Libore, gratuluji k novému angažmá. Bude nyní ten posezonní odpočinek přeci jenom veselejší?
Děkuji moc a pevně věřím, že bude. Sezona mi v podstatě skončila před pár dny, takže ten pravý odpočinek je teprve přede mnou. Nicméně navzdory tomu, že jsme s Jukuritem nepostoupili do play off, to byl poměrně náročný rok. Navštívil jsem téměř všechny reprezentační akce, do toho jsme hráli i Ligu mistrů, hodně cestovali, takže toho prostoru pro relaxování tam příliš nebylo. O to víc se teď těším, že si od hokeje na chvíli odfrknu.
Byl to pro vás náročný rok po fyzické, nebo zejména té psychické stránce?
Myslím si, že psychika vydržela bez problému. Samozřejmě těch zápasů bylo hodně, ale jsem stále relativně mladý kluk, takže si nemám na co stěžovat. Naopak jsem ten typ člověka, kterému velká zápasová porce vyhovuje.

Od nové sezony budete oblékat dres Ässätu Pori, nadále tak zůstáváte mezi finskou elitou. Přišel čas na změnu?
Už v průběhu sezony jsem byl s vedením klubu v kontaktu a bavili jsme se o mé další budoucnosti. Ve hře byla varianta, že v Jukuritu zůstanu i na další sezonu, nicméně nakonec se klub rozhodl jinak a Ässät byl první, kdo se ozval a měl velký zájem. Já chtěl ještě zůstat v zahraničí, takže mi to alespoň ulehčilo jakékoliv další rozhodování. Navíc jde o Finsko, kde už to dobře znám.
Uvítací video pro Libora Zábranského ml. v novém klubu Porin Ässät:
Myslíte si, že se Jukurit rozhodl vydat jiným směrem?
To si netroufám říct, takhle do detailu jsem to upřímně nezkoumal. Jenom vím, že trenér Jokinen se mnou i nadále počítal a chtěl, abych v týmu zůstal. Klub se však po sezoně rozhodl takhle a já to plně respektuju. Rozešli jsme se v dobrém a popřáli si hodně štěstí. Byli to krásné dva roky, ale teď už se těším na další výzvu, která mě ve Finsku čeká.
Olli Jokinen, někdejší ikona zámořské NHL a rovněž jeden z nejlepších hokejistů finské historie. Jaké to je, když za vámi stojí taková persona?
Úžasné. Na Ollieho budu vzpomínat jenom v dobrém. Bylo hezké od něho slyšet, že doufá, že se v budoucnu zase někde potkáme. Byl to on, kdo mě tehdy vytáhl do zahraničního hokeje a dal mi šanci získávat takové zkušenosti. Nejen za tohle jsem mu nesmírně vděčný.
Obránce Libor Zábranský mladší v dresu finského Jukuritu
V kabině jste měl i české bratrské duo Kovařčíků. Nejsou teď na vás malinko naštvaní?
(smích) Já doufám, že ne. Minulou sezonu jsem tu měl Šimona Stránského, se kterým jsme si výborně sedli, teď tady byli zase kluci. Zažili jsme spolu hezké momenty, když byl čas a prostor, tak jsme společně někam vyrazili. Bylo super, že si člověk mohl povykládat o různých věcech i v češtině a neřešit jenom hokej. Teď jdeme od sebe, ale tak to v hokeji zkrátka chodí.
Finsko bylo číslo jedna, nebo jste pokukoval i po jiných variantách?
Jsem pořád hodně mladý a myslím si, že ještě potřebuji nabírat spoustu zkušeností. První rok ve Finsku jsem se tak nějak zabydloval, zvykal si na nové prostředí, ale po dvou sezonách už cítím, že jsem se zase někam posunul. Nicméně taková švédská či švýcarská liga jsou dle mého ještě o krok dál, navíc po návratu hráčů z KHL je evropský trh nesmírně nabitý. I proto jsem usoudil, že setrvání ve Finsku je tou nejlepší možnou variantou.

Dá se říct, že je to nějaká cesta, po které kráčíte za svým vysněným cílem?
Určitě ano. Přiznám se, že toho amerického snu jsem se stále nevzdal a věřím, že zahraniční cesta byla dobrou volbou k tomu, abych se ke svému cíli co nejvíce přiblížil. Jak v Jukuritu, tak i nyní v Ässätu mi chtějí pomoct, vědí o mých vidinách a snaží se mi dát co nejvíce prostoru.
Takže v hlavě nosíte pouze myšlenky amerického snu?
To zase ne. Snažím se nad tím hlavně nepřemýšlet a jdu postupně krok za krokem. Každý máme tu cestu nějak specifickou. Já jsem byl v kanadské juniorce, pak doma v Česku a teď už jsem zase ve Finsku. Nikdy jsem neprošel draftem, ale to neznamená, že se nemůžu dostat až na vrchol. Tím chci jenom říct, že člověk nikdy neví, jaký osud ho čeká. Mně nezbývá než tvrdě pracovat a věřit své cestě.
Probíral jste své další kroky i s tátou Liborem?
Mluvili jsme o tom společně, samozřejmě byl pro a mé setrvání ve Finsku jenom schvaloval. Nicméně i já sám jsem doufal, že v zahraničí zůstanu i nadále, takže jakmile se po sezoně objevila nabídka z Ässätu, neváhal jsem ani chvíli.

Po sezoně dorazila odměna v podobě pozvánky na reprezentační kemp před mistrovstvím světa, nakonec jste se už po týdnu musel rozloučit. Počítal jste s tím?
Kdybych vám teď řekl, že mě to nemrzí, tak bych samozřejmě lhal. Ale to se nedá nic dělat. Trenéři takhle rozhodli, mají svůj plán a já jsem rád, že mi dali šanci alespoň na ten týden. Odehrál jsem sice jenom jeden zápas, ale jak už bylo řečeno, pořád jsem mladý, takže každý další trénink či zápas v národním týmu jsou pro mě obrovskou dávkou zkušeností.
Neproběhla žádná rodinná výměna názorů?
Myslíte jako hádka? Kdepak. (smích) Takhle já to zase neberu. A jsem přesvědčený o tom, že ani táta.
Když jsme spolu mluvili naposledy, hodně jsme rozebírali chování domácích fanoušků směrem k vašemu jménu. Už se to podařilo alespoň částečně vymýtit?
Pořád se s tím setkávám. Přeci jenom jsme v Česku, kde je to podle mě ve společnosti takhle nastavené. A bohužel to byl i jeden z důvodů, proč jsem asi od šestnácti pryč z domova. Samozřejmě to člověka zamrzí, Brno miluju, jednou bych si chtěl za Kometu určitě zahrát, ale na druhou stranu vím, že ten tlak na moje jméno je obrovský. Nicméně já byl na to připravován již od malička, takže dnes už se nad tím spíše jenom pousmívám.
Jak budete trávit letošní pauzu od hokeje?
Jelikož je pauza zatím stále na začátku, tak si to všechno teprve sedá, začínám plánovat a tak podobně. Ještě musím vyřešit plán přípravy ve Finsku, ale jinak už se moc těším na odpočinek. Určitě se nabízí dovolená, nějaké výlety a hlavně nabrat síly na další přípravu.

Ta bude probíhat i doma s hokejisty brněnské Komety?
Zatím nedokážu přesně říct. Jelikož jsem poslední dva roky absolvoval přípravu ve Finsku, která mi navíc skvěle sedla, tak jsem byl zvyklý zkrátka odjet a připravovat se tam. Ale už mám zkušenosti i s individuálním plánem, takže se možná podaří vykomunikovat i tahle varianta a já se budu moct připravovat tady doma.
Sledujete ve volných chvílích i finále extraligy?
Sleduju nesleduju. Samozřejmě na výsledky se člověk podívá, ale že bych do toho byl nějakým způsobem zabraný, to zase ne. Na reprezentačním srazu jsme s klukama sledovali semifinále, ale jak říkám, v sobotu pro mě sezona skončila a tím jsem rovněž vypnul i od hokeje jako takového.