Mladý Polák si tak odbyl snovou premiéru v české extralize. „Je to výborný pocit, samozřejmě. Navíc v derby u týmu, který je blízko hranic s Polskem, odkud pocházím. Mělo to pro mě ještě další náboj. Jsem rád, že jsem dostal tu šanci a doufám, že jsem ji využil, jak jsem měl,“ rozplýval se Macias při rozhovoru s novináři.

Mimochodem – mluví velmi dobrou češtinou. Aby ne, když v Česku žije již osm let. Pět let působil v Porubě, třetí rok je ve Vítkovicích. Přiznal, že mu pomohl vydařený úvod ročníku ve vítkovické juniorce, která zatím ještě neprohrála. „Celý tým jsme získali neskutečné sebevědomí a mě osobně to pomohlo hodně i dneska. Sebevědomí je u přesilovek nejdůležitější věc,“ podotkl.
Že by se mu klepaly ruce a kolena, vyloučil. „Ne, já jsem byl rád, že jsem dostal šanci i v přesilovce, protože to je to, co nám nejradši. Přesilovky, útočné akce je to, co mě vždycky zdobilo. Jsem rád, že jsem dostal tu příležitost i tady mezi takovými skvělými hráči,“ vyznal se Krzysztof Macias.

Nápad zkusit střelu z ostrého úhlu nad rameno brankáře Ondřeje Kacetla si s sebou nese už z tréninku. „Tak jsem si řekl, že když to funguje tam, proč by to nemohlo zafungovat i teď. Zkusil jsem to, no,“ usmál se s tím, že tak, jak ránu trefil, tak ji i mířil. „Čekal jsem, že brankář bude spíše myslet na přihrávku, tak jsem to tam zkusil. Jsem rád, že to tam padlo,“ oddechl si Macias.
Sám domácí gólman několik chvil netušil, že puk má v síti. „Trefil asi pěticentimetrové místo, které tam vždycky vznikne, když se do toho reversu dostanu,“ přiblížil Kacetl.

Počin nezkušeného střelce ocenili soupeři i spoluhráči. „Myslím že to byl první zápas toho polského kluka, vystřelil, neskutečná střela z rohu. Co k tomu dodat,“ prohodil útočník Třince Daniel Voženílek. „Vstřelil krásný gól, což je jenom dobře pro něj. Mohli jsme vidět, že je to šikovný hráč, super pro něj, že je tak mladý a má sebevědomí takhle vystřelit,“ přikyvoval Marek Kalus, autor vítězné trefy. „Možná nám ten výsledek otočil,“ uvědomoval si vítkovický kouč Miloš Holaň.
Přitom už jen nominací na zápas prožíval mladík podle svých slov neskutečné pocity. „Bylo to po vyhraném sobotním zápase v juniorce. Hodně kluků, kteří už to zažili, mě podporovalo. Řekli mi pár slov, jak se na to mám připravit. Ulehčili mi tu práci, za což jim děkuji. Cítil jsme se skvěle, měl jsem problémy usnout, emoce ve mě byly, ale jakoby jsem věděl, proč tady jdu, proč tu jsem a snažil jsem se chytit tu šanci,“ vylíčil Krzysztof Macias.

Ačkoli nebylo moc času, stihli jeho příbuzní zorganizovat výjezd do Třince, byť kvůli nedostatku času nesehnali lístky do vítkovického kotle. „Jsem z Nowego Targu, to je asi 160, nebo 170 kilometrů. Zápas stihli, ale kromě mámy a bráchy, kteří také hrají hokej a měli svůj zápas, tak tady byli snad všichni. Táta, strejda, bratranec a sestřenice. Velká část rodiny a určitě mě podporovali,“ vyhlašoval hrdě Macias.
Že by měl ale střelecké geny po mamince, to vyloučil. „Spíše ne, protože mamka hraje hokej za ženský tým Nového Targu už jedenáct roků a ještě se ji nepodařilo dát gól. Ale po někom asi jo, nevím,“ culil se.
Nad otázkou, že by mohl vystrnadit ze sestavy Muellera, se jen zasmál. „To nevím, je to na trenérech,“ zakončil Krzysztof Macias.