Neúnavného dělníka ledu si všimli v organizaci Boston Bruins. V jednom týmu se tak sejde s nejlepším českým hokejistou současnosti Davidem Pastrňákem.Při pohledu na mapu Spojených států Amerických lze zjistit, že se bývalý pardubický hokejista a stále velký patriot  stěhuje napříč celou zemí. Ze západu na východ. 

Měníte turistický ráj a vysoce komerční město za, v tomto ohledu, šedý Boston. Jste rád, nebo je vám to líto?
(úsměv) Vzhledem k tomu, že už mám dvě děti. Ty svobodné, lépe řečeno bezdětné roky, jsme si s manželkou užili ve Vegas až dost. Tím, že máme malé děti, se člověk už stejně nedostane k nočnímu životu. Oběma nám ten přesun nijak nevadí. Do Bostonu se těšíme. Je to krásné historické město.

Hvězdný hokejista Igor Larionov přijel do Hodonína s ruskou dvacítkou.
Hvězdný Larionov o hokeji i víně. Tichonov? Radši jsem hrál pod Bowmanem, říká

Naznačujete tím, že jste si užívali nočního života?
Aby nedošlo k omylu. Měl jsem na mysli, že ve Vegas bylo spoustu koncertů a různých show. Dostávali jsme na akce lístky zadarmo v rámci spolupráce organizátorů s hokejovým klubem. Bylo to v tomto ohledu super.

Co Tomáš Nosek a hazard?
Hazard rozhodně není můj přítel. Neříkám, že jsem si nebyl zahrát v kasinu, párkrát jsem tam za ty čtyři roky zavítal, ale spíše jsem tam bral návštěvy, které za mnou přiletěly. Zahráli jsme si spolu a byla to spíše zábava. Nechodil jsem tam za účelem něco vyhrát. To je v případě amerických kasin nesmysl. Bavil jsem se s několika lidmi, z herního byznysu a ubezpečili mě, že kasino vždycky vyhraje. Jednou za čas vyhrát můžete, ale pak vám to seberou zpátky.

Kostlivec ve skříni

Chtěl jste v Las Vegas zůstat, nebo jste změně hokejové adresy dvakrát nebránil?
S Vegas jsem se nedohodl, takže se stal ze mě volný hráč. V Golden Knights už o mě zájem nebyl. Podepsal jsem tedy týmu, který o mě zájem projevil.

Moc dlouho jste na trhu volných hráčů nezůstal. Boston po vás sáhl hned první den. Jak se to celé upeklo?
Když už o vás nemají zájem, může se rozjet jednání s dalšími kluby. Zhruba týden dopředu. Tedy bez konkrétních nabídek.

O Bostonu se hodně mluví. Bude mít tým hodně velké ambice?
Pro mě je číslo jedna, jestli má tým šanci vyhrávat. Měl jsem i další nabídky, ale když se ozval Boston, tak jsem neváhal. Když jsem se nedokázal s Vegas domluvit na další spolupráci, tak Boston byl na prvním místě. Jejich první lajna patří dlouhodobě mezi nejlepší, teď přivedli další hráče. Ten tým je dost silný. Jak už jsem říkal, jsem tam kvůli týmovým úspěchům. Když jsem se první rok dostal do finále Stanley Cupu a prohrál jsem, tak mi tam zůstává kostlivec ve skříni, který mě trochu straší. Vím, že by chtěl každý vyhrát, ale proto tam jsem. Povedlo se mi jít do týmu, který má nejvyšší ambice.

Ondřej Palát se připravuje s prvoligovým Frýdkem-Místkem.
Stanley Cup v Česku. Ondřej Palát ukáže slavný pohár rodnému městu

V Bostonu jste dostal dvouletou smlouvu. Je to větší jistota oproti předchozím rokům?
Je to určitě jiné. Čtyři roky po sobě jsem měl jednoletou smlouvu, to není žádná velká jistota. Je jasné, že stále hrajete o další kontrakt a nevíte, co bude dál. Konkurence tam je obrovská, tak jsem si kontrakt musel každý rok uhrát. Jsem rád, že jsem si to teď minulou sezonou vysloužil na dva roky. Neříkám, že to je velká jistota, mohou vás kdykoli vytrejdovat.

Už v loňském roce jste se kvůli věku ocitl ve skupině nechráněných hráčů. Vaše působení v Las Vegas bylo na vážkách. Proč jste nakonec u Zlatých Rytířů setrval?
Je to pravda. Jendou nohou už jsem byl z Vegas pryč. Nakonec mi z ničeho nic zavolali, že by mě chtěli zpátky. Tak jsme se ještě na rok domluvili.

Přitom v poslední sezoně jste Vegas bodově táhl. Na čísla v NHL je kladen největší důraz, tak proč jste management neoblomil?
NHL je tvrdý byznys. Nemusíme se bavit o mně, stačí se podívat na nejlepšího brankáře minulé sezony, který byl Marc André Fleury. Podívejte se, jak se k němu ve Vegas zachovali. Také se s ním nemazali a vytrejdovali ho.

Nastupoval jste ve čtvrté lajně. Není tak na očích?
Bavíme se o NHL. Jedná se o nejlepší ligu světa. Hrají v ní ti nejlepší hráči. Takže i ve čtvrté lajně nastupují dobří hokejisti. Je to jenom o to, s kým hrajete. A kolik času dostanete na ledě. To je celé. A jak bylo vidět v loňské sezoně, když jsem ten čas i spoluhráče dostal, projevilo se to hned na statistikách.

V Bostonu se setkáte s momentálně nejlepším českým hokejistou. Jak dobře se s Davidem Pastrňákem znáte?
Párkrát jsme se potkali. Pozdravili jsme se, ale moc se nebavili. Dobře se neznáme, ale to se určitě rychle změní. Už se na to těším. Bude radost být s nejlepším Čechem v jednom týmu. A vůbec být s českým hráčem v jednom týmu. Ve Vegas jsem žádného krajana ani slovenského hokejistu neměl.

V jednom dresu se sice setkáte ale určitě ne v jedné útočné řadě, jako David Krejčí. Po Pastrňákovi asi černou práci nikdo nemůže chtít?
To bych úplně netvrdil. Člověk nikdy neví, co se může stát. Pasta je tam od toho, aby dával góly. Má proto všechny předpoklady. Ale neřekl bych o něm, že neumí bránit. Určitě umí, protože jeho statistiky plus/minus nejsou špatné. Jeho ofenzivní činnost ale vyniká tak, že ta defenzivní není vidět. Neřekl bych ale to, že není na ledě od toho, aby nebránil. V NHL musí umět bránit každý, jinak vás tam nenechají hrát.

David Krejčí, hvězdná posila HC OLomouc
Krejčího plat v plecharéně? Kvůli Olomouci odmítl v Bostonu miliony dolarů

V Bostonu alespoň národnostně nahradíte Davida Krejčího. Je výhoda jít do klubu, kde jsou čeští hokejisté historicky dobře zapsaní?
Určitě. Jsem rád, že tam nějací Češi budou. Jak jsem již říkal, moc jsem jich za ty roky v jednom týmu nepotkal. Boston je známý tím, že sází na české hráče. Ať už to je David Pastrňák, David Krejčí, nebo dříve Vladimír Růžička, Jirka Šlégr, Tomáš Kaberle a hrál tam i Jarda Jágr. Český hokej tam má dobré jméno. Stačí se podívat, kolik je tam mladých českých kluků nadraftováno.

Jak se vám v Bostonu hrálo, když jste tam dorazil v roli soupeře?
Pokud mě paměť neklame, tak jsem tam ještě nikdy nevyhrál. Ať už se jednalo o přípravné zápasy s Detroitem nebo soutěžní s Vegas. Konkrétně proti první bostonské lajně bylo těžké nastupovat. Člověk musel být neustále obezřetný, protože každý prostor, každou malou chybičku uměla potrestat.

Kdy se budete přesouvat do nového působiště?
Řešíme vízum, je s tím kvůli covidu trochu problém. Někdy v příštím týdnu už bychom chtěli letět do Ameriky a trochu se rozkoukat v novém prostředí.

Vždy se budu rád vracet

Na novou sezonu v NHL se připravujete v Pardubicích. Trénujete v malé hale. Je příjemné se opět vrátit do známého prostředí?
V Pardubicích jsem vyrůstal odmala, prošel jsem tady všemi kategoriemi až do áčka. Vždy se sem rád budu vracet. Doufám, že se mi ještě jednoho dne podaří zahrát si zápas za Pardubice. Jsem rád, že je možné tady chodit v létě na led.

Měl jste individuální trénink. Dostanete se na led i s A-týmem Dynama?
Byl jsem i s áčkem, ale spíše se zaměřuji na individuální činnost. Ta je pro mě důležitá, protože jsem to nikdy moc nedělal. Hokej je hodně rychlý, tak se snažím pracovat na bruslení a činnostech na malém prostoru. Na to pak během sezony na trénincích není tolik času. Teď se na tom snažím pracovat s Jirkou Šejbou mladším.

David Krejčí z Bostonu.
Nejen asistence. Krejčí uměl sázet i hattricky, v play-off soupeře demoloval

Napadne vás mezi známými maninely, že to bude už deset let, kdy jste začínal hrát za extraligové Pardubice?
Právě jsem nad tím přemýšlel, když jsem měl ve středu narozeniny. Vzpomínal jsem na to, že jsem v devatenácti vyhrál se spoluhráči titul. Utíká to hrozně rychle, bude mi třicet. Pomalu hokejový veterán (usmívá se). Nová výzva v Bostonu mě udržuje v bdělosti, musím pracovat každý den, abych se tam udržel.

Když jste zmínil pardubický titul z roku 2012, tak jste tehdy sbíral své první extraligové starty. Jakou váhu pro vás trofej z té doby má?
Pro mě to byla první sezona v A-mužstvu, byl jsem začátečník. Hrál jsem nějaké zápasy v základní části, v play-off už jsem bohužel nedostal důvěru. Nedá se nic dělat, byl jsem součást týmu. I v NHL jsem se naučil, že být součástí týmu není nic špatného. Ten titul mám, nikdo mi ho neodpáře. Jsem vděčný, že jsem u toho mohl v devatenácti letech být. Pro mě to byla škola.

Plánujete se jednou vrátit a být ve velkých zápasech přímo u toho?
Samozřejmě by to bylo něco jiného, kdyby se na tom člověk podílel přímo na ledě. Uvidíme, to je otázka do budoucna. Nerad říkám, co bude. Pro mě je teď nejdůležitější, abych se připravil na novou sezonu a aby mi vydrželo zdraví. Bez toho to nejde. Už jsem se několikrát přesvědčil, že když jsem zdravý a věřím si, tak můžu něco dokázat.

Stihl jste i v předchozí sezoně sledovat výsledky Dynama?
Vždy se snažím Pardubice na dálku sledovat, to je jasné. Jsem rád, že se to tady zvedlo a kluci udělali čtvrtfinále. Myslím, že pozitivem je příchod nového majitele, za mě je to plus. Doufejme, že Pardubice se vrátí na příčky, kam jsme dřív patřili.

David Jiříček stihl v uplynulé sezoně premiéru v seniorské reprezentaci, ale zahrál si i na dvou mládežnických mistrovstvích světa do 18 a 20 let.
Sbírá ocenění. Hlavu mi to nemotá, tvrdí hokejový talent Jiříček

Před sezonou Pardubice přivedly několik nových hráčů. Budou podle vás už nyní mít ambice na nejvyšší příčky?
Myslím, že ambice tam jsou. Je to cítit i z přípravy, posílilo se na všech postech. Byl jsem s nimi na nějakém tréninku, tak jsem to viděl. Musí si to sednout, pak z toho může být lepší výsledek než loni.

Kariérou vás provází číslo 92 na dresu. Proč a když není k dispozici máte v záloze jinou variantu?
K dvaadevadesátce jsem se dostal až, když jsem si v pardubickém áčku nemohl vzít svoje oblíbené číslo, kterým byla devatenáctka. Zvolil jsem si devadesát dvojku, protože jsem se narodil v roce 1992. Tu moc nikdo nenosí, takže nemám problém ji získat. Když jsem hrál v Grand Rapids na farmě Detroitu a zjistil, že je volná devatenáctka, tak jsem si ji zase vzal. Jenže ve Vegas ji měl Reilly Smith, tak jsem se vrátil k devadesát dvojce. Pokud to bude možné, tak už u ní zůstanu.

ČEŠI V BOSTON BRUINS

Vladimír Růžička (1990 – 1993), Petr Prajsler (1990 – 1991), Pavel Kutlák (2000 – 2001 a 2002 – 2004), Pavel Kolařík (2001 – 2002), Ivan Huml (2001 – 2004) Michal Grošek (2002 – 2004), Jiří Šlégr (2003 – 2004 a 2005 – 2006), Zdeněk Blatný (2005 – 2006), Petr Tenkrát (2006 – 2007), Petr Kalus (2006 – 2007), David Krejčí (2006 – 2021), Vladimír Sobotka (2007 – 2010), Tomáš Kaberle (2010 – 2011), Jaromír Jágr (2012 – 2013), David Pastrňák (2014 – stále v angažmá), Jakub Zbořil (2018 – stále v angažmá), Ondřej Kaše (2019 – 2021), Daniel Vladař (2020 – 2021), Tomáš Nosek (nově v angažmá).