„Moje kariéra skončila tak náhle a nebyl jsem na to vůbec připravený. Vzalo mě to na hodně temné místo v mém životě,“ popisuje.

Dnes devětatřicetiletý držitel dvou titulů ze švédské ligy s týmem Skellefteå AIK pomáhá sportovcům s podobným osudem. Je zástupcem hráčů v Asociaci švédské ligy a také generálním ředitelem společnosti PolarCool AB, jež vyvinula systém PolarCap. Ten dokáže výrazně mírnit následky otřesu mozku.

Osudné rozhodnutí

Tehdy v Třinci to byl běžný souboj, ale Andersson ztratil rovnováhu a při pádu se uhodil do hlavy o plexisklo, byť měl helmu, utrpěl otřes mozku. Jenže to v té chvíli netušil.

„Přál bych si, abych měl v té době lepší znalosti o následcích otřesů mozku. Kdybych tehdy věděl, co vím teď, odstoupil bych ihned ze zápasu, speciálně po těch mnoha ranách, které jsem během své kariéry do hlavy dostal,“ ohlíží se zpětně.

Cítil lehčí závratě, ale zápas chtěl dohrát. „Mnohokrát jsem si sám dokazoval, že jsem po hitu v pořádku, a ukážu odvahu. Nenechám své spoluhráče ve štychu a hraju dál. Přesně to jsem udělal i v Třinci, i když jsem se cítil omámený. Dnes bohužel vím, že to byla špatná volba.“

Jen přežít den

Při návratu do Švédska začala Anderssona bolet hlava.

Bolest trvala do dalšího dne. Následující den se změnil na další dny a dny přešly v týdny a měsíce. Příznaky otřesu mozku nezmizely. „Byl jsem zdrcen. Hokej mi byl ukradený. Byl jsem ustaraný a smutný. Příznaky se zhoršovaly, bylo to frustrující, moje hokejová budoucnost byla nejistá,“ popisoval stavy.

Negativní myšlenky a stále nekončící příznaky otřesu mozku Švéda deptaly.

„Ocitl jsem se ve velmi temném období v mém životě a moje problémy začaly postihovat moji rodinu. Ptal jsem se sám sebe, jak budu moci fungovat jako otec mých dětí a opora mé manželce, když už jen přežít běžný den, byla pro mě výzva,“ vypráví.

Nový smysl života

Cesta k uzdravení byla dlouhá. Pro Erika Anderssona znamenala návštěvy psychologa, intenzivní rehabilitace. Pomohla mu podpora rodiny a přátel. Nyní už jeho život vypadá mnohem lépe. Je schopen trénovat mladé hokejisty a fotbalisty a také našel dva smysluplné projekty, v nichž působí. Stal se generálním ředitelem společnosti PolarCool AB a je také zástupcem hráčů v Asociaci hráčů – SICO (Swedish Icehockey Central Organisation), kde nabízí pomoc hokejistům a dalším sportovcům, kteří trpěli komplikacemi po otřesu.

„Jsem rád, že mohu hráčům pomáhat prostřednictvím SICO a také díky mé práci v PolarCool. Dává to nový smysl mému životu,“ říká.

Andersson ještě coby hráč dokončil studia na univerzitě aby se připravil na život po kariéře. Je inženýrem ve strojírenské fyzice a bakalářem ve statistické matematice.

„Věděl jsem, že hokej nebudu hrát celý život, proto jsem začal studovat. Přesto jsem nečekal, že konec přijde tak rychle. Jeden nešťastný zásah do hlavy a vše skončilo,“ přiznává, že ho konec mrzel.

„Ze dne na den jsem přišel o hru, kterou miluji. A už nikdy nenastoupím k soutěžnímu zápasu. To je strašný pocit,“ poukázal Andersson.

„Když se spoluhráči dosáhnete úspěchu a nad hlavu zvedáte trofej po finále před fanoušky, je to výjimečné. Takové pocity euforie těžko zažijete někde jinde,“ uvedl.

Dnes už je ke svému hokejovému osudu smířlivější.

„Za svoji kariéru jsem vděčný. Rád bych nyní pomáhal hráčům, které postihnou podobné zdravotní problémy,“ dodal Erik Andersson.

Po ranách do hlavy si sáhl na dno i Franzén
Johan FranzénJohan FranzénZdroj: archivOtřes mozku zažil Jaromír Jágr či Sidney Crosby, hvězdy světového hokeje. Problémy po opakovaných úderech do hlavy měl Eric Lindros. Otevřeně o závažných příznacích po otřesu promluvil bývalý hráč Detroitu Red Wings, vítěz Stanley Cupu, Johan Franzén (na snímku).

„Někdy se celý můj svět rozpadne a na konci tunelu nevidím žádné světlo.  Většinu času si myslím, že už se věci vydaly správným směrem, ale pak se dostanu zase na dno, nevidím na světě nic pozitivního. V té chvíli to skoro vzdávám a je to ještě horší, protože si myslíte, že jste na chvíli byli lepší,“ řekl krajan Erika Anderssona v rozhovoru pro noviny Expressen.

Franzén během své kariéry v NHL utrpěl několik otřesů mozku a přiznal, že bylo těžké jen přežít do dalšího dne.

„Jediné, co můžu udělat, je spát a ležet v posteli,“ uvedl Švéd. „Užívám antidepresiva a snažím se znovu cítit lépe, ale stále je vše tmavé.“ 

Pro rodinu Franzénových je vyjádření Erika Anderssona o tom, jak těžké je být fungujícím otcem a manželem a zároveň trpět příznaky po otřesu mozku, denní zkušeností. 

Franzénova manželka Cissi napsala ve svém blogu: „Život s manželem s poraněním mozku není snadný, je to jako na horské dráze, ale snažím se, abychom se z toho společně dostali. Je to důležité nejen pro nás, ale hlavně  pro naše úžasné syny, kteří si zaslouží to nejlepší.“

Hlaváč a Hlinka jako dvojčata. „Kovboj“ Lener šlechtil knír…

Slavomír LenerSlavomír LenerZdroj: archivV Linköpingu se švédský útočník Erik Andersson setkal v sezoně 2009/10 i s českými hráči Janem Hlaváčem a Jaroslavem Hlinkou. V roli kouče působil Slavomír Lener.

„Všichni na mě udělali velký dojem. Pro mě bylo neuvěřitelné, jak Hlaváč vstřelil 30 gólů v 38 zápasech. On a Hlinka byli neskutečně sourodým duem a měl jsem to štěstí, že jsem jim mohl asistencí pomoci k některým z gólů,“ vypráví.

Česká dvojice řádila, Hlaváč v 38 zápasech švédské Elitserien dosáhl na 51 kanadských bodů (30 gólů a 21 asistencí). A mohl atakovat i rekord, kdyby začátek sezony nestrávil v Liberci. To samé Hlinka, jenž ročník rozjel ve Spartě, ve 41 zápasech v Linköpingu zapsal 50 bodů (13 gólů a 37 asistencí).

„Byli to výborní hokejisté, ale také skvělí kluci do kabiny. Vždycky měli úsměv na tváři. Jediným zlozvykem bylo, že příliš často mezi sebou mluvili česky a my jsme jim nerozuměli ani slovo,“ směje se.

Zajímavá je i jeho charakteristika kouče Lenera (na snímku).

„Nelze na něj zapomenout. Byl jedním z prvních trenérů, kteří ve švédské lize koučovali zápasy ve stylu NHL. Vybavuje se mi, jak dobře se staral o svůj knír,“ vzpomíná s úsměvem.

„Trenér Lener vypadal jako klasický kovbojský šerif, ale velmi přátelský,“ dodal Erik Andersson.

Jak funguje systém PolarCap: Ochlazením mozku sníží následky

Ilustrační fotoIlustrační fotoZdroj: ArchivChladící zařízení hlavy a krku – systémPolarCap kontrolovaným způsobem snižujeteplotu mozku sportovce po otřesu mozku. Hokejisté, fotbalisté, lyžaři, zápasníci a další sportovci mají při výkonu zvýšenou teplotu těla i mozku a při případném otřesu dochází ke snížení průtoku krve do mozku.

Když hráč utrpí otřes, nastane v mozku metabolická krize, což znamená, že tělo má potíže s uspokojením zvýšené potřeby kyslíku a glukózy vyvolané právě zvýšenou teplotou mozku. Pokud se nedostává mozkovým buňkám kyslíku a glukózy, nastává poškození, které může být trvalé.

Pokud se ale po úrazu rychle a přesně nastaveným a kontrolovaným způsobem ochladí mozek, obnoví se metabolická rovnováha a tím se minimalizují rizika poškození v důsledku zvýšené teploty mozku.

Systém PolarCap, který vyrábí společnost PolarCool, si chválí i ve švédské hokejové lize. V roce 2016 v tamní soutěži zahájili klinickou studii o účincích řízeného ochlazování hlavy a krku u hráčů po otřesech mozku. A výsledek byl příznivý. „Je velmi pozitivní, že můžeme konstatovat, že zavedení PolarCapu znamenalo až 80 % snížení dlouhých absencí u hráčů, kteří byli léčeni ochlazením přímo po otřesu mozku. S touto léčbou máme v rukách další nástroj, který můžeme při největších problému v naší hře použít,“ uvedl Johan Hemlin, viceprezident švédské ligy.

Odhaduje se, že ve švédské nebo finské hokejové lize dojde během sezony k 50 až 100 otřesům mozku ročně . Obdobná čísla se dají očekávat i v české extralize. Ke stejným zraněním dochází i ve fotbale, házené atd.

„Je naší povinností chránit sportovce ve všech odvětvích před následky otřesu mozku, a to speciálně v dnešní době, kdy to nové technologie umožňují. Zdraví hráčů je vždy na prvním místě, ale znatelné zkrácení absence hráčů po otřesu, je významným přínosem i pro samotné kluby, za něž sportovci nastupují,“ poukazuje Milan Vik, zástupce systému PolarCap pro střední Evropu.