„Jeli jsme autem už na semifinále a po cestě nabrali tátu Jirky Kulicha. Bylo to úmorné, ale nedá se popsat, co jsme zažili v zápase proti Finsku. Bylo to krásné utkání se spoustou emocí. Jako bývalý hokejista se dívám na hru s nadhledem, ale tady byla radost veliká. Šlo o neuvěřitelný zápas a tým ukázal obrovský charakter. Taky mi psalo spoustu lidí z Hodonína, že jsme byli často v televizních záběrech,“ podotkl hrdý otec Pavel Prčík.

Jiří Kulich se spoluhráči se raduje z jednoho z gólů do sítě Finska
Čtyři góly za padesát vteřin. Čeští junioři se zapsali do hokejové historie

Po duelu o bronz se viděl se synem jen krátce. „Společně s panem Kulichem jsme potkali naše kluky po semifinále se Švédskem na jejich hotelu, ale víte, jak to je. Mladí mají svůj život a o rodičích si myslí svoje. Po zápase o bronz jsme se viděli asi deset minut na stadionu a Matěj nám ukázal medaili. Jinak jsme komunikovali přes mobil. Teď už je v Ostravě, protože mu pokračuje sezona s Vítkovicemi,“ líčil v neděli odpoledne Prčík.

Oslava bronzu.Oslava bronzuZdroj: se svolením Pavla Prčíka

Senzační bronz oslavil s dalšími rodiči na hotelu. „Byla tam naše parta z Hodonína, do toho paní Hamarová nebo táta Jirky Kulicha. Slavili jsme docela dlouho, ale tak v půl dvanácté skončili, protože ráno nás čekala dlouhá cesta autem domů,“ pravil bývalý dlouholetý hodonínský forvard.

Dodatečná nominace 

Původně přitom nevěřil, že si jeho syn na šampionátu vůbec zahraje. Ten totiž ve Vítkovicích v této sezoně dostává oproti předchozímu roku menší prostor v extraligovém áčku a nastupuje převážně v juniorské extralize.

Na šampionát odletěl až dodatečně čtyři dny před startem šampionátu 22. prosince, když nahradil zraněného Vojtěcha Porta. Do sestavy se pak dostal natrvalo při druhém utkání s Norskem.

Čeští hokejoví junioři s bronzovými medailemi z mistrovství světa
Bronzoví hokejoví junioři se vrátili ze Švédska. Oslavy si užili víc než loni

„Tušil jsem, že v původní nominaci nebude, protože většinou na mistrovství jedou hráči, kteří hrají pravidelně extraligu nebo v zámoří. Dva dny před Štědrým dnem mi psal, že letí do Göteborgu, tak jsem měl radost a doufal, že dostane šanci na mistrovství. Měl sice komplikovaný přesun přes Krakov a Mnichov, ale dorazil tam v pořádku,“ lebedil si Prčík.

Matěj Prčík (na snímku druhý zleva) z Hodonína vybojoval bronz na mistrovství světa juniorů.Matěj Prčík (na snímku druhý zleva) vybojoval bronz na mistrovství světa juniorůZdroj: se svolením Pavla Prčíka

Jeho syn na šampionátu zaujal především svou důraznou hrou. V šesti duelech navíc nasbíral dva body za dvě asistence. „V poslední době jsem ho moc v zápasech neviděl, takže když jsem teď na šampionátu sledoval, jak své soupeře v některých zápasech řeže, psal jsem mu, kde se to v něm vzalo. Sám jsem se podivoval. Šampionát mu vyšel velmi dobře. Jde si svou cestou a má svou hlavu,“ přiznal hodonínský patriot.

Zvolil si Vítkovice 

To se podle něj projevilo třeba nedávno, kdy dal přednost pokračování ve Vítkovicích před cestou, kterou zvolila většina jeho ambiciózních vrstevníků – kanadskou juniorskou soutěží.

„Jestli zvolil dobře, nebo ne, to se ukáže. Já si myslím, že v naší extralize je až moc zahraničních hráčů. Všichni honí výsledky a mladí moc šancí nedostávají. Říkal jsem mu, že musí být lepší než ostatní a pokusit se hrát stabilně extraligu dospělých. Věřím, že teď po šampionátu dostane v áčku víc prostoru,“ konstatoval Prčík.

Česká hokejová dvacítka právě získala bronz na mistrovství světa
Byli jsme chcíplí, řekl Kulich. Vzal si slovo a hokejoví junioři dali pět gólů

Jeho syn do čtrnácti let vyrůstal v rodném Hodoníně, načež zamířil do brněnské Komety, kde ale vydržel jenom rok a půl, než před čtyřmi roky zamířil do Vítkovic. „V Brně se něco stalo, ale nechci o tom mluvit,“ podotknul bývalý hokejista, který celou svou kariéru strávil v Hodoníně, kde ji také na začátku devadesátých let ukončil.

Jeho potomek už ho hokejově přerostl. „Překonal mě o osm levelů. Nebyl jsem žádný zázrak, spíš věčný náhradník,“ uzavřel Prčík.

O jeho synovi hokejoví fanoušci dost možná ještě uslyší…