Je zvyklý libovat si v oblacích úspěchu, ale zároveň ví, co je to pořádná dřina a do všeho jde po hlavě. Autority mezi hráči? Kdepak, on je autorita a podle toho také jedná. K Washingtonu Capitals se McPhee připojil v roce 1997 a od té doby za sebou zanechal obrovské množství práce.

Řeč byla o autoritách… Právě McPhee neváhal vytrejdovat hvězdy jako Jaromíra Jágra, Petera Bondru nebo Sergeje Gončara. Tým potřeboval oživit, někdo to odnést prostě musel a McPhee si v tomto případě nedělal vůbec žádné servítky. Špatně se mu dýchalo pod platovým stropem a potřeboval více voleb v draftu, a tak se poroučely i taková jména.

Za stěžejní bod celé přestavby Washingtonu probíhající pod taktovkou nekompromisního Kanaďana lze považovat draft v roce 2004 a angažování Alexandera Ovečkina. McPhee od té doby usilovně pracoval na nové image týmu a po pár náročných sezónách přišla odměna. Od sezóny 2007/08 se Capitals probojovali šestkrát v řadě do vyřazovacích bojů, což se jim povedlo poprvé od úspěšných devadesátých let.

Skvělý čich na talenty

Za manažerským stolem odvedl McPhee velký kus práce, ale velice obratně si počínal i na draftech. Moc dobře si uvědomoval sílu mladých hráčů a měl na ně navíc skvělý čich. Stačí se podívat na aktuální sestavu Washingtonu a na jeho stěžejní hráče. Ano, Ovečkin byl velký gól, ale posléze přišlo několik dalších tref do černého.
Nicklas Backström (4. pozice – 2006), Braden Holtby (93. pozice – 2008), John Carlsson (27. pozice 2008) nebo Jevgenij Kuzněcov (26. pozice – 2010) – to všechno je práce George McPheeho. Od brankáře, přes střelce a nahrávače až po ryzí zadáky.

Jenže i McPhee je pouze člověk a také dělá chyby. Fanoušci Capitals mu asi nikdy neodpustí onen trejd z roku 2013. McPhee ukázal na draftu v roce 2012 na švédského šikulu Filipa Forsberga, kterého o rok později poslal do Nashvillu za naprosto směšnou protihodnotu – Martina Erata a Michaela Lattu. Po následném neúspěchu v sezóně 2013/14 pak dostal padáka.

Vynikající univerzitní hokejista

I McPhee začínal nejprve v bruslích, než si oblékl manažerské lakýrky. Na univerzitě to vypadalo na docela slušnou kariéru, McPhee získal titul v NCAA a CHL a v roce 1982 mu byla udělena Hobey Baker Award pro nejlepšího univerzitního hokejistu roku.

Do NHL nastoupil poprvé v roce 1983 a to rovnou do vyřazovacích bojů. Společně s útočníkem Edmontonu Rayem Cotem se stal prvním hráčem v historii této ligy, kterému se podařilo vstřelit tři branky v jednom play off, aniž by nastoupil do jediného utkání v základní části.

Sečteno, podtrženo, McPhee strávil v NHL jako hráč pouhých sedm sezón, během nichž oblékal dresy New Yorku Rangers a New Jersey Devils.

Těžký úkol

Před McPheem teď stojí obrovská výzva - udělat z Las Vegas konkurenceschopný tým a přivést do města hříchu více sportovní vášně. Třeba k tomu použije pěsti jako v roce 1999, kdy sílu jeho úderu okusil před kabinou svého týmu trenér Chicaga Lorne Molleken. Stalo se tak v rámci jednoho z přípravných utkání a šlo o McPheeho reakci na to, že Molleken vyžadoval po svých hráčích příliš agresivní styl hry a na led pustil více rváčů než hokejistů.

McPhee vyfasoval zákaz činnosti na jeden měsíc a pokutu 20 tisíc dolarů. „Funkcionáři by se takhle chovat neměli," uvedl. „Omlouvám se za tento incident, ale nelituji toho, protože jsem to dělal pro dobro ligy."

Uvidíme, kolik toho udělá pro dobro hokeje v Las Vegas…

ROBERT NOVOTNÝ