Proč jste se rozhodl pro návrat do Sparty?
Vždycky, když přijde taková nabídka, tak by o ní člověk měl přemýšlet. Už v minulosti jsem tady něco měl, ale vždycky se musí sejít doba. Teď na to byla asi dobrá doba. Hrozně se na to těším, je to pro mě výzva. Je to návrat zpátky, ale už je to hodně let.

Budete mířit na titul?
Nevím, do čeho mě zkoušíte tlačit. My tady máme solidní mužstvo, na kterém budeme samozřejmě ještě pracovat. Bylo by bez respektu, kdybych měl říct, že titul je jasná věc. Je tu hodně parádních manšaftů, se kterými se o to popereme.

Jak vnímáte tlak ve Spartě, která vždycky pomýšlí na nejvyšší příčky?
Kdybych to nevěděl, tak bych sem ani nelezl. Byl jsem v podobné situaci teď čtyři roky v Mannheimu. Je to automatické. Je tu ale hodně dobrých mužstev, nechci je jmenovat, abych na nějaké nezapomněl, která si můžou nárokovat, že chtějí vyhrát. Sparta patří v každém případě mezi ně. My si ale nebudeme dělat žádné zbytečné tlaky. Každý hráč, každý zaměstnanec téhle organizace ví, jaké jsou nároky.

Martin Kohout (na snímku vpravo) si poprvé zahraje extraligu jinde než v Karlových Varech.
Do Komety jsem přestoupil kvůli fanouškům, tým má taky lepší hráče, hlásí Kohout

Pomáhá vám v tom vaše hokejová minulost?
Pomáhá to všechno. Jak hokejová, tak trenérská minulost. Člověk s věkem získává zkušenosti a to pomáhá v každém případě. 

Pomáhá vám vaše sparťanská minulost? V tom, že aspoň víte, do čeho jdete.
Je to hodně let, ale bylo to pěkné. Přišel jsem sem, otevřel jsem dveře a hned mě tam vítaly známé tváře. Hned jsem viděl kluky, se kterými jsem hrával, jako Richarda Žemličku. Sparta má vždycky dobré jméno a určitě pro mě bylo výhodou, že jsem věděl, do čeho jdu. Narovinu si ale musíme říct, že se vracím i do republiky, která je úplně jiná než tehdy, kdy jsem ji opouštěl.

Mluvil jste o doplnění týmu. Už máte představu, kde byste chtěl posílit?
Měli jsme už několik mítinků a na manšaft se díváme společně. Je tam Jarda (Hlinka), Petr (Ton), Miloš (Hořava) i Divoch (Tomáš Divíšek) a v pěti se o tom bavíme. Máme tam pět hlav na to, abychom si řekli, jak manšaft vypadá a čím bychom ho ještě mohli posílit, abychom měli šanci se poprat o nejvyšší mety. Jsou to strašně dobré rozhovory a pro mě je to strašně dobré, protože se potkávám s novými věcmi a musím se rychle učit. V dohledné době se dozvíme, co se s mužstvem může stát.

Není nevýhoda, že jste přišel k týmu v době, kdy už je víceméně postavený?
Já myslím, že to je dobrý základ. Budou tam jenom maličkosti, které se možná změní. Základ je ale dobrý.

Zajímá vás, jak to bylo doposud, než jste přišel?
Ani ne. Já potřebuju subjektivitu, sám si chci poznat hráče a zaměstnance. Dělá to na mě ale dobrý dojem. Samozřejmě se člověk musí zeptat i těch druhých, jak to vidí, ale dojem si chci udělat i sám. To je pro mě důležité. Za těch pár dnů je to dobré, pozitivní. Myslím, že budeme dobře nastartovaní na dobrou sezonu.

Jakub Lev (vlevo) to letos s Hradcem dotáhl až do finále extraligového play-off.
Lev se po šesti letech vrací do Plzně: Manželka mě krotí, ale ať lidi křičí

Byl Miloslav Hořava vaší první volbou pro spolupráci?
Jo, já to beru jako automatické. Pro mě bylo hodně důležité, aby tady Miloš zůstal. Budeme to dělat spolu, nechci se nadřazovat na hlavního trenéra. I manšaftu jsme už oznámili, že Miloš je pro mě rovnocenný partner. Má obrovské zkušenosti, je to fakt dobrý fachman a posunul Spartu zase dál. Je tady dlouho, ví, jak hráči fungují a co na ně platí. Jsem strašně rád, že tady je.

V Česku v posledních letech dominuje Třinec. Budete si z něj chtít něco vzít?
Vždycky bychom se měli učit od těch nejlepších, takže si tam určitě něco vezmeme. Zůstaneme ale věrní tradici a silným stránkám Sparty.

Jaká tedy bude tvář Sparty?
Sparta by vždycky měla být bojovná. Když člověk přijde na Spartu, tak by měl vědět, že je na Spartě. Měla by být bojovná, bruslivá a hlavně bychom se neměli bát hrát hokej. Aby kluci měli sebevědomí a hráli hokej.

Jak náročné pro vás je přesunout se z Německa zase zpátky?
Toho se nebojíme, protože pořád máme kontakt s rodinami a kámoši, které tu máme. Bude to nová výzva, to v každém případě.

Jaký je rozdíl v české a německé kultuře?
Bavíme se o Česku, ale měli bychom se bavit třeba o Praze. Mně se dneska zdá, že tam nevidím žádný rozdíl. Zažil jsem den v Praze a zdá se mi, že je světová. Nejen cenami, ale i kulturou a nabídkou. Je to fakt krásné město. Manželka sem jezdí každý rok hrozně ráda. Jezdíme sem na výlet a je krásná. Kultura se hodně změnila. I lidi. Nechci podceňovat jiná města, neznám je. Když se mě ptáte, tak můžu říct, že západní města můžu srovnávat s Prahou úplně v klidu.

Petr Leška a staronová posila Beranů Roman Vlach
Lešku úpadek Beranů zasáhl. Směřovalo to k tomu, řekl. Návrat bude složitý

Co vám dalo vaše dlouhé angažmá v Německu?
Hodně. V české lize je hodně českých trenérů, málo zahraničních a taky málo hráčů cizinců. Všechno je to o české mentalitě, zatímco v Německu je to spíš multikulti. Zažil jsem tam všechno. Hráče z Chorvatska, Švédy, Finy, Američany, Kanaďany. Je tam všechno. I trenéry jsem takové zažil. Je tam hodně různých stylů, způsobů, názorů a člověk si z nich vezme to nejlepší.

V poslední sezoně jste netrénoval. Jak jste ji tedy trávil?
Strávil jsem ji pestře. Navštívil jsem pár manšaftů hokejových i fotbalových, kouknul jsem se, jak to vypadá v jiných organizacích. Byl jsem ve Švýcarsku, ve Švédsku i tady v jedné organizaci, byl jsem se kouknout i ve fotbale v Bundeslize. Dělal jsem si různé semináře, co se týče týmu a komunikace. Bylo to dobré. Hlava je trošku prázdná, dostal jsem jiný input a člověk teď má dobrou chuť na sezonu.

Co se dá z fotbalu přenést do hokeje?
Strašně hodně. Chci jenom říct, že ve fotbale jsou v některých věcech hrozně daleko před hokejem. Ať už v tom, jak myslí, jak měří všechna data a co jsou schopni vymyslet a vyměřit. I v tom, jak to můžou dál použít. To bylo dobré, to se mi líbilo.

Co jste říkal na postup Německa přes Švýcarsko do semifinále mistrovství světa?
Bavili jsme se o tom už před týdnem a říkal jsem, že když Němci hrají proti Švýcarům, tak jsou schopni je pokousat a porazit. Náhodou to tak bylo. Zas tak hodně mě to nepřekvapilo. Medaili bych jim přál, i jejich trenérovi. Známe se dobře a je to dobrý chlap. Hodně hráčů z nároďáku navíc zůstalo doma. Nechci říct, že je to B výběr, ale hodně jich tam chybí. Byla by to paráda.

A jaký dojem na vás udělal český výběr, který vypadl ve čtvrtfinále?
Nevyšlo to, to se stává. Je to o jednom zápase. Kdyby ho manšaft vyhrál, tak by se na to člověk díval jinak. Nemůžu říct, že bylo něco špatného. Neviděl jsem, že by hráli špatně. Dostali dva góly z buly, to se stane.