„Je to střet miliardářů s milionáři, který ti druzí nemohou vyhrát," charakterizoval Jaromír Jágr už s předstihem současnou situaci. Měl pravdu. I když se hráči tváří bojovně a neústupně, právě oni budou muset ze svých představ slevit. A to podstatně.

Jak moc? Jisté je, že čím déle výluka potrvá, tím horší bude postavení hráčské asociace. Hokejisté přicházejí o nemalé peníze. Kluboví majitelé sice také, ale rozhodně se s tím dokáží vyrovnat lépe než jejich zaměstnanci.

„Hráči nikdy nedostanou zpátky mzdy, o které přišli během výluky. Naopak majitelé tu budou i v době, kdy po současných hráčích neštěkne ani pes. Mají dost času, aby vydělali své peníze nazpátek," napsal pro Montreal Gazette Audrey Kent, profesor sportovního managementu na Temple University ve Philadelphii.

Je velmi těžké, ne-li nemožné, přimět někoho z mocných vlastníků k vyjádření o aktuální situaci. Zatímco z tábora hráčů přichází každou chvíli nějaké to šťavnaté prohlášení, majitelé svorně drží bobříka mlčení.

Větší podíl na hokejových příjmech

Těžko přitom věřit, že jsou v názorech jednotní. Jak by mohli? Některé kluby (menšina) bohatě vydělávají, jiné stojí na pokraji záhuby. Podle některých zákulisních informací má hlavní slovo skupinka „jestřábů", kteří chtějí střet s hráči dohnat na ostří nože.

Hlavní snahou majitelů je zmocnit se mnohem většího podílu na hokejových příjmech ligy než dosud, a zároveň zastavit spirálu zvyšujících se platů a získat ekonomické jistoty pro chudší kluby.

„Hráči na rozdíl od vlastníků nijak neriskují. Chtějí polovinu z příjmů, když budou růst, ale o nic nepřijdou, když k růstu nedojde. To liga nemůže přijmout," přibližuje optiku vedení slavné ligy Aubrey Kent.

Na druhou stranu je pravda, že o každoroční růst platových stropů (z původních 39,5 milionu dolarů na jeden tým na současných 70,2 milionu) se přičinili při minulé výluce sami majitelé. I proto řada hráčů dnes jejich postoj odmítá a sahá přitom i k dost silným výrazům.

„Nejsme pro ně lidé. Jen kusy masa," řekl útočník Martin Havlát ze San Jose. „Chovají se k nám jako ke zvířatům," ozval se bostonský Milan Lucic. „Jsou jako školní rváči chtějí mít všechno," dodává zkušený veterán Ray Whitney.

Hráči přicházejí během výluky o peníze

Nejsmutnější je, že NHL na tom ještě nikdy nebyla ekonomicky tak dobře jako před současnou výlukou. Díky souhře různých faktorů kvalitní marketing a větší zájem médií, silnější kanadský dolar, rostoucí příjmy z nových arén narostly příjmy ligy na více než tři miliardy dolarů.

Na výluce nevydělá nikdo. Ale zatímco majitelé mohou hokejově tradičně slabší podzim s lehkým srdcem hodit přes palubu, protože hokej začíná v zámoří pořádně táhnout až kolem vánočních svátků, hokejisté jsou na tom hůř.

„Hráči by si měli uvědomit, o jaké peníze přicházejí. A že už je nikdy neuvidí. Těm, kteří nastupují v prvních dvou lajnách, se nic nestane, ti vydělávají nejvíc. Ale ti ostatní to hodně pocítí," povídal slavný útočník padesátých let Ted Lindsay, který se kdysi jako první pokoušel o založení hráčských odborů.

Jeho následovníci berou neporovnatelně větší peníze. Přesto raději zvolili výluku. Jak dlouho ještě vydrží odolávat realitě?