Měl by to být článek o kouči mládeže, kterého jeho svěřenci, jejich rodiče, mají natolik rádi, že ho přihlásili do soutěže Díky, trenére. Následně prošel do top 16, do klubu proto dorazil štáb projektu, který se vyptával, jak jen to dělá, že se onomu potěru tolik daří. Jenže, to by nebyl příběh ani poloviční. Martin Cimrman je nejen šéftrenérem mládeže Teplice Huskies, ale i předsedou klubu – a hlavně jeho zakladatelem.

Tedy pěkně od začátku: první den byla ještě tma. „S kamarády, s kterými jsme hráli hokejbal za Rondo, jsme si jednou sedli a řekli, že jakmile se bude v Teplicích stavět zimák, půjdeme do toho,“ popisuje Cimrman. „Následovalo jednání s městem, to nám vyšlo velmi vstříc a my jsme tady,“ doplňuje lakonicky, jako by se v Česku zakládaly dva až tři hokejové oddíly měsíčně.

Alespoň přiznává, že se mu změnil svět, neb se brzy ráno probouzí jako manažer, přes den je trenérem a k večeru se opět převtělí do manažera. Nicméně respektujme jeho přání. „Trénování mě naplňuje nejvíce.“ Tedy hurá na led, téma je jasně dané.

Úkol první: zavázané tkaničky

Ten start je vážně raketový. Tepličtí Huskies fungují teprve rok, přesto sbírají úspěchy v soutěžích i na turnajích. „No, vyhráli jsme nějaké zápasy. Ale pro mě byl větší zážitek už první nábor, na který přišlo 80 dětí,“ líčí Cimrman. „A kdybychom měli dvě plochy, tak je naplníme.“

Kontrolní otázka: jestlipak víte, co udělá takový šéftrenér mládeže, než pozve své řekněme osmileté svěřence na led? Zaváže jim tkaničky. „Oni mi s tím pomohou rodiče,“ usmívá se. „Zatím jsou tu nejstarší páťáci, ti už se brzy budou muset o sebe postarat. U mladších dětí to ale jinak nejde,“ vysvětluje.

Když už jsme u rodičů. Bylo by zajímavé zjistit, jak vnímají Cimrmana právě oni. „Za prvé oceňuji jeho spolehlivost,“ ujme se slova otec šestiletého klučiny David Kalvas. „Samozřejmě je pro něj jeho trenér vzorem, ale o něco větším Connor McDavid,“ zmíní hvězdu Edmontonu. Třeba i jeho potomek do Oilers jednou zamíří. Podmínky tomu prý odpovídají. „Všechny tréninky mají kvalitu a jsou skvěle obsazené. Není tu jeden kouč na 30 dětí, dva na pět stanovišť. A všichni jsou zapálení.“

Zdroj: Díky, trenére

Podobná slova musejí Cimrmana zahřát u srdce. Uvědomuje si, že komunikace s největšími fanoušky jeho svěřenců je klíčová. „Není zas tak obtížné spolu vycházet. Loni komunikace občas zaskřípala,“ přiznává. „Měli jsme totiž příliš mnoho informačních kanálů: web, Facebook, WhatsAppové skupiny, posílali jsme esemesky… Letos si rodiče stáhnou jednu aplikaci a bude vše klapat,“ věří šéftrenér.

Žádná aplikace ovšem nevhodné chování rodičů při zápasech nezmění. „To jsme řešili na několika schůzkách. Snažili jsme se domluvit, ať svoje děti netrénují, nechají to na nás a nepořvávají ani na rozhodčí,“ shrnuje nejpodstatnější body etického kodexu. Ten visí na stěnách teplického zimáku.

Příjemná a rodinná atmosféra

Možná i proto je okolo plochy nejčastěji slyšet smích. „S dětmi jsme ochotni řešit všechno. Nejsme tu jen od toho, abychom je naučili hrát hokej, ale bavíme se s nimi jako s normálními lidmi,“ přibližuje Cimrman.

Asi nejčastějším problémem je motivace. Ne vždy se chce těm nejmenším do tréninku, nebo je zvolená hra dvakrát nebaví. „Je to o komunikaci. Třeba v rámci příměstských kempů je nemůžeme zahltit jenom hokejem,“ uvědomuje si předseda klubu.

Proto zcela nemanažersky vezme na záda batoh a jde se do hor, nebo se griluje. Během večera předvedou děti rodičům tanec, který jim pomohly nacvičit trenérky krasobruslení. „Snažíme se, aby bylo vše pestré. Aby u nás panovala příjemná a rodinná atmosféra,“ zdůrazňuje Cimrman.

Slušní lidé a pár hvězd NHL

Výchova hokejistů má řadu úskalí. Třeba si řeknete cíle, ale jak je správně stanovit? „Byl bych rád, kdyby z našich dětí vyrostli slušní lidé. Sportovci tělem a duší,“ říká Cimrman. „Když vydrží u hokeje, budu jenom rád. Když se vrátí v roli rodičů nebo trenérů, taky dobře. A kdybychom vychovali hráče, který se prosadí v extralize, v reprezentaci, popřípadě v NHL, tak to by byl veliký bonus navíc.“

Pokud se ho zeptáte na plány teplických Huskies, odpoví netypicky, nehovoří hned o mužské složce.„Žádné výsledkové cíle si nedáváme. Každé vyhrané utkání nás potěší. Snad ještě více každý nový kluk či holčička, kteří přijdou na hokej.“

Martin Cimrman je zkrátka předurčen k budování a výchově. Nevěříte? Vždyť po jediné sezoně dokázal dostat lidi okolo Huskies na svou stranu a ti mu vděčně vzkázali: „Díky, trenére!“