Škodovka ho v mistrovské sezoně 2012/13 pustila do ruské KHL, aby Gulaš poté tři a půl roku válel ve švédském Färjestadu. Na jaře ale severskou misi ukončil a zamířil zpět do Plzně, kde by měl být jednatřicetiletý rodák z Českých Budějovic jedním z tahounů indiánského týmu.

S jakými pocity vyhlížíte start extraligy?
Těším se. Poslední zápasy v přípravě jsme odehráli slušně. Pořád je tam sice pár věcí, které musíme zlepšit, ale teď se soustřeďíme na start. Na úvod nás v pátek čeká doma Litvínov, ale když zopakujeme výkony ze závěru přípravy, tak můžeme uspět. A dobře začít je důležitý.

Dá se v předstihu odhadnout, že vás čeká dobrá sezona?
Nějaký pocit mám, ale nechci ho ventilovat. Máme zdravý, dobře namíchaný tým, ale je před námi strašně dlouhá cesta. Tím, že se teď do mančaftu vrátil ještě Dominik Kubalík, tak naše síla jen vzrostla, ale realita se ukáže až v zápasech.

Posilovala Plzeň, ale i další extraligové celky. Sledoval jste, kdo a jak nabíjel kádr?
Ani ne. Já se soustřeďuju na náš tým a o soupeřích mám jen nějaké povědomí. Ale soudím, že extraliga by měla být atraktivnější a mělo by být na co koukat.

Bude Škodovka tak silná, jak se ze soupisky zdá?
To si netroufnu říct. O naší síle mluví hlavně novináři, ale do sezony musíme jít s pokorou. Nějaké cíle sice máme, ale teprve v průběhu extraligy se ukáže, jak na tom skutečně jsme.

Jaký dojem z mužstva máte?
Jak už jsem řekl, jde o mix zkušenosti a mládí. V bráně máme Míru Svobodu, mladého gólmana s potenciálem, schopného tým podržet. Před ním operuje mladá obrana proložená zkušenými hráči. A útok? Ten je hodně silný. V koncovce to sice ještě není ono, ale i to se věřím změní k lepšímu.

Jako jedna z opor mistrovské Plzně můžete porovnat tehdejší a současný tým. Co vám vychází?
No, že mi tehdy bylo šestadvacet a Martinu Strakovi čtyřicet. Ten by klidně mohl hrát extraligu i teď, takže za veterána se nepovažuju. Tenkrát tu bylo víc starších hráčů a všechno si sedlo. Se sestavou se téměř nehýbalo a lajny šlapaly. Teď mám kolem sebe mladý kluky a znovu bude důležitý, aby nám to klapalo. Budu se jim snažit ukázat, jak toho dosáhnout.

Kromě role rádce se od vás budou čekat góly i schopnost táhnout mužstvo v těžkých chvílích.
Nějakou roli v týmu mám, ale není to jen o jednom dvou hráčích. Je to o celém mužstvu. Jen když potáhneme za jeden provaz, tak můžou přijít úspěchy.

V elitním plzeňském útoku operujete s Ondřejem Kratěnou a centrem Tomášem Mertlem. To už je nějaká koncentrace zkušenosti a ofenzivní síly. Souhlasíte?
Ale jo. Jen Mertlíka v přípravě malinko zbrzdily zdravotní trable, ale naštěstí je už zase vpořádku.

Na Mertlově příchodu do Škodovky máte svůj podíl. Jak dlouho se vy dva znáte?
Celý život. Ve škole jsme spolu seděli od třetí třídy, spolu jsme hráli hokej, trénovali. A i když jsme potom nastupovali každý jinde, tak jsme se potkávali v létě při společné přípravě.

Platí stále, že byste v Plzni rád zvedl pohár pro vítěze extraligy?
Jasně. Zatím se mi to nikde nepovedlo. Předtím v Plzni mi pohár utekl tím odchodem do Ruska. Blízko jsem byl i první sezonu ve Švédsku, kdy jsme došli až do finále, ale tam to pak nevyšlo. Tak bych to nyní rád zlomil, ale říkám, že cesta je dlouhá a jsme teprve na začátku.

K úspěchu je třeba i štěstí. Snažíte se Štěstěnu naklonit nějakými rituály?
Možná, když jsem byl mladý, tak jsem nějaké rituály dodržoval. Jenže pak jsem třeba na nějaký zapomněl a vyčítal si to. Tak jsem je raději zrušil a až na takové ty zaběhlé věci při oblékání výstroje nic dalšího nedělám.