Předchozí
1 z 5
Další

Brian Lawton (1983, Minnesota North Stars)

Jednička draftu z roku 1983 Brian Lawton.Jednička draftu z roku 1983 Brian Lawton.Zdroj: Hockey Hall Of Fame

Když Minnesota v roce 1983 ukázala v první volbě právě na amerického útočníka, přenechala tím svým vrstevníkům jména jako Pat LaFontaine, Steve Yzerman či Cam Neely. Dnes se za toto rozhodnutí může jenom kát. Z výše zmiňovaných se všichni později stali členy Síně slávy NHL. Tedy až na Lawtona. Chlapík, který hned ve své premiérové sezoně za mořem navlékl dres s číslem 98 a byl tak spojován i s legendárním Waynem Gretzkym, ve společnosti hokejových hvězd naprosto vyhořel. 

Říkalo se o něm, že bude jen o stupínek horší než superhvězda nosící číslo 99. Nakonec však mezi nimi vznikl naprosto propastný rozdíl. Lawton v NHL nikdy nepřesáhl hranici 45 kanadských bodů na sezonu, herně šly jeho výkony rok za rokem strmě dolů a nebylo tak žádným překvapením, že hned několikrát musel měnit své působiště. Kam ovšem přišel, tam po chvíli paběrkoval na hraně sestavy. Na sklonku kariéry se jej s očekáváním ujalo New Jersey, ale ani tam příliš neoslnil a v osmadvaceti letech tak definitivně pověsil brusle na hřebík.

Alexandre Daigle (1993, Ottawa Senators)

Kanaďan Alex Daigle byl v roce 1993 vybrán Senátory z Ottawy.Kanaďan Alex Daigle byl v roce 1993 vybrán jako jednička draftu Senátory z Ottawy.Zdroj: Hockey Hall Of Fame

Zanedlouho už to bude třicet let od chvíle, kdy zástupci Ottawy Senators provedli možná nejhorší draftovou volbu v historii organizace. A dost možná šlo taky o nejomylnější jedničku draftu NHL vůbec. Přitom šikovný Kanaďan Alexandre Daigle měl našlápnuto na skutečně velkou kariéru. Hned na počátku obdržel od svého nového zaměstnavatele lukrativní kontrakt, v Ottawě navíc chtěli na čerstvém vítězi draftu postavit celý kádr. Jenže to v kanadské metropoli sáhli pořádně vedle. 

Nevyzpytatelná povaha, do obrany téměř nepoužitelný frajírek, jehož morálka a chování také za moc nestály. Zámořské obecenstvo si od něho žádalo ofenzivní představení, místo toho však bylo svědky průměrného a místy až nudného toulání po ledě. V jedné jediné sezoně dokázal překonat hranici 50 kanadských bodů, jinak pravidelně zaostával daleko za očekáváním. Stal se obětí čtyř trejdů, na přelomu tisíciletí dokonce na čas opustil mantinely slavné NHL. K hokeji se poté přeci jen vrátil, zbytek kariéry ovšem dohrával ve Švýcarsku.

Patrik Štefan (1999, Atlanta Trashers)

Patrik Štefan se stal teprve druhým Čechem v historii, který ovládl vstupní draft NHL.Patrik Štefan se stal teprve druhým Čechem v historii, který ovládl vstupní draft NHL.Zdroj: NHL.cz

Po Romanu Hamrlíkovi se v roce 1999 stal teprve druhým českým hokejistou, který byl v zámořském draftu vybrán jako úplně první. Tehdy do něj vložila veškerou důvěru nově vznikající organizace Atlanta Trashers, jež navzdory dlouhým spekulacím nakonec upřednostnila příbramského rodáka před zářícími bratry Sedinovými. Kdyby však tehdy raději ukázala na jednoho ze švédské rodinky, měla by možná o něco čistější svědomí. Štefan se v dresu ambiciózní organizace vůbec nenašel. 

Místo bohatých bodových příspěvků, které si od jedničky draftu v Atlantě slibovali, byl Štefan spíše častěji na seznamu zraněných hráčů, nejvíce jej trápily otřesy mozku a vleklé potíže s kyčlí. Ta se mu později stala osudnou, neboť po jedné z operací této pro sportovce dosti vachrlaté části těla byl český útočník nucen s kariérou nadobro skoncovat. Na nepovedenou štaci v Atalantě chtěl později zapomenout podpisem smlouvy v Dallasu, kde to však ve finále z jeho strany nebylo o moc lepší. Štefanova kariéra? Zkrátka jedna velká smůla.

Rick DiPietro (2000, New York Islanders)

Rick DiPietro ovládl první draft nového tisíciletí jako teprve druhý brankář v historii NHL.Rick DiPietro ovládl první draft nového tisíciletí jako teprve druhý brankář v historii NHL.Zdroj: USA Hockey

Byla to tak trochu draftová rarita. Teprve podruhé v historii nastala situace, že jako první šel na řadu brankář, na Michela Plasse z roku 1968 navázal na počátku nového tisíciletí nadějný Rick DiPietro. Americký gólman tehdy zavítal do organizace New Yorku Islanders, kde už nějaký ten pátek vymýšleli troufalý plán na návrat do zlatých osmdesátých let klubové historie. K tomu měl mimo jiné výrazně napomoct i tah s talentovaným brankářem, který se ovšem postupem času zapsal spíše jako totální přešlap tradičního velkoklubu. 

Přešlap už jenom díky DiPietrově nepochopitelné smlouvě, jež se bez debat zařadila mezi nejdražší kontrakty v NHL. S Ostrovany podepsal v roce 2006 patnáctiletou smlouvu s astronomickou částkou 67,6 milionů dolarů, což vzbuzovalo mezi zámořskými experty pochopitelnou vlnu spekulací. A ty se postupně také naplnily. Brankář Islanders vedl v průběhu kariéry nekonečný boj se zraněními, která mu nikdy nedovolila úplný návrat do formy. Mezi třemi tyčemi tak zaostal v hlubokém průměru a brankoviště později opouštěl v obrovských bolestech.

Nail Jakupov (2012, Edmonton Oilers)

Nail Jakupov se jedničkou draftu stal přesně před deseti lety.Nail Jakupov se jedničkou draftu stal přesně před deseti lety.Zdroj: 2012 NHL Entry Draft Gallery

Zřejmě nejznámější případ kompletně promarněného talentu. Jednička draftu z roku 2012 se tehdy upsala hokejistům Edmontonu a v zámoří z toho byl obrovský megahit. Jakupov platil za opravdu nevšední klenot a už před samotným draftem se o něm hovořilo jako o následovníkovi slavného Wayna Gretzkyho. V Kanadě na jeho služby velice spoléhali, měl se stát jedním z hlavních strůjců velkého návratu Edmontonu mezi zámořskou elitu. Ovšem tato zásilka z Ruska dovezla až příliš vadných součástek. 

Jakupov se mezi Olejáři absolutně vytratil, svým laxním přístupem ke hře a neustálou otráveností si mezi zámořskou společností získal pověst totálního propadáku a zklamání. Zlepšení nepřicházelo ani v dalších letech, ruského snajpra pak nevysvobodily ani následující dvě výměny do jiných organizací. Chvíli to vypadalo, že se konečně chytne v dresu Colorada, ale ani tam nakonec nenašel půdu pod nohama. Jediným východiskem byl útěk pryč z NHL. A také se tak stalo. V ruské KHL však na něj žádná sláva už rozhodně nečekala.