Po jmenování Jiřího Čelanského do funkce hlavního kouče pak zůstal jedním z asistentů do konce sezony 2012/2013. V sezoně 2013/2014 se ale vrátil k chomutovským juniorům. Ve středu dopoledne absolvoval po představení týmu s Piráty první trénink.

Na prvním tréninku jste začal docela zostra. Byl to jenom můj pocit?
Myslím, že to byl jenom váš pocit. Byl to standard, který musíme nastolit.

Hlavním úkolem je připravit mužstvo na baráž. Situace je tak vážná, že teď půjde hlavně o záchranu?
Teorie hovoří, že je tady ještě nějaká šance se baráži vyhnout. Ale cílem je dát dohromady tým, vtisknout mu novou tvář, sebedůvěru a naučit se znovu vyhrávat. To je klíčové pro přípravu na baráž.

Je to překvapení, že vedení Pirátů sáhlo po vás?
To není o překvapení, jsou situace v životě, které nastávají. Člověk se s nimi musí srovnat a reagovat na ně.

Mužstvo Pirátů znáte, protože trénujete chomutovské juniory a v podstatě jste stále na stadionu. Je to výhoda?
Je to určitá výhoda, ale není to přednost a to, co by nás mělo zázračně spasit. S některými hráči se znám už hodně roků, některé jsem měl v juniorské reprezentaci, i těch je dost. Další znám z jiných působení. Je to výhoda, ale není to samospasitelné.

Všichni si slibují, že přinesete do hry řád, disciplínu, tvrdost do tréninků. Je to tak, že mužstvo teď potřebuje ráznější ruku?
Co bych chtěl přinést, padlo už v otázce. Takhle pracuji pořád a je to jediná cesta ke záchraně extraligy v Chomutově.

Mužstvo jste viděl hrát v průběhu sezony, co podle vás týmu chybělo?
Chci napravit to, co nefunguje a co je potřeba zlepšit. Je to dost věcí řád, kondice, systém, organizace hry, sebedůvěra. Skoro všechno. Tým je poslední, nezažil radost z výhry už hodně dlouho, což je velmi nebezpečná záležitost. Je to přímo smrtící stav pro psychiku hráčů, i těch, kteří už mají obrovské zkušenosti a mají hodně nahráno. Musíme udělat všechno proto, abychom to obrátili.

V loňské sezoně se Piráti taky zachraňovali, ale letos je situace ještě vážnější. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Řekl bych, že situace je pro nás úplně jiná. Mužstvo má za sebou o mnoho méně vítězství. Odnaučili jsme se vyhrávat. To je jedna část. Druhou částí je, jestli nám něco chybí ve hře, v kondici, v systému, v těch hokejových věcech.

Současný hokej je hodně o fyzické připravenosti. Tým byl za trenéra Turka na fyzických testech a podle výsledků potřebují hráči nabrat kondici. Budete muset pár extraligových utkání kvůli tomu obětovat?
Máme čtyři „lajny", máme hráče na farmě v Kadani, nechci obětovat žádný zápas. Říct, že jsme unavení, to není cesta. Touto cestou nemůžeme jít, nemůžeme říkat, jsme unavení, měli jsme malou pauzu. Je tady spousta hráčů, kteří dokážou zaskočit, máme tady mladé hráče. Je to jenom o tom, vždy sáhnout na správné hráče, správně se trefit při výběru a zapomenout na to, že například dnes máme těžší nohy. Tady to vůbec nepatří do uvažování kolem týmu.

Jak jste spokojen s kádrem?
Nemůžu říct, jestli jsem spokojený nebo ne. Musím respektovat „status quo" (stávající stav, pozn. red.). Věřím těm, co tady jsou. Nedokážu ukázat ani na jednoho hráče, který by nebyl hokejista a který by za sebou neměl lepší sezonu než současnou.

Právě že to mužstvo vypadá na papíře hodně slušně…
Papír je jedna věc a tabulka extraligy je druhá věc.

Na vás je tedy přenést ty kvality z papíru na hřiště?
O to se budeme snažit s realizačním týmem. Máme podporu managementu klubu, což je důležité.