V tom, že se jeho mladší bratr upne na hokej však měli prsty Richardovi spolužáci z olomouckého gymnázia.
„Řekli mně, že se v Olomouci otevírá přípravka. Brácha chodil do druhé třídy, takže to i věkově krásně sedělo,“ vzpomíná Richard Benýšek.
Nápad však museli ještě posvětit rodiče.
„Spíše jsem se je snažil přesvědčit. Pocházíme z malé vesnice a navíc měli velké hospodářství. Rodiče mi jasně řekli, že pokud chci, aby brácha hrál hokej, tak tam s ním budu muset jezdit,“ vypráví.

S mladším bráškou jezdili na tréninky každé ráno autobusem do Olomouce.
„Po ranním tréninku jsem ho posadil na autobus a já šel na gympl. „Byla jiná doba. Na starší sourozence byla přenášena mnohem větší zodpovědnost. U nás v rodině to bylo automatické, že jsem s výchovou pomáhal," zdůrazňuje Richard Benýšek.
Oba známí bratři mají i sestru, která byla v minulosti starostkou v rodné Horce nad Moravou.

Ladislav, obránce, který získal dva tituly mistra světa a prosadil se v NHL, se kromě hokeje a školy musel starat také o hospodářství.
„Měli jsme s bráchou a ségrou plno povinností. Museli jsme plnit deputáty, byly povinné brigády. Brácha mi ale vždycky pomáhal, bylo na něj stoprocentní spolehnutí," chválí nezištný přístup tehdy začínajícího hokejisty starší Richard a připomíná bratrovo štěstí na to, že v Olomouci byly silné mládežnické ročníky.
„Brácha měl vždycky vynikající spoluhráče. V dorostu hrál s triem Kratěna, Broš, Tomajko, Olomouc patřila v této kategorii k absolutní republikové špičce a o klucích se vědělo," komentuje Ladislavův vzestup.
Přes Přerov do Edmontonu
Zmiňuje i zlomové období v jeho kariéře.
„Bylo to někdy na prahu puberty. Brácha tehdy onemocněl a nemohlo se přijít na to, o jakou nemoc jde. Potácel se na prahu rozhodnutí, jestli s hokejem skončí nebo bude pokračovat. Nakonec ale vše dobře dopadlo a Láďu poslali rozehrát se do Přerova. Tam z něj udělali obránce, i když od malička hrál v útoku. Jako obránce se vrátil do olomoucké juniorky a přišlo obrovské překvapení. Byl draftován slavným Edmontonem z NHL," oživuje minulost olomoucký byznysmen.

V hokejovém prostředí byl naprostým laikem, proto se ujišťoval, zda se nejedná o fámu.
„My jsme tehdy doma vůbec netušili, jak si kluby z NHL vybírají mladé hráče. Tak vysoko jsme nemysleli, měli jsme radost, že to Láďovi jde a baví ho to. V Olomouci tehdy trénoval zkušený kouč Josef Augusta. Já mu tehdy volal, jestli ten Benýšek, který prošel draftem, je opravdu můj brácha.“
Všechno si musel tvrdě vydřít
Jestliže jsou příběhy obou bratrů v něčem podobné, pak v tom, že cestu k úspěchu neměli zametenou.
„O sobě mluvit nechci, ale brácha si musel všechno neskutečně tvrdě vydřít. Myslím, že právě to byl základ jeho budoucího sportovního úspěchu,“ zdůrazňuje Richard Benýšek.

Dodnes je vděčný svým rodičům, jak nejen jeho, ale i bratra se sestrou vychovali.
„Materiálně ani finančně naše rodina nikdy nestrádala. A zpětně si moc vážím toho, že nás všechny tři vedli k tomu, abychom nedělali vylomeniny a plnili si své povinnosti. To nejcennější, co nám umožnili, bylo vzdělání, všichni jsme mohli vystudovat, maximálně nás podporovali v oborech, které jsme si sami vybrali. Patří jim obrovské díky.“