Tomáš Hertl po prvním zápase přiznal, že byl dojatý. Jak jste to měl vy?
Tomáš je z Prahy, já bydlím kousek od Prahy v Benátkách. Ale bylo to pro mě taky dojemné, když si vezmu celou svou kariéru. Ještě před sedmi lety jsem hrál první ligu v Benátkách nad Jizerou a teď mám možnost tady hrát za tým NHL. To je něco neskutečného. Hrozně si vážím, že jsem tu možnost měl, protože každému se to nepoštěstilo. Měl jsme tady rodinu, rodiče mě sice už v Americe viděli hrát, ale třeba brácha mě viděl hrát poprvé. Psal mi včera po zápase, že si vůbec nedokázal představit, že hokej v NHL je takový fofr. Měli místa blízko u ledu, takže o to rychlejší hokej měli. Psal mi, že je na mě pyšný. To mě jako bráchu těší.

Tomáš Hertl ze San Jose se raduje z gólu.
Hertl byl při domácím zápase NHL dojatý. Vzpomínal, jak zametal a sbíral perníky

Jak vysoko řadíte, že jste měl možnost zahrát si NHL v Česku?
Je to samozřejmě jeden z dalších zážitků. Jako když jsme tady vyhráli s Libercem titul, nebo teď když jsme vyhráli s nároďákem bronzovou medaili. Je to další zážitek, který si budu pamatovat do konce života. Je plno českých hráčů, kteří byli stoprocentně kvalitnější než já a v Praze si nikdy nezahráli. Musím si toho cenit a jednou můžu říct třeba svým vnoučatům a dětem, že jsem hrál v Praze zápas NHL.

Jako obránce jste se dost netypicky postavil i na slavnostní vhazování, o které se postaral Jaromír Jágr. Jaký to byl zážitek?
Věděl jsem to už od včerejška, vybrali mě hlavně proto, že jsem Čech. Byla to asi moje první i poslední bule. Užil jsem si to. Jsem rád, že jsem mohl Jardovi podat ruku, nikdy předtím jsem ho nepotkal. Je to legenda, jeden z nejlepších hráčů historie. Je to pro mě další zážitek, co se týče zájezdu do Prahy, který jsme jako tým měli. Budu na to vzpomínat do konce života.

Let do San Jose bude trochu ponurý

Odvážíte si ale dvě porážky. To asi hodně mrzí, že?
Samozřejmě to mrzí, protože jsme chtěli odvést alespoň jedno vítězství, aby se nám letělo jedenáct hodin do San Jose trošku líp. Takhle bude asi v letadle trošku ponurá atmosféra. Dneska jsme ale neodehráli špatné utkání. Jenom škoda, že jsme dostali rychle druhý gól, když dal Couture na 2:1. Asi jsme měli hrát trpělivěji nebo si to víc hlídat. Bohužel jsme dostali z otočky zpoza brány takový špatný gól, zrovna jsem u toho byl. To asi rozhodlo, pak přidali hned třetí. Ve třetí třetině jsme měli šance, ale už jsme na to nedokázali vůbec odpovědět.

Zprava Nino Niederreiter a Roman Josi (Nashville) se radují z gólu.
Je skvělé, že nás vzali do tak hokejové země, zářil hrdina zápasů NHL v Praze

Vy sám jste se dostal ve třetí části do dvou dobrých šancí. Tak moc jste chtěl napomoct k úspěchu v Praze?
První střela přišla, když jsme hráli oslabení. Situace takhle vyplynula, že jsem mohl podpořit útok. Snažil jsem se vystřelit, byla z toho dobrá bule, pak jsme měli ještě další dvě střely od Vlasice. Pak tam byla šance, kdy mi to Sturm dával zpoza branky, ale puk byl furt za brankou. Snažil jsem se aspoň třeba trefit gólmana, aby se to někam odrazilo. Bohužel jsme trefil boční síťku a nic z toho nebylo. Bylo to výborné střídání od čtvrté lajny. Dostali jsme je tam v tu dobu na lopatky a v powerplay chybělo asi trochu štěstí. Šance tam byly, kluci se tlačili do brány, ale gól z toho nepadl.

Fanoušci vás ve třetí třetině také hnali za vyrovnáním. Vnímal jste to?
V obou zápasech byli fanoušci skvělí. Překvapilo mě, že tu bylo hodně příznivců Nashvillu. Diváci nás podporovali v obou utkáních a mrzí nás, že jsme nevyhráli aspoň jeden zápas.