše práce vyústí v to, že získáme více než 118 bodů. Nicméně v opačném případě z toho opravdu nebudeme dělat žádnou vědu.
Nezviklá vás ani to, že Hradec Králové získal v loňské sezoně 116 bodů a je na historické druhé příčce. Fanoušci by vám byli vděčni…
To už vůbec neřešíme. Vždyť já doteď nevěděl, kolik získali bodů.
Když nic jiného, dělí vás jedna výhra od překonání klubového rekordu v počtu 37 vítězství v základní části. Ta snad je ve vašich silách?
(směje se) To jsem také netušil, že máme na dosah další klubový rekord. Další důvod v pátek doma zvítězit.
Patrik Poulíček v letošní sezoně oblékl speciální dres v kampani na boj proti rakovině.
Sáhnout si, či nesáhnout…
Pro vás osobně musí být současná situace balzámem na nervy. V Pardubicích jste v této části sezony spíše přemýšlel o baráži. Berete prvenství po základní části jako obrovskou satisfakci?
Asi jo. Někde je to ve mně uložené. Jsem tady jeden z mála, který si všechny ty útrapy zažil. Však jsem měl takový menší proslov v kabině. Řekl jsem klukům, ať si toho užíváme, ať jdeme dál cestou, po které jsme se vydali. Zmiňoval jsem sám sebe, že jsem podobnou sezonu v Pardubicích ještě nezažil. Také jsem jim povídal, že dílčí prohry jsou pro mě v tom celém kontextu příjemnou starostí. Když se podívám zpátky do minulosti, tak jsme prohráli třeba pětkrát za sebou. Ten pohled na tabulku se ziskem 43 bodů za sezonu byl velice stresující.
Ptám se také proto, že se do práce jisté chodí lépe z prvního místa než z posledního. Jak se to projevuje do nálady týmu i člověka?
Vedení v soutěži odpovídá dobrá nálada a mentální nastavení. Je to daleko příjemnější než se dívat na všechny soupeře ze dna tabulky. V těch strašidelných sezonách jsem byl sice mladší, ale moc dobře jsem vnímal naše tehdejší lídry Tomáše Rolinka a Petra Sýkoru. Muselo to být pro ně dvojnásobně hrozné. Na druhou stranu člověk chce víc a víc. S jídlem roste chuť. Takže to první místo v tabulce na nás rovněž vyvíjí nějaký tlak.
Ono se řekne, že se problémy radosti, starosti nechají za dveřmi kabiny, ale když je někdo posedlý hokejem, tak to prostě nejde. Spokojeného muže teď musí kvitovat i manželka…
Hlavně ona mě dělá spokojeným (úsměv). Ne vážně, určitě se cítím ve větší pohodě. Vzhledem k tomu, že jsme první, tak mám lepší náladu. I když za ta léta jsme se už naučil nepřenášet si tu špatnou domů. A už nemyslím na hokej čtyřiadvacet hodin denně. Člověku to vůbec nepomáhalo a utápěl se v tom. Čím víc chce a nervuje se, tak to má opačný efekt. V rámci možností jsem se naučil myšlenky na hokej doma odložit. Odreagovat se při jiné zábavě. S tím mi manželka i naši dva psy vydatně pomáhají. Jsem vděčný, že ji mám.
Získali jste Prezidentský pohár. Z pověrčivosti se na něj nesahá, ale po těch letech strádání je to lákavá nabídka. Co vy a budete to dotyky spoluhráčům zakazovat?
Nebudu jim nic zakazovat. Uděláme kolektivní rozhodnutí a podle toho se budeme řídit. Ať už se rozhodneme tak či onak, rozhodně to nebude z pověrčivosti. Osobní postoj k tomu vyhraněný nemám. Zvednout nad hlavu Pohár Jaroslava Pouzara ale není pro mě vysněnou metou. Nicméně bych nepřisuzoval pověrčivosti, že když si na něj sáhneme, tak v play off vypadneme…
Už víte, kdy ho dostanete?
Mám za to, že k předání dojde po našem pátečním domácím zápase s Kometou.
Musíme obětovat svou ješitnost
Pardubice slaví sto let hokeje, zatím vám vše vychází podle plánů. Jak se vám líbí program oslav a máte vůbec čas se akcí zúčastňovat?
Všech ne, ale na galavečeru jsme se spoluhráči nechyběli. Ještě se chystám na zámek, kde je výstava. I když si myslím, že z historie pardubického hokeje spoustu věcí znám. Ale nechám to až po sezoně. Je skvělé prožívat výročí společně s klubem, který má takovou tradici a fanouškovskou základnu. Stovka je obrovská meta, na kterou Dynamo dosáhlo. Má nejen zvuk v České republice, ale v celém světě. Jsem fakt šťastný, že hraji za takový klub.
Co jste říkal na jména, která byla vybrána jako nejlepší v historii pardubického hokeje?
Jedná se o obrovské persony. V novodobé historii je nejznámější Dominik Hašek. Má za sebou zářnou kariéru. Když se podíváme zpětně na Vladimíra Martince, tak to byl také úžasný hokejista. V jeho době nebyl hokej tak populární, lépe řečeno tolik medializovaný. Troufnu si říct, že kdyby se narodil později, tak je jeho kariéra ještě možná zvučnější než u Dominika Haška. Každopádně je báječné a pro mě velká pocta potkávat je na zimáku a moct s nimi prohodit pár slov.
Která kategorie by vám nejlépe vyhovovala?
(pousměje se) Střelec ani bodový hráč úplně nejsem. Tak dejme tomu, nějaký pracant. Ale taková tam žádná nebyla.
Před play off budete největším favoritem. Ostatně tu roli potvrzujete dávno. Je to výhoda, že už jste na ni zvyklí?
Především je to fakt. Svědčí to a našich výkonech v základní části. Jaký máme kvalitní tým a také jak je kvalitně veden. Můžeme se pochlubit kvalitou na všech postech. Od realizačního týmu po gólmany. To samo o sobě nic neznamená. My musíme umět přenést tuto kvalitu do hry, do týmového myšlení. Polknout svoje ega a dát je v šanc týmu. Zkrátka upřednostnit tým před individuální snahou.
A také musíte být silní psychicky. Soupeři už si vás totiž umí pohlídat. Podle stejné šablony: Třinec, Sparta, Vítkovice. Co je špatně?
V těch zápasech jsme byli strašně vylučovaní. Nechci brečet, ale spousta zákroků je na hraně. Takový je ale přesně play off hokej. My si musíme uvědomit, že vztekání a oplácení negativně ovlivňují naší hru. Může nás to připravit o konečný úspěch. Takže musíme příkoří skousnout a obětovat nějakou svou ješitnost. Zapřít se a odpovídat výkonem na ledě.
Mohou být podobné domácí „sestřely“ pro vás varováním a zejména vítanou zkušeností?
Určitě jsou. Jsme rád, že takové porovnání máme. Můžeme si z těch zápasů vzít ponaučení. Ukázat si na nich, jak bude vypadat hokej soupeřů v play off.
Kapitánujete týmu hvězd. Před Vánoci navíc přišel Lukáš Sedlák. Co na něj říkáte?
Lukáš je rozdílovým hráčem. Člověk z venku vidí jenom jeho výkony na ledě, ale on je obrovskou personou. Má velký vliv na spoluhráče. Je skvělé byť ho jen pozorovat a učit se od něj. Jsme šťastni, že projevil ochotu se vrátit a že má chuť hrát v Pardubicích a předvádět hokej jaký předvádí.
Jaké to je být vůdčí osobností v tak ještě silnějším týmu než před vstupem do letošní sezony? Snilo se vám o tom někdy?
Musím se přiznat, že se mi o tom trochu snilo. Hlavně v těch sezonách, co jsme hráli o padáka. Byl jsem zraněný a koukal jsem z tribuny na hokeje. Snil jsem o to, že jednou tady vyhrajeme titul. Je to pro mě úžasný pocit a ohromná čest vést takový tým. Snažím se k funkci přistupovat co nejzodpovědněji a dát týmu všechno, co v mně je. V kabině ale je spousta lídrů a zkušených hráčů, kteří jsou schopni před něj předstoupit a říct si své.
Prvenstvím po základní části jste si zajistili místenku do Ligy mistrů. Pardubice se tak znovu stanou evropským městem nejen v počtu diváků. Co k tomu poznamenat?
Je to příjemné. Už jsem si zahrál nějaký formát Ligy mistrů. Vítám to kvůli tomu, že si můžeme už v létě vyzkoušet sílu evropských soupeřů a odehrát spoustu kvalitních zápasů. Myslím si, že nám tato soutěž může nastavit zrcadlo a zase nás posunout dál.
14
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
