Tomáš Král je šéfem svazu od roku 2008. Loni v červnu byl počtvrté v řadě zvolen na další funkční období. Zcela hladce, bez protikandidátů. Formalitka. Jak je možné, že přes jednoznačné vyklizení někdejších pozic se (nesmělé) volání po jeho rezignaci ozývá až nyní kvůli kauze jeho dávné spolupráce s StB?

„Český hokej přestal být pod jeho vedením výkladní skříní našeho sportu, propadl se kamsi dolů a přes nesčetná ujišťování o brzkém zlepšení se nic takového neděje,“ shrnul to bývalý obránce Milan Tichý, nyní skaut zámořského Columbusu.

Jde v první řadě o finance. Král je umí sehnat a rozdělit. A kdo by chtěl být v takovém případě za černou ovci?

„Jeho největší schopností bylo finanční zabezpečení chodu svazu. Problémy hokeje znal, ale podceňoval jejich váhu,“ napsal o Královi ve své autobiografii legendární trenér Luděk Bukač, který až do své předloňské smrti ostře kritizoval zmatenou péči svazu o mládež.

Bukač dlouholetému bossovi kladl za vinu, že na klíčové pozice v péči o budoucnost hokeje obsazoval sice mluvné, ale neúspěšné trenéry jako Slavomíra Lenera či Miroslava Přerosta.

Mocenské zájmy

„Výsledkem bylo, že o všem důležitém nakonec vždy rozhodoval Král sám. Už jen tím, že se obklopil lidmi, kteří přecenili své schopnosti, se postupem času dostával do problémů potvrzených výsledky reprezentačních mužstev. Čas ukázal, že práce jeho podřízených prakticky dodnes žádné potřebné změny ve vývoji nepřinesla,“ uvedl Bukač.

Kouč mistrů světa z let 1985 a 1996 nebyl ve svých názorech osamocen, ale každá kritika byla pokaždé přehlušena finančními argumenty. Fakt je, že skvěle zorganizované MS v Praze a Ostravě v roce 2015 přihrálo do svazové kasy skoro půl mi-liardy korun. „A neprobendili jsme je,“ liboval si Král po svém loňském znovuzvolení.

Je jen logické, že štědré nalévání milionů do zrezivělého hokejového soukolí spoustu lidí naladilo příznivě vůči Královu vedení. Lidově vystupující právník v čele svazu umí jednat s lidmi, zavázat si je, zklidňovat situaci. Když pak proti němu někdo vystoupí, působí jako buřič. Proto také šlo většinou o lidi stojící mimo oficiální hokejové struktury.

Změní to „kauza StB“? Nezdá se, ve hře je až příliš mnoho mocenských zájmů, které Král ideálně vyvažuje. I česká hokejová ikona Jaromír Jágr jen krčí rameny. „Takové věci mě nezajímají,“ řekl kladenský šéf, jehož Král loni vstřícně zmínil jako svého možného nástupce.

Je jasné, že příliš rychlá změna zavedených pořádků většinu hokejového hnutí spíš děsí. Také proto to na konce Královy éry nevypadá.