Konečně je to tu. Začíná nová sezona zámořské NHL. Po pražském a stockholmském předkrmu vypukne ze čtvrtku na pátek ve Spojených státech a v Kanadě hokejové šílenství. Připravují se ostřílení mazáci i natěšení fanoušci.

Někomu se ale kolena třesou o něco víc. Nováčkům. Mladíkům, které jejich debut v nejlepší hokejové lize planety teprve čeká. Někteří neuspějí a zapadnou, z jiných možná vyrostou hvězdy.

To se čeká hlavně od Stevena Stamkose. Jednička letošního draftu už má svou premiéru v NHL za sebou. Neprožil ji v Tampě, za kterou hraje, ale ve stověžatém městě nad Vltavou. Ve dvou pražských duelech s newyorskými Rangers si nepřipsal ani bod, ale svůj ohromný talent naznačil.

„Nejsem ani moc nervózní. Asi proto, že to není Tampa nebo jiné severoamerické město, o kterých jsem snil, že tam budu hrát svůj první zápas v NHL,“ řekl osmnáctiletý Stamkos kanadské televizi TSN před prvním pražským duelem. „Určitě jsem si nepředstavoval, že to bude v Evropě. Ale je to dobrodružství,“ dodal rodák z kanadského Markhamu.

Stamkos se narodil v roce 1990. Tehdy byl například draftován Jaromír Jágr. A mnozí doufají, že se ze Stamkose brzy stane hvězda srovnatelná s českou osmašedesátkou. V minulé sezoně vstřelil Stamkos v nižší soutěži OHL v jednašedesáti duelech 58 gólů a na dalších 47 nahrál.

Bude z něj nový Jágr nebo Crosby? To ukáže nadcházející ročník NHL…

První zápas? Vzpomínka na celý život

Být jedničkou draftu ovšem automaticky neznamená předplacené místo v sestavě. Patrick Kane, který byl číslem 1 v roce 2007, to dobře ví. V minulé sezoně sice získal Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka, ale nechybělo mnoho a vůbec se v dresu Chicaga neobjevil.

„Teď se tomu směju,“ vzpomíná Kane. „Chicago mi dopředu slíbilo, že budu hrát minimálně prvních devět zápasů v NHL, než se rozhodnou, co se mnou. Myslím, že toho dost litovali, protože v přípravě jsem byl strašný,“ směje se mladík.

První duely naostro se mu ale povedly a v týmu zůstal. Na své premiéry mezi elitou dodnes vzpomínají i nejzářivější hvězdy soutěže.

„Když jsem oblékal dres před prvním mačem v NHL a věděl, že budu hrát, třásla se mnou zimnice. Byl to dost děsivý zážitek,“ usmívá se Eric Staal z Caroliny.

„Ve svém prvním utkání jsem krásně obešel obránce Panterů a trefil tyčku,“ vzpomíná kapitán Tampy Vincent Lecavalier. „Pak mi trvalo osm zápasů, než jsem dal svůj první gól. Strašně mě tehdy štvalo, že se to nepovedlo hned napoprvé,“ říká dnes střelec skoro tří stovek gólů v NHL.

Skvěle se naopak povedla premiéra v zámoří Slovinci Anze Kopitarovi. Nejproduktivnější hráč Los Angeles debutoval v Anaheimu. A dal Kačerům dva góly.

„Nikdy na to nezapomenu. Netušil jsem, co mám čekat. Před zápasem jsem byl opravdu nervózní, ale spoluhráči mi pomohli,“ vypráví Kopitar. „A večer po zápase byl můj mail plný gratulací od mých slovinských kamarádů.“

Kdo zazáří z mladých Čechů? Šanci má Voráček

Uplatní se v nové sezoně mezi nováčky i některý z českých hokejistů? Těžko říct. Záleží na mnoha okolnostech. I na štěstí. Zaujmout by ale mohl třeba Jakub Voráček. Devatenáctiletý rodák z Kladna je velkou nadějí Columbusu.

Loni se do kádru ještě neprosadil. Na farmě v Halifaxu ale v 68 zápasech nastřádal 119 bodů. Také zesílil a přibral na váze. A v letošní přípravě si ho v Columbusu nemohli vynachválit.

„Má neuvěřitelně rychlé ruce a skvělou práci s pukem. A má dobré hokejové myšlení,“ řekl o Voráčkovi generální manažer Blue Jackets Scott Howson. „Přibral za rok dvacet liber, takže tvrdě pracoval. V juniorské lize byl dominantní, NHL je pro něj další krok,“ věří mu Howson.

V sedmi přípravných utkáních nasbíral Voráček osm bodů. Jako nejproduktivnější Čech. A plánuje kráčet ve stopách svého velkého vzoru.

„Když jsem byl malý, díval jsem se v televizi, jak Jaromír Jágr hraje v Pittsburghu. Když jsem ho viděl, věděl jsem, že chci jednou také hrát v NHL. Byl to pro mě hrdina,“ vyznává se Voráček z obdivu k Jágrovi.

Velký den mladého Čecha přijde v pátek. Měl by nastoupit v dresu Columbusu na ledě Dallasu. V druhém útoku. Klub věří, že je na to připraven.

„Viděli jsme jeho přeměnu z mladého kluka na dospělého. Je mu teprve devatenáct, ale jeho hra je zralá. Pokud bude dělat to, o čem si myslíme, že na to má, bude pro nás velkou posilou,“ chválí Voráčka trenér Blue Jackets Ken Hitchcock.