Má to ale i druhou stránku česká reprezentace přichází o borce, kteří patřili (nebo by brzy mohli patřit) ke klíčovým oporám. Dvojnásob to platí o letošní sezoně, kterou v únoru vyšperkuje olympijský turnaj v korejském Pchjongčchangu. A na ten jak známo hráči z NHL nepojedou.

Pro trenéra národního týmu Josefa Jandače to je nezáviděníhodná situace. „My hráče trochu oboucháme v nároďáku, oni se pak za rok sbalí a jedou pryč. Pro nás to je bohužel tak, že napustíme hráče a za rok musíme začít znovu,“ postěžoval si Jandač nedávno.

Opory na farmách

Jeho zklamání se není moc co divit. Letos na jaře třeba vzal na MS v Paříži debutanta Ruttu. Ten se tak zalíbil pozorovatelům z Chicaga, že se sedmadvacetiletým bekem Chomutova podepsali roční smlouvu. Teď spolu s Kempným válí v dresu Blackhawks.

A co teprve zmínění Šimek s Jeřábkem. První z nich se zatím neprosadil do kádru San Jose a skončil na farmě v nižší soutěži, v Montrealu to samé potkalo Jeřábka. Mezi útočníky putoval na farmu třeba Tomáš Hyka, kterého si letos v létě vyhlédli Golden Knights z Las Vegas. Jen obránce Libor Šulák místo do záložního celku Detroitu šel do Finska a pro olympiádu by tak měl být k dispozici.

„My pustíme kluky do Ameriky, ale většina z nich zůstane na farmě,“ mrzí Jandače. Hodně z těch, kteří se uchytí v prvních týmech, zase plní jen vedlejší roli. Skutečných hvězd a lídrů má český hokej v zámoří málo, nově příchozí často plní spíš roli nahraditelné levné pracovní síly.

Z pohledu klubů, které musí rozpočet na hráče stlačit pod platový strop, to dává logiku sáhnou po nováčkovi z Česka za minimální peníze. Když se prosadí, je to trefa. Když neuspěje a jde na farmu, pro klub to není žádná velká ztráta.

Porozumění od kouče

Jinak je na tom reprezentace, která rozhodně nemá nevyčerpatelné zdroje dalších kvalitních hokejistů. O to složitější to budou mít Jandač a spol. s výběrem olympijské nominace. Před ní nároďák sehraje jen dva turnaje Euro Hockey Tour. Času na zkoušení různých variant je minimum.

„Normálně bychom třeba na Karjalu zařadili mladší kluky, abychom je viděli v těžkých zápasech. K tomu teď ale nebude prostor,“ upozorňuje Jandač.

Proč tedy tolik zkušených reprezentantů míří právě v olympijské sezoně do NHL, když ani nemají jistotu, že budou v elitní soutěži pravidelně nastupovat?

Zámořské kluby hledají levné a přitom schopné posily to otevírá prostor i pro hráče, kteří už možná přestali věřit, že by si někdy mohli v NHL zahrát. A jsou tak ochotni riskovat leccos.

„Ti kluci už mají určitý věk, je to jejich poslední šance. Kdyby to nevyzkoušeli, tak by si to v budoucnu vyčítali. V tom je chápu,“ uznává Jandač. Jeřábkovi je dvacet šest let, Rutta v červenci slavil 27. narozeniny. Šimkovi bylo minulý měsíc dvacet pět. To už nejsou žádní vykulení junioři, sen o NHL ale měli v srdci stále.

O to větší šance se otevírá nejen před hokejisty v KHL, ale i před těmi z extraligy a dalších evropských soutěží. Další taková možnost zahrát si na olympiádě se nemusí opakovat.