Děvetadvacetiletý forvard s radostí přivítal možnost protáhnout si sezonu. V reprezentačním kempu zabojuje o účast na mistrovství světa, které mu může pomoci i k novému angažmá.

Letošní sezona pro vás musela být psychicky náročná. Uvažoval jste dlouho, jestli se připojit k reprezentaci?

Ani ne. Skončili jsme  brzy a trenér mi dal volno, takže jsem si mohl pár dní odpočinout. Jsem rád, že tu můžu být s klukama a poprat se o mistrovství.

Převážila tedy motivace prodloužit si sezonu?

Přesně tak. Cítím se fyzicky dobře, takže nebyl důvod odmítnout pozvánku.

Jak jste strávil poslední tři týdny od vypadnutí z play-off?

Týden jsem byl ještě se Spartou na ledě, pak jsme se domluvili, že dostanu volno. Zaletěl jsem si tedy s rodinou na krátkou dovolenou a ve středu se připojil k národnímu týmu. 

Pro příští sezonu nemáte smlouvu. Berete tedy mistrovství světa jako možnost ukázat se případným zájemcům?

Smlouva není, takže jsem rád, že mám šanci zabojovat o šampionát. Hlavní cíl je konečně udělat nějakou medaili. Byl by to můj čtvrtý start na velké akci, chtěl bych zažít vítěznou radost a medaili. Podle toho se bude odvíjet i zájem manažerů, kteří si vybírají hráče z úspěšných týmů.

Preferujete zahraniční angažmá?

Uvidíme, co bude na stole. Budu se snažit odvést maximální výkon a snad se objeví nějaká zajímavá nabídka.

V předkole play-off jste vypadli s Libercem v nejkratší možné době. Jak se díváte na konec sezony s odstupem?

Bylo to rychlé. Vypadnout se může, ale Liberec vyhrál lacině. Nepodařilo se nám vyhrát ani jeden zápas, o to větší je zklamání.

Celou sezonu se mluvilo o špatné psychice sparťanů. Bylo cítit, že je s týmem něco špatně, když jste dorazil?

Asi by poznamenalo každý tým, když se celá sezona tlačí do kopce. Od začátku se bojovalo o předkolo. Neudělala se žádná dlouhá šňůra výher. Vždy se povedlo pár zápasů, ale pak se zase víckrát prohrálo. Nebylo to dobré. Doufali jsme, že po postupu do předkola by z nás mohla spadnout tíha, ale narazili jsme na rozjetý Liberec. V poslední čtvrtině byl nejlepším týmem, udělal nejvíce bodů. Uzdravil se jim Bulíř, podepsali Filippiho a zaslouženě nás porazili.

Nebyl problém i v častých změnách, které přišly v průběhu ročníku?

Zas tak dlouho jsem tu nebyl, abych to mohl hodnotit. To je otázka spíš na manažera. Vedení cítilo, že tým potřebuje posílit na nějakých postech. Hráči jsou natolik zkušení, že by se neměli potřebovat měsíc sehrávat. Kluci jsou dobří v kabině, nenarušovali atmosféru. Neměl by to být problém. Hlavní bylo, že se neudělala šňůra vítězství. Pro hlavu to není jednoduché, člověku pak třeba nejdou nohy. A holt sezona pak skončila tak, jak skončila…

Právě váš příchod se protahoval. Vypadalo to, že se na vás čeká tak trochu jako na smilování. Necítil jste zvýšený tlak?

Už když jsem přišel, tak jsem říkal, že to nějakým výrazným způsobem sám nevytrhnu. Snažil jsem se, hrál na sto procent. Chtěl jsem co nejvíce pomoci týmu, ale určitě to nefunguje tak, že přijde Řepík a bude každý zápas dávat tři góly.