Poslední společný tým Čechů a Slováků

„Letošní šampionát je v pořadí osmý, který se na československé půdě uskuteční. V hokejovém pravěku jsme také dvakrát uspořádali mistrovství Evropy a byla to tenkrát docela legrace. V roce 1912 jsme třetí měření sil starého kontinentu, kterého se kromě našeho mužstva zúčastnilo už jen Německo a Rakousko, vyhráli, ale Němci podali po třech týdnech na kongresu protest proti jedné z našich branek.

Historie šampionátů na českém území: díl 8. - 1992 

Medailové pořadí:
1. Švédsko
2. Finsko
3. Československo 

Největší kanonáda turnaje: Německo - Polsko 11:1 

Místo konání: Praha, Bratislava 

Celkový počet diváků: 246 173

To ještě pánové u zeleného stolu zamítli, ale na druhé straně přijali námitku, že se Rakušané přihlásili pozdě a na základě toho výsledky šampionátu anulovaly,“ psal v článku Lidových novin s názvem „Po osmé doma, po sedmé o titul“ Jan Tobiáš. Ten vzpomněl na dnes již těžko uvěřitelné události hokejového dávnověku.

„V pořadí 56. mistrovství světa je většinou odpovědných očekáváno s lehkým mrazením v zádech. Pravděpodobně bychom nenašli v historii turnaj, jenž by zaznamenal tolik novinek či premiér jako ten letošní. Především se šampionát koná ve zcela nových ekonomických podmínkách, a tak není divu, že se poměrně dlouho zvažovalo, zda pořadatelství přijmout, či nikoliv,“ konstatoval Gól situaci okolo posledního společného šampionátu, který hostilo Československo.

Vrcholná akce se konala v Praze a Bratislavě, přičemž záštitu zahajovacího ceremoniálu si vzali na starost Alexander Dubček s Václavem Havlem. Tehdejší šéf Federálního shromáždění se ve slovenské metropoli osobně účastnil samotné ceremonie před prvním utkáním domácího týmu s Norskem. Zde vystoupili i předseda tuzemského hokejového svazu Pavol Učen, první Slovák v této funkci, a dlouholetý prezident IIHF Günter Sabetzki z Německa.

Ceny vstupného  

Tisková konference v pražském hotelu Diplomat přinesla podrobnosti o koupi a ceně vstupenek na poslední společné mistrovství světa v Praze a Bratislavě. „Formou objednávek je registrováno na 60 000 zájemců, ostatní příznivci budou nakupovat u pokladen. V prodeji budou tzv. denní vstupenky a teprve po čtrnácté hodině lze kupovat lístky na jednotlivá utkání toho dne.“ Celodenní lístky byly rozděleny do dvou kategorií, cenovka v té vyšší začínala na 150 Kčs, až po pětistovku na finále. Druhý typ vstupenek byl o 30 Kčs levnější. Chtěl-li divák lístek pouze na jeden zápas, musel si připravit 150, či 180 korun na čtvrtfinále, sledování semifinále ho vyšlo na 200, nebo 230 Kčs a finálový duel dokonce až 270 korun.

„Herní reforma“

Hokejový svátek se konal na přelomu dubna a května. Nově se celá akce nepovažovala za souběžně hrané mistrovství Evropy, jako tomu bylo v minulosti. Turnaj zahrnoval celkem 12 účastníků, kteří spolu hráli v šestičlenných základních skupinách. Poprvé se pak na MS uskutečnilo čtvrtfinále vyřazovací části, do něhož proklouzly čtyři nejlepší celky z každé skupiny.

Mistři světa z roku 1985. Tým Československa dobyl v Praze zlato.
Praha potřetí ověnčena zlatem. Šejbův hattrick sledovali i Štrougal s Jakešem

Neokoukaným tématem se staly každoroční diskuze o možných posilách z NHL. „Překvapením je samozřejmě zařazení obránce Procházky na pravé křídlo, ale pro současnou oporu Freiburgu to není nic neobvyklého a má to své ryze logické důvody. Trenéři si totiž potřebují nechat otevřená zadní vrátka pro očekávané posily ze zámoří,“ psaly úvodní den šampionátu Lidové noviny. Kouč Ivan Hlinka ještě kalkuloval s možným doplněním kádru hráči za velkou louží, nicméně ti nakonec přijeli pouze dva – bek František Musil a Robert Reichel, oba z Calgary Flames. Mezi další opory patřil gólman Petr Bříza, nynější viceprezident IIHF, slovenský obránce Róbert Švehla, anebo sparťanský Petr Hrbek.

Zdroj: Youtube

Mužstvo, jehož jádro tedy vesměs tvořili borci z Evropy, vykročilo do turnaje tou správnou nohou. Úvodní duel odnesl outsider z Norska, federální tým si následně poradil i s Francouzi. Ani těžší kalibr v podobě Javorových listů domácí hokejisty nepotrápil, když padl 2:5. Čechoslováci na vítězné vlně ovládli také předposlední duel skupiny proti Švýcarům. Triumfální sérii utlo až Rusko, před nímž se svěřenci Ivana Hlinky museli sklonit po porážce 4:2.

Co jste možná nevěděli?

„Dáte si gulášek? Račte – stojí 45 Kč! Máte žízeň? Prosím, výborná minerálka – 35 Kč. Párek za dvacet, káva za deset. To jsou ceny v novinářském bufetu, které pozoruhodně korespondují s příslibem firmy Telemundi, že o novináře bude prý postaráno. (…) V hotelu Bratislava přišel jeden pokoj na tři sta denně, ale jen první den. Pak jsme se dozvěděli, že jeho cena stoupla na 500 Kč. Prý na příkaz podnikového ředitelství po dobu mistrovství světa,“ referovala o neutěšených podmínkách pro novináře MF Dnes.Nové ekonomické podmínky si Československý hokejový svaz vyložil po svém, a tak organizaci turnaje dostala na starost soukromá společnost Telemundi. Poprvé se rovněž zapojilo na domácím MS privátní sponzorství. Automobilka Škoda-Volkswagen nabídla k užití své vozy Forman. Výrobky Coca-Coly, Isostaru či pivovarů Henniger a Krombacher pak mohli fanoušci spatřit u jídelních pultů.

Vítězný zápis v premiérovém čtvrtfinále

První čtvrtfinále v dějinách MS však zvládli čeští a slovenští hráči na výbornou. Protivníka z USA potkal debakl 1:8. Semifinále s Finy vypadalo dlouho velmi nadějně, nicméně tuzemští borci za stavu 2:1 inkasovali v závěru vyrovnávací trefu po chybě Švehly. Následné prodloužení zápas nerozlousklo a muselo se tak přistoupit k nájezdům. Seveřané dvakrát překonali Petra Břízu, Čechoslováci se neprosadili ani jednou.

Zbýval odehrát duel o bronz, v němž na poraženého semifinalistu čekali podruhé na turnaji hráči helvétského kříže. Přestože si Československo vypracovalo zásluhou Liby a Švehly dvougólový polštář, v prostředním dějství Švýcaři srovnali na 2:2. Závěrečná třetina ovšem patřila federálnímu mužstvu, které dovedly k zisku bronzového kovu střelci Janecký, Reichel a Hrbek. Ti pak mohli na ceremoniálu sledovat Václava Havla s manželkou Olgou, jež naopak předtím upínali zrak na československou družinu.

Zdroj: Youtube

Tehdejší prezident krátce nato pověřil po volbách v červnu 1992 sestavením vlády Václava Klause, jenž šéfoval vítězi voleb – ODS. Na Slovensku pak vyhrála Mečiarovská strana HZDS a jelikož se oba subjekty nedokázaly shodnout na budoucím fungování společného státu, došlo k dohodě o rozdělení Československa. Pozdější ikonická schůzka v brněnské vile Tugendhat přinesla „pouze“ oficiální oznámení o dělení země, protože ke konsenzu se (ne)dospělo již předtím. Československo i jeho hokejová reprezentace tak daly domovu a světu definitivní „vale“.

Hvězdy šampionátu 


František Musil 
Bývalý vynikající obránce a rodák z Pardubic. S hokejem začínal právě v tomto východočeském městě, posléze odešel kvůli základní vojenské službě do Jihlavy, s níž získal v roce 1985 ligový titul. V onom roce se stal i mistrem světa, když byl součástí zlaté party na památném pražském šampionátu. Následující ročník se rozhodl emigrovat přes Jugoslávii, aby si mohl vyzkoušet působení v zámořské NHL. Kvůli tomu se dostal do spisů StB. V nejslavnější kanadsko-americké lize oblékal dres Minnesoty, Calgary a Edmontonu. Musil má i zajímavou rodinnou historii. Oženil se s dcerou kouče Jaroslava Holíka a přivedl na svět mimo jiné syny Davida a Adama, kteří se po tátovi stali taktéž profesionálními hokejisty. Aby také ne, jeho potomci mají dozajista výborné sportovní geny, když pochází z hokejové dynastie Musilů a Holíků. Otec František dělal asistenta trenérovi a současnému předsedovi svazu Aloisi Hadamczikovi na ZOH 2014 v Soči. Pracuje jako skaut pro Buffalo Sabres. 

Mats Sundin 
Nejdéle sloužicí kapitán klubu NHL nepocházející ze Severní Ameriky. Jeho cesta ke kapitánskému céčku vedla přes draft v roce 1989, kdy byl vybrán na nejvyšší možné pozici jako první hráč narozený v Evropě. Strávil čtyři sezony v kanadském Quebecu, po nichž následoval trejd do Toronta – jeho pozdějšího osudového mužstva. Tam prožil vrchol klubové kariéry, a navíc se posléze stal 16. kapitánem v historii Maple Leafs. V modrobílém dresu odehrál celkem 13 sezon a vytvořil klubový rekord v počtu gólů (420) a bodů (984). Na prahu kariéry oblékl reprezentační dres i na MS v Praze a Bratislavě, nicméně největší úspěch s Tre Kronor udělal na ZOH 2006 v Turíně, kde získal olympijské zlato. Vyhrál také Mark Messier Award, tedy hráčskou cenu udělovanou za největší vůdčí schopnosti na ledě i mimo něj. Po konci kariéry v únoru 2012 se Mats dočkal pocty, když Toronto vyvěsilo jeho číslo 13 pod strop haly a vyřadilo jej. 

Peter Draisaitl 
Rodák z Karviné a otec jednoho z nejslavnějších hokejistů současnosti – Leona Draisaitla. Do 13 let vyrůstal v Československu, ale záhy se jeho rodina rozhodla emigrovat do Německa, kde on sám pokračoval s hokejem. Později se probojoval do tamní reprezentace, za níž během deseti let odehrál sedm světových šampionátů a tři olympiády. Na té úplně první v roce 1988 dokonce spolu se svými spoluhráči porazil československý výběr 2:1. Na klubové úrovni získal mistrovský titul v kádru Kolína nad Rýnem. V roce 2001 se vrhl na trénování a vystřídal několik štací v Německu i Česku, kde vedl České Budějovice či Hradec Králové. V roce 2018 odkoučoval zápas NHL Global Series, v němž se jako trenér postavil proti Edmontonu, jehož dres dosud obléká jeho syn Leon.