Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pardubice se propadají. Proč? Na vině je klima i vadnoucí opory týmu

Pardubice /ANALÝZA/ - Cíl je semifinále. Momentálně tahle věta, která před sezonou zazněla z úst sportovního manažera Dynama Pardubice Dušana Salfického, zní jako špatný vtip. Tým připomíná orchestr, co ztratil noty, basu a vlastně ani moc neví, jaký žánr by měl hrát.

8.10.2015
SDÍLEJ:

Zklamaní hokejisté Pardubic po porážce s Vítkovicemi.Foto: Deník/Luboš Jeníček

Pardubice mají stejně bodů jako poslední Karlovy Vary, sezonu začaly příšerně. Pouze jediný zápas ze sedmi se jim vyloženě povedl, když dokázali rozjezdit Třinec. Jednu nepovedenou sezonu by fanoušci možná odpustili. Teď je pořád ještě mraky času na nápravu, ale zvolna se rýsuje čtvrtý mizerný ročník v řadě. Proč to Dynamu neklape?

1. Klima

Vloni do Pardubic dorazil s velkou slávou Miloš Říha starší. Měl to být spasitel, jenže nebyl. K jeho práci by se našla spousta výhrad. Ale když končil, tak, viditelně hodně otrávený, nepřímo prozradil, že to v klubu neklape, jak by mělo. Několikrát zmínil, že by měly celé Pardubice táhnout za jeden provaz a v daném případě necílil hráče. Tahle replika mířila na vedení.

Když v létě 2012 majitel Roman Šmidberský odstřelil z pozice generálního manažera Zbyňka Kusého, měl plány, jak Pardubice začnou fungovat jinak, že hokejovou horečkou nakazí celé východní Čechy podobně, jak Kometa panuje na jižní Moravě. Jenže tohle neklaplo.

Ano, také kvůli Hradci, který se v regionu nečekaně „vyskytl", Pardubice dostaly soupeře, o kterého vůbec nestály. Ne nazdárka, ale silného soka. Hlavní důvod, proč klub lidé nehltají, je ale ve výsledcích. Fanoušky víc a víc spojují nadávky na vedení, blbá nálada roste. Soutěže, drakiády, klubové akce jsou na nic, když chybí úspěch. Celkové klima uvnitř organizace logicky nemůže být dobré, když důvěra veřejnosti ve vedení klesá. Všechno by asi otočil jenom velký výsledek, jenže tomu se tři roky klub vyhýbal velkým obloukem.

Pokud nepřijde výrazný posun letos, může se rozkymácet židle pod současným generálním manažerem Ondřejem Šebkem. Boss Šmidberský umí být trpělivý, ale ne nekonečně.

2. Trenér nenaplňuje své vize

Vypadalo to krásně, Miloš Říha mladší chtěl hrát podobně jako Američané na posledním mistrovství světa. Oni také neměli ta nejlepší jména, ale každého dokázali uštvat pohybem, utrápit vůlí a elánem. Navíc chtěl kouč zbavit Pardubice neduhů z minulosti, kdy zpravidla po dobrém výsledku následoval totální výpadek, většina soupeřů Dynamo přestřílela i přetlačila. Hrál se tady nemoderní hokej. Progresivní trenér plánoval všechno změnit.

V létě se zdálo, že je všechno na dobré cestě, ovšem momentálně je všechno zase tam, kde bylo před rokem. V kaši. Možná i o dost hustší. Na bránu Pardubic létá nejvíc puků v extralize. Jejich střely? Druhý nejhorší výsledek v soutěži a o potenci škoda mluvit.

Američany tým připomíná, jenže ty z roku 2003, kteří skončili na MS třináctí. A tohle kouč nechtěl. Otázkou teď je, zda svoje myšlenky hráčům nedovede předat, nebo oni sami nevěří, že budou fungovat. Ostatně na tohle si stěžoval už vloni jeho otec. Hláška: „Víme, co hrát, ale hráči to neplní," byla hodně častá.

3. Manažer potřebuje bombu

Na papíře nese zodpovědnost za podobu týmu, co jde na led, Dušan Salfický. On má vybírat hráče, rozhodovat o jejich příchodech, nebo odchodech. To samé platí i v otázce trenéra, bývalý brankář je jeho přímým nadřízeným. On, společně s generálním manažerem Ondřejem Šebkem si Miloše Říhu mladšího vybrali. Pokud bude muset klub kouče vyrazit (byla by to šestá změna od roku 2012), šlo by i o jejich fatální selhání, že vybrali špatně.

Otázkou ovšem je, jestli má Salfický opravdu tak volné ruce, jak by mu titul jeho funkce přikazoval. Jestli ano, vypadají některého jeho kroky dost rozpačitě. Namátkou? Kňazev, Gašparovič, Halász vloni, teď Bokroš. Slovenský obránce rozhodně nedorazil s vizí, že bude hrát čtvrtou obranu. Dalším velkým tématem je situace kolem brankáře Vejmelky. Pro Pardubice je to poklad, eso do budoucna. A nikdo mladíka a jeho rodinu nedokázal přesvědčit, že zkrátka nesmí zůstávat v Třebíči.

Pokud má Salfickému uvnitř klubu nehází nikdo pod nohy klacky, má problém, že mu zatím chybí bomba, kterou každý sportovní manažer jednou za čas potřebuje trefit.

4. Chybí centr

Petr Sýkora nemá čísla, která se od kanonýra jeho formátu čekají. Z části je to jeho vina, z části ne.

Za prvé je asi nesmysl čekat, že jeho raketová rychlost vydrží do čtyřiceti, to zkrátka nejde. Trenér musí přijít na to, jak může být veterán týmu platný, i když už není schopen každému obránci ujet. Na extraligu je Sýkora stále nadstandardní zboží.

A teď část B, potřebuje středního útočníka, se kterým si sedne. Do sezony šly Pardubice bez jedničky na pozici centra. Původně Miloš Říha počítal s tím, že by klíčovou pozici mohl zastat Tomáš Rolinek, jenže od toho nakonec ustoupil s tím, že se Rolinek lépe cítí na levém křídle.

Pokusy, že se uprostřed prvního útoku točí Nahodil, Poulíček a Tomášek vypadají spíš zoufale a na náhodu. Třeba se někdo chytne… Klub vzal na zkoušku Tomáše Divíška, který do elitní lajny sice nezapadl, ale hlouběji v sestavě si místo našel. Když se jeho hra začala zvedat, tak ho klub vyhodil s tím, že jeho test končí.

Celé vedení teď musí litovat, že na konci minulé sezony Říha starší tak vymetal s mladým Špačkem a spíš ho otrávil, než že by pracoval na jeho vývoji. I to přispělo k tomu, že si odešel zvykat na NHL do kanadské juniorky. Teď by se zázračný mladík s geniálním hokejovým mozkem hodil. Protože pokud nepřijde na klíčovou pozici opravdová posila, Sýkora 25 gólů za sezonu nenastřílí, sám se nezvedne. A to si pište, že jeho trefy budou ještě zatraceně potřeba.

5. Opory vadnou

Nemůžete říct ani písmeno proti Rolinkovi, ten při každém střídání vypustí duši. Slušně vypadají i Gregorc s Čáslavou a svoje si odvede i Marcinko. Jinak ale stojí výkony hvězd za starou bačkoru. Od Tybora, Svobody, Havlíka, Nahodila, Starého a Sýkory potřebuje tým mnohem víc.

Ano, je to sport, nedaří se vždycky, snad jenom Crosby dovede odehrát sezonu bez výkyvů i v případě, že by na křídla dostal dvě popelnice. Jenže aby tolika hráčům klesla najednou forma? To buď zavání nějakým hlubším problémem, nebo chybou v komunikaci na trase trenér hráč.

Do konce první čtvrtiny čekají na Pardubice postupně Liberec, Litvínov, Sparta, Kometa a Hradec. Bez urážky, ale se současnou výkonností si Dynamo říká o pět nezdarů v řadě, což by znamenalo malér. Pak by pomalu začal boj o přežití.

Za poslední roky spadl tým z medailových příček do průměru. Teď začíná hrozit podprůměr, jestli se něco rychle nestane.

Autor: Pavel Ryšavý

8.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Miloš Zeman jmenoval 13. prosince na Pražském hradě menšinovou vládu Andreje Babiše.
16 20

Babišovi ministři převzali jmenovací dekrety a začali pracovat

Letadlo společnosti Air Berlin
6

Lufthansa nakonec nepřevezme rakouskou Niki. Poslechla Evropskou komisi

Nymburská lávka je definitivně uzavřena! Není bezpečná, rozhodli radní

Přesně v 15.37 ve středu prošla po nymburské lávce pro pěší poslední chodkyně. Vzápětí tři muži instalovali na kraj lávky kovovou mříž s cedulí zákazu vstupu chodcům. Je to výsledek jednání radních, kteří z bezpečnostních důvodů nechali lávku uzavřít.  

Lidé nejsou otroci. Papež kritizoval práci v neděli

Podle papeže Františka je poslední den v týdnu pro církev dnem radosti a bez práce. Hlava církve tak dnes na generální audienci obhajovala právo na nedělní odpočinek. Zprávu přinesla agentura AFP.

Babiš chce v budoucnu do Libye poslat české vojáky. Kvůli migraci

Premiér Andrej Babiš (ANO) by chtěl, aby Česká republika perspektivně poslala do Libye vojenskou jednotku na ochranu hranice této země. Úkolem vojáků by byl boj proti migraci. Nyní Česko plánuje na pomoc Libyi poslat peníze. Babiš to dnes řekl novinářům po uvedení nové ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO) do úřadu. 

DOTYK.CZ

Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT