To všechno kvůli „Turnaji století“. Lidé zbožňovali „své“ zlaté hochy, kteří překonali všechny nástrahy a získali nejcennější medaili. „Když jsme přiletěli do Prahy, říkal jsem si, co se tu stalo?“ vyprávěl (jen naoko vážně) kouč Ivan Hlinka.

Hrdost, to je slovo, které nemalou část z vás napadne při zmínce o Naganu. K tomu ještě naskočí husí kůže. Tak schválně: Co s vámi dělají archivní snímky a videa?

ČR - Kanada na MS v hokeji v roce 1997.
Jak Češi zářili v hokeji. 1997: Hravost proti zlé Kanadě

Pondělí 23. února 1998. Vítání na starém ruzyňském letišti. Z vládního speciálu se vyhrnula veselá družina. Kapitán Vladimír Růžička, Jaromír Jágr, brankář Dominik Hašek… Dav šílel. „Je to nádherné přivítání,“ povídal další z party Jiří Dopita.

Zdroj: Youtube

Špalíry lidí podél Evropské třídy, houkající auta. Všude vlajky a pomalované tváře a transparenty Hašek je bůh, Hašek na Hrad. 

Zpoždění vadilo málokomu. Po cestě na Staroměstské náměstí ještě hokejisté zamířili k Václavu Havlovi. Tehdejší prezident je přijal na zahradě své střešovické vily (pár hodin poté, co se vrátil z nemocnice).

Dovolte na těchto řádcích odhalit jedno tajemství, které zná málokdo.

Trenér Luděk Bukač (vpravo) si při vzpomínkách na MS ve Vídni pochvaloval nekonfliktní atmosféru v týmu.
Jak Češi zářili v hokeji. 1996: Spanilá jízda do Prahy

Triumfální cestu sledovalo i pár Rusů. Řekli byste paradox. Ale náhoda to nebyla. Šlo o pár agentů, kteří z domu na klíčové křižovatce u ulice Dělostřelecká špehovali s dalekohledy. „Nezapomenu, jak se tvářili. Kysele,“ vzpomíná pro Deník sousedka Lucie Stočesová.

Dnes už je dům opuštěn (byť dle katastru pořád patří ruské federaci).

Zpět k hrdinům a poctám. „Zasloužili jste se o to, že v naší zemi byla a několik dní ještě bude dobrá nálada,“ uvedl tehdy Havel, který si přiťukl s hokejisty slivovicí.

Petr Bříza a jeho zákrok v premiérovém zápase samostatné České republiky. Situaci proti Američanům hlídal i obránce Antonín Stavjaňa.
Jak Češi zářili v hokeji. Rok 1993: Bronz v Německu a stesk či vztek Slováků

Po krátké návštěvě odjela reprezentace do centra. Mimochodem, už byl večer, zima. Ale komu to vadilo? „Policisté prosí, aby sem už nikdo nechodil,“ opakovali televizní reportéři v přímém přenosu. 

Marně. Přesné číslo nikdo neví, nicméně jen na Staroměstském náměstí a v jeho bezprostředním okolí se tísnilo snad až 200 tisíc lidí. 

Bláznivých příhod z vítání po Naganu byla spousta. 

Třeba asistent trenéra Slavomír Lener přišel o knír a po cestě se prý týmu někde ztratil. Nebo jeden z hráčů daroval prsten ne ženě, ale masérovi.