Nebyla připravená guma, musel by stoupnout na beton. Navíc Petr Kumstát právě kousal hořkou pilulku. Porážku ve finále, v posledním utkání sezony. V zápase, ve kterém nezdar bojí nejvíce. Slavia získala titul, Karlovy Vary skončily druhé, „Nemáme se za co stydět,“ řekl pyšně.

Jak jste viděl poslední zápas sezony?

Rozhodl nástup Slavie. V první třetině byla lepší, vedla 2:0, k tomu měla ještě další šance. Druhou třetinu jsme je docela zmáčkli, ale nebyli jsme schopný dát gól. Ale nemáme se za co stydět. Bojovali jsme až do konce, ale góly přišly pozdě.

Našel byste rozdíl mezi tím, co jste hráli a nakonec předvedli?

Chtěli jsme udržet, co nejdéle stav 0:0 nebo dát gól, ale to se nepovedlo, ale byli jsme rovnocenným soupeřem. Nemáme se za co stydět

Už druhý zápas po sobě jste měli tady problém. Proč?

Jak říkám Slavia brání a bránila výborně. My jsme neměli tolik štěstí. Nechali jsme tam ale dneska všechno. Nic jsme nezabalili.

Hrála roli i únava?

Ta byla u obou soupeřů stejná. Druhou třetinu jsme hráli dobře, zamáčkli jsme je. Byla to otázka jednoho gólu, ale oni vedli už 3:0, takže se jim hrálo líp. Pokud bychom lépe bránili… ale Slavia má výborné mužstvo. Myslím si, že co nás zdobilo celou sezonu, tak jsme předvedli i na konci utkání, i když to nic neřešilo.

Jakou jste si dávali šanci před třetí třetinou za stavu 0:3?

Řekli jsme si, že tam vlítneme, a tak se i stalo. Bylo ale těžké se prosadit, nic jsme nezabalili.

Získali jste nakonec druhé místo…

Kdyby nám tohle někdo řekl před sezonou, tak bychom mu řekl, že se zbláznil. Finále jsme dotáhli do sedmého zápasu, nikdo ale nechce být druhý. Neznám takového sportovce. Samozřejmě teď je zklamání obrovské. Vyhrát může jen jeden a bohužel my dneska prohráli.