Nechme pokusy o poetickou nadsázku stranou. Souboj Bílých Tygrů z Liberce a Ocelářů z Třince beztak slibuje napínavou a hlavně nesmírně vyrovnanou podívanou. Oba zbývající uchazeči o blyštivý Pohár T. G. Masaryka mají s účastí ve finále play-off poměrně dost nedávných zážitků.
„Věřím, že zkušenosti z loňského finále nás posílí,“ řekl třinecký trenér Václav Varaďa. Jeho parta před rokem nestačila na Kometu a teď to chce napravit. „Šance jsou vyrovnané, ale my jdeme do série s cílem zvítězit. Kluci si za tím půjdou od prvního hvizdu, nic nevypustí,“ slíbil.
Sebevědomí premianti
Pokud jde o Liberec, ten byl ve finále v letech 2016 (porazil Spartu) a 2017 (padl s Kometou). Letos ovládl základní část a dlouhodobě potvrzuje pověst klubu s jasně nastavenou koncepcí, která přináší úspěchy. V semifinále navíc přehrál obhájce titulu z Brna.
„Dalo nám to sebevědomí, jelikož dokážeme hrát s těmi nejlepšími týmy v extralize. Sice jsme vyhráli základní část, ale play-off je jiná soutěž. Brno bylo nesmírně těžký soupeř, ale bylo vidět, že když plníme věci, které si před utkáním řekneme, tak můžeme porazit kohokoliv,“ prohlásil liberecký trenér Filip Pešán.
Kdo se bude po finále topit v šampaňském? Poslední etapa hokejového maratonu startuje právě dnes.
Liberecký Petr Jelínek: Bude to nepříjemný soupeř
Nechyběl ani u jednoho finále Bílých Tygrů v posledních čtyřech letech. Liberecký kapitán Petr Jelínek již vyhlíží finále s Třincem, které bude dle jeho slov velmi vyrovnané.
Kde se bere kouzlo Liberce, který se dostal do finále potřetí za poslední čtyři roky?
Myslím si, že je to příchodem Filipa Pešána, který tomu dal řád a systém. A určitě i charakterem hráčů, které si vybral do týmů. To je jeden z důvodů, proč jsme v semifinále uspěli proti Kometě.
Experti přitom tvrdili, že favoritem je Brno. Posílilo vás vítězství?
Je to skvělý pocit, když vyřadíte takový klub, který vyhrál dvakrát v řadě titul a rozhodně měl tým na to, aby jej vyhrál i potřetí. Byly to těžké zápasy. Hned třikrát se šlo do prodloužení a jsem rád, že jsme to zvládli.
Dá se letošek přirovnat k vašemu poslednímu finále z roku 2016?
Je to hodně podobné, akorát před těmi třemi lety jsme prošli ve čtvrtfinále i v semifinále bez jediné prohry. Snažíme se hrát pořád stejný hokej, i když se každou sezonu točí jiní hráči.
Co čekáte od Třince?
Bude to určitě nepříjemný soupeř. My se s nimi prali o Prezidentský pohár až do konce. Mají silné beky a nebude snadné se prosadit.
V čem si myslíte, že bude hra Ocelářů odlišná ve srovnání s Brnem?
Třinec bude podle mého hrát více útočně. Kometa čekala spíše na nějakou naši chybu, a že nás tím potrestá. Myslím si, že Třinec hraje podobný hokej, jako my.
V letošním play-off se vám osobně hodně daří, dal jste už šest gólů. Čím to?
Podle mě to vzniká z naší kompaktní hry. Nejsem žádný extra střelec a nemyslím si, že jim někdy budu, ale samozřejmě jsem za to rád. Pod trenérem Pešánem hraju už delší dobu, takže vím, co mám hrát a co ode mě čeká.
Ocelář Vladimír Svačina: Každý z nás teď musí fárat
V Liberci hostoval v sezoně 2016/2017 právě z Třince a dočkal se stříbrných medailí. Pro útočníka Vladimíra Svačinu tak bude letošní finále specifické.
Dnes vás čeká první finále, ale ještě v pondělí jste hráli s Plzní. Odpočinuli jste si?
Moc ne. Měli jsme jen den volna, na chvíli si užili rodinu a už ve středu jeli do Liberce. Ani jsme nevybalovali tašky. Vypadá to, jako by semifinále pokračovalo, ale aspoň nevypadneme z tempa.
Vy jste v Liberci před dvěma roky hostoval, jak na to angažmá vzpomínáte?
Jsem rád, že jsou ve finále proti nám zrovna oni, protože mám na Liberec jen dobré vzpomínky. Když jsem kdysi v Třinci podepisoval smlouvu, říkal jsem, že bych se rád dočkal titulu. Doufám, že do třetice mi to už vyjde.
Letošní play-off je pro vás osobně speciální, neboť jste ve všech sériích narazil na své bývalé týmy.
No jo, ale vzhledem k tomu, že už toho mám za sebou hodně, tak těžko najdu v extralize tým, kde jsem dříve nehrál aspoň chvilku. (smích) Ale myslím, že jak proti Vítkovicím, tak proti Plzni to byly úžasné série. Věřím, že pro Liberec to bude platit také.
Váš soupeř odehrál v semifinále proti Brnu o jeden zápas méně, bude to hrát roli?
Myslím si, že ne. Můžu snad mluvit za celou kabinu, ale my se na to finále všichni hrozně moc těšíme. Tam už jde únava stranou a je to spíš obrovská euforie, protože finále se některým hráčům nepoštěstí v kariéře nikdy, a my to tady máme druhý rok po sobě. Vážíme si toho.
Vy sám čekáte na prolomení jakési stříbrné kletby už hodně dlouho. Co udělat pro to, abyste se dočkal zlata?
Těžká otázka, ale je to tak, mám už doma čtyři druhá místa, hraji třetí finále v řadě. Každý z nás musí „fárat“, myslím, že máme sebevědomí a zkušenosti na to, abychom titul letos udělali.
